Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  ROSETTA se připravuje ke startu

ROSETTA se připravuje ke startu

Rosetta.jpg
ROSETTA je evropská kosmická sonda, jejímž úkolem je detailní průzkum komety 67P/Churyumov-Gerasimenko. Vlastně se jedná o náhradní cíl pro tuto sondu. Původně se měla Rosetta vydat do vesmíru 3. 1. 2003 a zkoumat kometu 46P/Wirtanen. Vzhledem k tomu, že v prosinci 2002 havarovala krátce po startu raketa Ariane-5 (jejíž modifikace měla vynést na cestu do vesmíru i sondu Rosetta), bylo rozhodnuto start sondy odložit.

Start by se měl uskutečnit 26. 2. 2004 v 8:16 UT (startovní okno trvá do 16. 3. 2004) z kosmodromu Kourou (Francouzská Guyana). Sondu pak čeká více než desetiletá pouť sluneční soustavou. Do blízkosti komety se sonda dostane v srpnu 2014. Během letu 3krát prolétne v blízkosti Země (březen 2005 - ve vzdálenosti 4 500 km, listopad 2007, listopad 2009) a jednou kolem Marsu (únor 2007 - některé přístroje budou prověřeny při výzkumu rudé planety). V průběhu cesty ke kometě sonda rovněž 2krát prolétne hlavním pásem asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. Zatím není jasné, zda bude zkoumat některé planetky - vše bude záviset na tom, jak velké korekce letové dráhy bude nutné uskutečnit. To si vyžádá určité množství pohonných látek, které by pak mohly chybět při manévrování v blízkosti jádra komety.

Sonda má tvar hranolu o rozměrech 2,8 x 2,1 x 2,0 m a je vybavena dvěma panely slunečních baterií. Celková hmotnost sondy je přibližně 3 000 kg (včetně 1670 kg pohonných látek a přistávacího modulu).

Po navedení na oběžnou dráhu kolem komety bude povrch jádra delší dobu zkoumán za účelem podrobného zmapování, vybrání vhodného místa k přistání a změření gravitace komety. Zatím je přistání naplánováno na listopad 2014. Přistání se uskuteční na té části kometárního jádra, která bude v okamžiku přistávacího manévru vhodně osvětlena Sluncem. Přistávací modul o hmotnosti asi 100 kg by měl na povrchu jádra komety pracovat minimálně 65 hodin. Lander ponese 9 přístrojů o celkové hmotnosti 21 kg (mj. vrták pro odběr podpovrchových vzorků). Mateřská sonda bude kometu zkoumat z oběžné dráhy zhruba 1,5 roku. Během výzkumu se bude kometa přibližovat ke Slunci, tzn. že její aktivita by měla postupně narůstat - z kometárního jádra se bude uvolňovat stále více prachu a plynů.

67P/Churyumov-Gerasimenko
67P/Churyumov-Gerasimenko
Cílová kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko byla objevena 22. 10. 1969 na snímcích, pořízených 9., 11. a 21. září 1969 na observatoři Kamenskoje Plato Astrofyzikálního institutu AN Kazašské SSR. Byla pojmenována po svých objevitelích, kterými byli Klim Churyumov a Světlana Gerasimenko(vá).

Kometa má zajímavou historii. Do roku 1840 obíhala po dráze, která ji přiváděla ke Slunci na nejmenší vzdálenost 4,0 AU (tj. asi 600 miliónů km) a tudíž nebyla ze Země pozorovatelná. V uvedeném roce se přiblížila k Jupiteru, jehož gravitací se dráha komety změnila a ke Slunci se začala přibližovat na vzdálenost 3,0 AU (450 miliónů km). V roce 1959, při dalším přiblížení k Jupiteru, se kometa dostala na současnou dráhu. Kolem Slunce obíhá ve vzdálenosti 1,29 AU (193 milióny km) až 5,74 AU (859 miliónů km) jednou za 6,57 roku. Kometa byla pak pozorována při všech přiblíženích ke Slunci po objevu v roce 1969, a to v letech 1976, 1982, 1989, 1996 a 2002.

