Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Rostliny pro marťanskou zahradu

Rostliny pro marťanskou zahradu

Sklenik pro Mars-2.jpg
Ruští vědci nyní vybírají druhy zeleniny, které budou pěstovat v "marťanské zahradě". Agenturu ITAR-TASS o tom informovala hlavní vědecká spolupracovnice Institutu lékařsko-biologických výzkumů Ruské akademie věd Margarita Levinskich. V rámci experimentu "500 dnů" budou pěstovat na palubě makety meziplanetární lodi maximální možné množství různých druhů zeleniny. "V současné době provádíme výběr rostlin, které budou do experimentu zařazeny společně s dobrovolníky v rámci přípravy pilotovaného letu na Mars. Po dobu 500 dnů se budou nacházet v podmínkách naprosté izolace od okolního prostředí," informovala Levinskich.

Vědci se více přiklánějí k zařazení těch druhů zeleniny, které pocházejí z Asie, kde má zemědělství dlouhodobou tradici. Východní zelenina je mnohem výnosnější a odolnější vůči vnějším vlivům. Na kosmických stanicích se například daří úspěšně pěstovat hlávkový salát pocházející z Japonska. Dále se ve skleníku počítá například s výsadbou rajčat a papriky.

Experiment bude zahájen počátkem roku 2006 a účastní se jej 6 až 7 osob, které budou žít v maketě marťanské lodi, na níž bude realizován uzavřený koloběh látek. Jak informoval bývalý ruský kosmonaut-rekordman Valerij Poljakov, na "palubě" se bude vyrábět voda, kyslík i část potravy. Během experimentu budou vědci mj. studovat vliv přítomnosti rostlin na psychický stav člověka v podmínkách izolace. Fyzický a psychický stav posádky budou sledovat lékaři a vědci. Budou tak získány cenné zkušenosti pro realizaci dlouhodobých kosmických letů. Kromě dobrovolníků z Ruska se na jeho realizaci bude podílet i Evropská kosmická agentura ESA. "Je důležité studovat vzájemné chování členů dlouhodobé mezinárodní posádky, složené z občanů různé národnosti a různého založení, uzavřených v omezeném prostoru," doplnil Poljakov.

Vědci NASA zase pracují na vývoji vhodných zařízení pro pěstování rostlin na povrchu Marsu. Sazeničky zde musí "vegetovat" ve složitých podmínkách. Autoři experimentů předpokládají, že se jim podaří zelené rostliny "přizpůsobit" marťanským podmínkám. Používaný skleník je vybaven kopulí o průměru více než 1 metr. Uvnitř je udržována teplota +27 °C, vlhkost 75 % a tlak čtyřikrát až desetkrát nižší než na povrchu Země.

Sklenik pro Mars-1.jpg
Ve skleníku je ve válcové části umístěno zařízení, které udržuje pod kopulí zadané podmínky. Zjistilo se například, že při nízkém tlaku dochází k rychlejšímu odpařování vody z povrchu listů. Experimentátoři se rozhodli reagovat tak, že rostliny více "zavlažovali". Objevil se však další problém: zvýšenou cirkulaci vody rostliny interpretovaly jako signál sucha. Tím došlo k aktivaci genů, odpovídajících za adaptaci na nedostatek vláhy. A přitom vlhkost ve sklenících dosahovala téměř 100 %. Docházelo tak k oslabování rostlin v důsledku boje s nepříznivými podmínkami, které vlastně neexistovaly. Rostliny uzavíraly póry v listech, které nakonec opadaly.

Molekulární biolog Rob Ferl, pracovník University of Florida a vedoucí projektu Mars Greenhouse, to však nevidí jako neřešitelný problém. Biochemickými změnami je možné regulovat množství hormonů, aby došlo ke změně reakce rostlin na životní podmínky ve skleníku.

V prostředí s nízkým tlakem objevili vědci nejen nevýhody, ale také výhody. Například docházelo k rychlejšímu odpadávání umírajících či zahnívajících částí rostlin. Pokusy jsou však zatím v počátcích. Rostliny byly umístěny do prostředí s nízkým tlakem pouze na dobu několika dnů. Cílem je vypěstovat rostliny, schopné v prostředí s nízkým tlakem "prožít" celý svůj životní cyklus, počínaje vysetím semen.

Až přijde doba budování skleníků na Marsu, rostliny již nebudou tak "zmateny" v nezvyklých podmínkách. Rob Ferl je o tom naprosto přesvědčen. O vysazování rostlin na Marsu pod otevřeným nebem však zatím neuvažuje.

Zdroj: spacenews.ru a membrana.ru




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Za súmraku

Vrch Ostrá 1247mnm. Počas astronomického súmraku ešte posledné slnečné svetlo osvetľovalo horizont. Na fotke je vidieť Mesiac, Mars, Venušu a Mliečnu cestu.

Další informace »