Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Rozhovor: Michal Václavík - Nová kosmická stanice a co o ní víme

Rozhovor: Michal Václavík - Nová kosmická stanice a co o ní víme

Jedna z navrhovaných podob nové kosmické stanice.
Autor: Space.com

Ještě nemá ani jméno, neznáme její přesnou velikost ani podobu, přesto se o ní začíná stále častěji mluvit a už se na ní i pracuje, byť jen v rámci mezinárodních jednání. Řeč je o nástupci Mezinárodní vesmírné stanice, který má vzniknout v tzv. cislunárním prostoru. Stanice má přinést důležité informace pro cestu lidí k Marsu a možná umožní i pilotované výpravy na povrch Měsíce. Kolem celého projektu koluje velké množství otázek, kontaktovali jsme proto Michala Václavíka z České kosmické kanceláře s žádostí o rozhovor na toto téma.

Než se dostaneme k nástupci ISS, zaměřme se nejprve na současnou Mezinárodní vesmírnou stanici. Jak to momentálně vypadá s její životností – do kdy by ISS mohla fungovat?

Mezinárodní kosmická stanice bude sloužit minimálně do roku 2024. To je zatím poslední platné rozhodnutí, které udělali všichni hlavní partneři, tj. NASA, Roskosmos, JAXA, ESA (formálně se tak stane na konci roku) a CSA. Již delší dobu se vedou debaty také o možném následném prodloužení využívání stanice o 4 nebo snad až 8 let, tzn. do roku 2032. Důvod je zřejmý. ISS je jedinečnou kosmickou laboratoří a zájem vědců a techniků o využívání tohoto unikátního prostředí je stále vysoký napříč vědními obory. Z technického hlediska je ISS ve velmi dobré kondici a mohla by jistě sloužit i do výše zmíněného roku 2032. Rozhodnutí o ukončení jejího využívání a řízeném zániku tak bude spíše politické, než bezpečnostní.

Nová stanice by měla vzniknout v cislunárním prostoru. Proč právě zde?

Nová mezinárodní kosmická stanice postavená a obsluhovaná stejnými partnery jako ISS by měla opravdu vzniknout v cislunárním prostoru. Pojem cislunární je relativně nový a v minulosti se moc nepoužíval. Proto si dovolím stručně vysvětlit, že obecná definice jej určuje jako prostor mezi geostacionární dráhou kolem Země a oběžnou dráhou Měsíce kolem Země, v blízkosti Měsíce, ale ne na oběžné dráze kolem Měsíce. Výhodou tohoto umístění je z vědeckého pohledu plné vystavení stanice a experimentů kosmickému záření, protože stanici již nebude chránit magnetosféra Země jako je tomu u ISS. Z pohledu logistiky je stanice stále blízko u Země pro dopravu posádky a nákladu, případně rychlou evakuaci. A také je to výhodné místo pro telerobotické či přímo pilotované výpravy na měsíční povrch.

Které kosmické agentury by se měly na projektu nové stanice podílet? Už se ví, která agentura by měla mít co na starost?

Na potřebě kosmické stanice za nízkou oběžnou drahou kolem Země (označuje se jako BLEO) se shodly světové kosmické agentury skrze Mezinárodní koordinační skupinu pro průzkum sluneční soustavy (ISECG). V různé míře konkrétností vyslovili svůj zájem o účast na budování nové stanice všichni dosavadní partneři programu ISS. Počítá se tedy i s podobným modelem spolupráce jako doposud u ISS. NASA, Roskosmos, ESA a jejich průmysloví partneři také představili možnou podobu stanice, včetně harmonogramu jejího vybudování. Již probíhající diskuze by měly postupně přinést podrobnosti o tom, která agentura bude mít jakou část na starost.

Celý projekt je zatím v úvodní fázi plánování, ale přesto – už známe nějaké bližší detaily? Velikost stanice, délka pobytů posádky, počet členů?
Známé jsou detaily u některých návrhů, ale konečná podoba není známa. Dá se ale očekávat stanice menší než je ISS. Počet modulů se různí, ale mělo by jít o minimálně dva obytné a laboratorní moduly, servisní a pohonný modul a energetický modul. Celkový obyvatelný prostor by měl být maximálně 100 m 3 . Posádku na stanici budou dopravovat lodě MPCV/Orion a zamýšlená nová ruská loď Federacija. Obě budou čtyřmístné a to bude také počet kosmonautů v posádce stanice. Délka pobytů na stanici bude s její výstavbou narůstat ze 7 na 16 a 60 dní. Po plném dokončení by stanice měla umožnit pobyt v délce až 400 dní (některé zdroje uvádějí až 1000 dní) jako dlouhou simulační misi cesty na Mars.

K vynesení jednotlivých modulů se zřejmě použije raketa SLS. Které lodě by ale mohly stanici zásobovat? Umístění stanice mimo LEO je pro většinu zásobovatelů ISS komplikace.

