Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Rosetta zná své přistávací místo
Vít Straka Vytisknout článek

Rosetta zná své přistávací místo

Sestup Philae v animaci Autor: ESA
Sestup Philae v animaci
Autor: ESA
Už je to více než měsíc, co evropská mise Rosetta jako první plavidlo v historii dobývání kosmu vstoupila zjednodušeně řečeno na oběžnou dráhu okolo jádra komety. Do dalšího milníku pro učebnice dějepisu – přistání německého modulu Philae na kometárním povrchu – sice chybí ještě skoro dva měsíce, Rosetta nicméně svému pasažérovi již pěkné místečko našla.

Kometa 67P/Čurjumov-Gerasimenko, do jejíž blízkosti Rosetta v srpnu dorazila, byla sice astronomy na nočním nebi objevena už v roce 1969 a pozorována téměř při všech návratech (obletět Slunce jí zabere 6,6 roku), konkrétnější informace o jejím jádře a jeho povrchu však byly do poslední chvíle velkou neznámou, ostatně proto vědce tolik překvapily červencové fotografie z Rosetty, odhalující dvojitou povahu jádra, hodně podobného gumové kachničce do vany. Když jsme předem nevěděli dokonce ani o zarážejícím tvaru kometárního jádra, je samozřejmé, že výběr místa pro přistání vědeckého modulu mohl začít až po příletu sondy do blízkosti komety a srovnání vzájemné rychlosti 6. srpna.

Detail místa J z kamer Rosetty Autor: ESA
Detail místa J z kamer Rosetty
Autor: ESA
Již dříve jsme psali o požadavcích na takový přistávací „flek“, které nejsou vůbec skromné. Tak si je připomeňme: Za Á je přistávací plocha na cizím kosmickém tělese, ať už jde o Měsíc, Mars či kometu, vždy výsledkem bolestivého kompromisu mezi vědci a konstruktéry sondy. Dovedete si představit tu katastrofu, kdyby sonda dosedala do míst se svahy, balvany, krátery, skalami či trhlinami v povrchu? Takové přistání by asi zákonitě muselo skončit destrukcí sondy. Jenže přesně takový terén je pro geology zajímavý, na rovné planině toho zdaleka tolik vypátrat nejde.

Za Bé musí být místo pro Philae během kometárního „dne“ (v případě Čurjumov-Gerasimenko 12,4 hodiny) dostatečně dlouho osvíceno Sluncem (hovoří se o aspoň šesti hodinách), protože Philae bude čerpat energii pro svůj provoz a ohřev ze solárních článků. Zase ale nesmí být místo zalito slunečním svitem moc dlouho, pak by hrozilo přehřívání modulu.

Za Cé je zohledňován faktor viditelnosti místa z mateřské Rosetty. Ta má zprostředkovávat komunikaci Philae se Zemí, protože samotný přistávací modul by toto nedokázal.

Unikátní skupinová fotka Rosetty s kometou ze 7. září, kdy byla kometa asi 50 km daleko Autor: ESA
Unikátní skupinová fotka Rosetty s kometou ze 7. září, kdy byla kometa asi 50 km daleko
Autor: ESA
Čtyřiadvacátého srpna byla nabídka deseti přistávacích míst díky snímkům z Rosetty (byť stále ještě ze stokilometrové dálky od komety) zúžena na pět, označených písmeny abecedy. Od té doby manévrující Rosetta snížila vzdálenost od kometárního povrchu na zhruba 30 kilometrů a na Zemi posílala čím dál podrobnější fotky přistávacích míst. Mezitím týmy letových kontrolorů plánovaly sestupové trajektorie do všech pěti navržených lokací.

O víkendu 13. a 14. září sněm odpovědných činitelů agentury ESA zvolil z předchozích pěti dvě finální místa – přistávací plochu hlavní a záložní. Výsledek byl jednohlasný.

„Ani jedno ze zvažovaných míst nesplňuje na 100 procent všechna bezpečnostní kritéria, nicméně lokace J je evidentně nejlepším řešením,“ řekl Stephan Ulamec, manažer mise Philae.