Ve dnech 11. až 12. 3. 2003 vyfotografoval jádro komety Hubblův kosmický teleskop (HST) pomocí své kamery WFPC-2. Bylo zjištěno, že jádro komety má rozměr 5 x 3 km, jeho elipsoidální tvar připomíná "větší" ragbyový míč. To znamená, že je asi 4krát větší než kometa Wirtanen a gravitace v okolí jádra bude asi 30krát vyšší. Z toho vyplývá, že přistávací rychlost modulu se zvýší z původních 0,2 až 0,5 m/s na 0,7 až 1,5 m/s. Konstruktéři proto hledali řešení, jak zajistit bezpečné přistání sondy na jádru komety. Při modelových zkouškách bylo zjištěno, že sonda může bezpečně přistát rychlostí 1,5 m/s na terénu se sklonem 10 stupňů a rychlostí 1,2 m/s na svahu se sklonem do 30 stupňů. Jádro komety rotuje přibližně jednou za 12 hodin.

Projekt Rosetta má poměrně dlouhou historii. Dne 25. 3. 1989 bylo oznámeno, že francouzská společnost Matra zahájila na základě kontraktu organizace ESA studii automatické sondy Rosetta pro odběr vzorků z jádra komety. Sonda (dříve označovaná jako CNSR) měla po startu v roce 2001 přistát v roce 2005 na jádře komety Churyumov-Gerasimenko a získat zde vzorky, které měla dopravit na Zemi v listopadu 2008. Projekt několikrát změnil cílovou kometu i termín startu. Součástí sondy měl být i americký přistávací modul Champolion, jehož projekt však byl nakonec zrušen. Rovněž odběr vzorků materiálu z jádra komety a jeho doprava na Zemi se ukázala nad možnosti současné kosmonautiky.

Zdroj: ESA




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



38. vesmírný týden 2017

38. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 18. 9. do 24. 9. 2017. Měsíc bude v novu. Jupiter se ztrácí v záři Slunce. Saturn je večer nad jihozápadem. Pozorovat můžeme i Neptun a Uran. Ráno je vidět Venuše, Merkur a Mars. Přidá se k nim také srpek Měsíce. Aktivita Slunce se snížila. Začíná astronomický podzim. Cassini shořela v atmosféře Saturnu. ISS má opět šestičlennou posádku. Po hurikánu Irma se obnoví i lety amerických raket. Kolem Země proletí sonda OSIRIS-REx.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Zatmění nad hradem Helfštýn

Kdopak dnes již spočítá, kolik zatmění Měsíce spatřili obyvatelé starobylého hradu Helfštýn. Mohli bychom jistě zadat souřadnice hradu do nějakého chytrého počítačového programu, který by žádaný počet zjistil. Docela jistě však nezjistíme, zda bylo kdysi dávno v příslušnou noc jasno,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ostrov hviezd

Tmavá obloha, Bohom zabudnuté miesto, teplo letnej jadranskej noci, deviatka nočných šialencov, zvuk uzávierok fotoaparátov, šum mora, desivé príbehy o nemých deťoch, vzduchom letiace nedopalky cigariet, nešťastne rozliata plechovka piva... pre niekoho ďalšia noc v teple postele, pre iného výborná príležitosť pre vznik nadčasových spomienok. Zelený závoj tiahnuci sa ostrovom hviezd predstavuje rozbúrený airglow, alebo svetelné žiarenie atmosféry. Fotka pochádza z ostrova Lastovo, najvzdialenejšieho obývaného ostrova Chorvátska. Na hladine mora je možné vidieť zrkadlenie Mliečnej cesty, ktorá obsahuje bohatú štruktúru tmavých hmlovín. Carpe noctem!

Další informace »