Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Rosetta se připravuje na průzkum planetky

Rosetta se připravuje na průzkum planetky

Průlet sondy Rosetta kolem planetky Steins - kresba.
Průlet sondy Rosetta kolem planetky Steins - kresba.
Řídící středisko nedávno probudilo kosmickou sondu Rosetta z hibernace před plánovaným výzkumem planetky (2867) Steins, kolem níž prolétne 5. září 2008. Kometární průzkumník Evropské kosmické agentury ESA (European Space Agency) bude studovat relativně vzácnou planetku, kterou navštíví na své cestě ke kometě 67/P Churyumov-Gerasimenko.

Kosmická sonda Rosetta byla vypuštěna v březnu 2004, do blízkosti cílové komety se dostane teprve v roce 2014 (více než 10 let po startu), přičemž překoná vzdálenost zhruba 6,5 miliardy km. V době průletu Rosetty kolem komety bude vzdálenost mezi sondou a Sluncem přibližně 600 miliónů km nebo-li 4 AU (1 AU - astronomická jednotka - odpovídá vzdálenosti 150 miliónů km, což je vzdálenost mezi Sluncem a Zemí).

Rosetta zatím prolétla dvakrát kolem Země a jednou kolem planety Mars, přičemž využila gravitační manévry k úpravě své dráhy, což bylo nezbytné pro pokračování její cesty ke kometě. Třetí a poslední gravitační manévr v blízkosti Země se uskuteční v listopadu 2009. V průběhu meziplanetární cesty sonda prolétne kolem dvou planetek, které bude zblízka studovat: 5. 9. 2008 to bude planetka (2867) Steins a v červenci 2010 planetka (21) Lutetia. V okamžiku průletu kolem planetky Steins bude mít sonda již za sebou dráhu v délce 3,7 miliardy km a od Slunce bude vzdálena 2,1 AU.

Po absolvování zatím posledního gravitačního manévru při průletu kolem Země 13. listopadu 2007 Rosetta zamířila do hlavního pásu asteroidů, který se nachází mezi drahami planet Mars a Jupiter. Dne 27. března 2008 sonda prolétla nejblíže Slunci v tzv. hibernovaném stavu, kdy byly vypnuty veškeré přístroje sondy, v provozu zůstaly jen nezbytně nutné systémy.

Výzkum planetky Steins

Kosmická sonda Rosetta prolétne 5. září 2008 ve 20:37 SELČ kolem planetky Steins ve vzdálenosti 800 km, nad jejímž povrchem doslova prosviští relativní rychlostí 8,6 km/s. Průměr planetky je odhadován na 10 km.

Jako příprava na tento průlet budou všechny vědecké přístroje sondy v průběhu července zkontrolovány a vyzkoušeny. V období od 4. srpna do 4. září uskuteční řídící středisko navigační kampaň: planetka Steins bude sledována kamerami na palubě sondy a tato pozorování budou použita k upřesnění dráhy planetky, která byla vypočítána na základě pozemních pozorování.

Asteroidy obsahují vzorky materiálu Sluneční soustavy v odlišném stupni vývoje a jejich výzkum umožní astronomům lépe porozumět vzniku a vývoji Země, a také dalších planet a ostatních těles naší planetární soustavy.

Planetka (2867) Steins patří mezi relativně vzácný typ planetek. Na základě provedených pozemních pozorování byla klasifikována jako typ E, tvořený především silikáty a bazalty, avšak jejich vlastnosti nejsou detailně známy. Právě z těchto důvodů byla planetka Steins vybrána jako jedna ze dvou planetek, které bude sonda Rosetta studovat mezi tím, než dosáhne svého hlavního cíle - komety 67/P Churyumov-Gerasimenko. Znalosti získané z tohoto průzkumu rozšíří naše informace o složení a vývoji asteroidů typu E, které se tak stanou doplňkem pozemních pozorování. Na druhou stranu tyto údaje pomohou astronomům lépe interpretovat budoucí pozemní pozorování planetek.

Hlavní úkoly výzkumu planetky

Tato pozorování budou použita k určení hlavních charakteristik a parametrů planetky a k prověrce vědeckých přístrojů sondy Rosetta, z nichž většina bude aktivních během průletu kolem planetky (2867) Steins.

Vědecké cíle během průletu jsou následující:

Určení charakteristik planetky na základě studia jejích fyzikálních a chemických vlastností;

Studium kinetických vlastností (například rotace);

Výzkum povrchu planetky k provedení srovnávací studie s povrchy dalších planetek za účelem pochopení rozdílů mezi jednotlivými typy asteroidů;

Výzkum interakce mezi slunečním větrem a planetkou;

Výzkum okolního prostředí planetky včetně pátrání po jejím případném přirozeném měsíci, studium magnetických a elektrických vlastností v bezprostředním okolí, studium případného plynu a prachu, obklopujícího planetku.

Během průletu kolem planetky prověří Rosetta své konstrukční limity především v důsledku rychlého natáčení sondy v době největšího přiblížení k planetce. Tento manévr je nezbytný z toho důvodu, aby se planetka stále nacházela v zorném poli jednotlivých vědeckých přístrojů. S ohledem na tuto situaci byla úplná simulace tohoto manévru provedena 24. 3. 2008. Zkouška byla úspěšná a potvrdila důkladnost konstrukce sondy Rosetta.

Hlavní časové milníky

02. 03. 2004 - start
04. 03. 2005 - první gravitační manévr při průletu kolem Země
25. 02. 2007 - gravitační manévr při průletu kolem Marsu
13. 11. 2007 - druhý gravitační manévr při průletu kolem Země
05. 09. 2008 - průlet kolem planetky (2867) Steins ve vzdálenosti asi 800 km
13. 11. 2009 - třetí gravitační manévr při průletu kolem Země
10. 07. 2010 - průlet kolem planetky (21) Lutetia o průměru 100 km ve vzdálenosti asi 3000 km rychlostí 15 km/s
květen 2011 až leden 2014 - sonda bude uvedena do hibernace
květen 2014 - přílet ke kometě 67/P Churyumov-Gerasimenko
srpen 2014 - navedení na oběžnou dráhu a mapování povrchu kometárního jádra
listopad 2014 - přistání modulu Philae na povrchu jádra komety
srpen 2015 - průlet komety perihelem dráhy
konec roku 2015 - ukončení mise.

Zdroj: spaceflightnow
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Za súmraku

Vrch Ostrá 1247mnm. Počas astronomického súmraku ešte posledné slnečné svetlo osvetľovalo horizont. Na fotke je vidieť Mesiac, Mars, Venušu a Mliečnu cestu.

Další informace »