Sestup modulu Philae na povrch komety bude pasivní, nelze tudíž místo dosednutí určit předem naprosto přesně, typicky se pracuje s přistávací elipsou, širokou asi pět set metrů. Proto mělo každé z pěti navržených míst pro přistání podobu čtverce o výměře asi kilometr čtvereční. Místo s označením „J“ (nachází se na menší ze dvou složek jádra, na „hlavičce gumové kačenky“) se lidem z ESA zalíbilo díky okolním svahům, které nejsou strmější, než 30° oproti okolnímu terénu a také proto, že se zde nachází relativně málo nerovností, jako jsou kameny a skály. Rovněž to vypadá, že stanovená oblast nese známky blízké aktivity kometárního jádra, tolik důležité pro vědecký výzkum.

Post se stříbrnou medailí coby náhradní přistávací místo získává oblast „C“ na větší složce kometárního jádra díky době, po kterou sem dopadá sluneční světlo, a bezpečnosti terénu pro přistání.

Přistávací plocha v kontextu celé komety Autor: ESA
Přistávací plocha v kontextu celé komety
Autor: ESA
Nyní se mohou rozjet přípravy podrobnějších plánů přistání. Sestup Philae na povrch musí proběhnout před půlkou listopadu, protože kometa se nyní přibližuje ke Slunci a počátek její aktivity spojený s prvotní tvorbou ohonu by mohl přistání vážně zkomplikovat, o což se vlastně postaral už objev dvojitého jádra.

„Samozřejmě nedokážeme předpovědět aktivitu kometárního jádra od teď do přistání a v samotný přistávací den. Náhlý vzrůst geologické aktivity by mohl ovlivnit pozici Rosetty na oběžné dráze v okamžiku uvolnění Philae a tím i přesné místo přistání, proto to je docela riskantní mise,“ říká letový ředitel mise Rosetta, Andrea Accomazzo.

Rosetta „vystřelí“ Philae k samostatnému letu ze své horní plochy pomocí pružin 11. listopadu, sestup do lokace J mu má zabrat asi 7 hodin. Sestupový čas proto neukrojí příliš z vědeckých operací na povrchu (Philae bude mít baterie dobité skrze solární panely Rosetty na 64 hodin a zatím není jisté, zda se je podaří na kometě dobíjet opětovně).

Philae bude během sestupu pořizovat snímky povrchu a měřit určité parametry kometárního prostředí. Celá operace proběhne plně automaticky, zhruba 450 milionů kilometrů od Země (tudíž s časovým zpožděním signálu asi 25 minut jedna cesta), veškeré příkazy dle aktuální situace naprogramuje letová kontrola do počítače Philae ještě před separací od Rosetty.

Až modul dosedne, pořídí 360stupňové panorama okolí, aby bylo jasné, kde a v jaké poloze vůbec přistál (měl by se trefit na přistávací trojnožku a posléze se k povrchu upevnit harpunou a vrutem). Pak začne vědecká práce jako třeba vrtání až 30 cm pod povrch a analýza jeho chemického složení a struktury, měření plasmatického a magnetického pole okolí či vysílání radiových vln skrze kometu k Rosettě a následná analýza vnitřní struktury. Celkem nese Philae deset vědeckých přístrojů. Když půjde vše skutečně dobře (a evropské technologie k tomu předpoklady mají), může Philae vydržet pracovat až několik měsíců od přistání.

Volba přistávacího místa však ještě nemusí být definitivní. Máme nyní dvě a Rosetta se má před koncem září ke kometě přiblížit na dvacet kilometrů a fotit povrch ještě více v detailu. Datum přistání Philae má být potvrzeno koncem září, místo dle nejnovějších snímků v půlce října.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.

Štítky: Modul Philae


49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

VdB149, VdB150, LDN1235 - prach v souhvězdí Cephea

Souhvězdí Cephea je cirkumpolárním souhvězdím naší severní oblohy. Podobně jako například Velká medvědice, jejíž část označujeme lidovým jménem Velký vůz. Ale přeci … Velký vůz pozná téměř každý, o Cepheovi mnoho z „neastronomů“ možná ani neví. A astronom? Ten nás většinou odbude větou typu:

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Veľká galaxia v Androméde M31

Prvý test Nikon D5100, NIKKOR-P Auto 1:2.8 f=180mm, Star Adventurer a DSO cca 50m od najbližšej LED lampy verejného osvetlenia ... D5100 + NIKKOR-P Auto 1:2.8 f=180mm ISO 3200, f2.8, 46 x 60 sec Light, 10 x Dark, 16 x Flat Sky Watcher Star Adventurer + Hama Star 61

Další informace »