Dopravu posádky budou zajišťovat lodě MPCV/Orion a Federacija. Obě lodě jsou od začátku stavěny pro dopravu kosmonautů za nízkou oběžnou dráhu. Zásoby a vybavení bude dopravováno v modulech podobných a možná přímo odvozených z MPLM, které se využívaly u ISS. JAXA také oznámila úpravu nákladních lodí HTV pro lety k stanici v cislunárním prostoru.

S tím souvisí i další otázka – počítá se u nové stanice se zásobováním soukromými loděmi, jako je tomu u ISS?

To, kam se posunou komerční lety je otázkou, ale v budoucnosti není vyloučeno ani jejich využití.

Existují předběžné odhady, kolik by mohlo vybudování nové stanice stát?

Zatím to jsou velmi hrubé odhady a spekulace. Bezpečná odpověď na tuto otázku jak je: „ne neexistují“.

Financovat souběžně dvě kosmické stanice je nereálné. Nová stanice proto zřejmě vznikne až po ukončení provozu ISS. Není tato několikaletá pauza až příliš riskantní?

Financovat provoz obou stanic zároveň při stejném modelu financování jako je tomu i ISS je velmi náročné, ale není to nereálné. Jde jenom o priority. Provoz ISS spotřebuje ročně při hrubém odhadu v případě NASA asi pětinu rozpočtu, u ESA tvoří asi jednu desetinu. Nová stanice bude v každém případě vznikat ještě za plného provozu ISS. Navíc budou i další možnosti jak pokračovat ve výzkumu na nízké oběžné dráze. Mohou to být vládní infrastruktury jako např. čínská TG-3 či malé soukromé stanice a laboratoře.

Jakou roli může tato stanice hrát při plánované cestě na Mars? Mohly by se zde třeba v budoucnu sestavovat planetolety?

Stanice v cislunárním prostoru má posunout znalosti zase o krok dále. Ať jde o pochopení dlouhodobého vlivu kosmického záření na lidské tělo či (dlouhodobé) pobyty na povrchu cizích kosmických těles v prostředí se sníženou gravitací. Z technického hlediska to je například ověření téměř uzavřeného systému zajištění životních podmínek či v čím dál větší míře využívání technologií ISRU. Pomineme-li vize a plány E. Muska, pak se pilotovaný let na Marsu neuskuteční dříve jak 25 let. To jestli nová stanice bude hrát nějakou roli při této misi je tak opravdu ve hvězdách.

Existuje nějaká časová představa, kdy by mohl celý projekt začít nabírat reálné obrysy? Kdy můžeme třeba očekávat definitivní představení vzhledu a konfigurace stanice?

Projekt v podstatě již začal. Konečná podoba stanice by měla být oznámena do několika málo let. Ale bude to podobně jako u ISS proces postupný a bude záležet na požadavcích a možnostech stávajících partnerů a zapojení nových, jako je třeba Čína nebo Indie.

Děkujeme za Váš čas

Michal Václavík

Michal Václavík. Autor: Archiv autora.
Michal Václavík.
Autor: Archiv autora.

Michal Václavík (* 14. ledna 1985, Vsetín) je český popularizátor kosmonautiky, propagátor výzkumu v mikrogravitaci a amatérský astronom. Sstudoval na Elektrotechnické fakultě ČVUT. Od roku 2007 spolupracuje s Fakultou strojní ČVUT na výuce předmětů Základy kosmonautiky, Nebeská mechanika a kosmické prostředí a Kosmické systémy. V roce 2004 se stal zakládajícím členem Kosmo Klubu, o.s., který sdružuje profesionální i amatérské zájemce o kosmonautiku nejenom z České republiky. Od roku 2007 od současnosti působí ve výboru tohoto občanského sdružení.

V České kosmické kanceláři pracuje od roku 2008 a věnuje se oblastem výzkumu v podmínkách mikrogravitace, průzkumu sluneční soustavy a kosmické vědě. Od roku 2009 do roku 2011 byl poradcem a od roku 2013 je hlavním delegátem české delegace v Programové radě ESA pro pilotované lety, výzkum v mikrogravitaci a průzkum Sluneční soustavy.

Od roku 2009 je hlavním delegátem české delegace do Vědecko-technického poradního výboru Programové rady ESA pro pilotované lety, výzkum v mikrogravitaci a průzkum sluneční soustavy. V letech 2010 až 2012 byl odborným poradcem české delegace na zasedáních Vědeckotechnického podvýboru a Výboru OSN pro mírové využívání kosmického prostoru. Od roku 2011 je členem dvou expertních skupin Pracovní skupiny OSN pro dlouhodobou udržitelnost kosmických aktivit. Aktivně se podílí na rozvoji iniciativy HSTI, která je součástí Programu OSN o kosmických aplikacích a je zaměřena na výstavbu a využívání Mezinárodní kosmické stanice (ISS), mezinárodní spolupráci, využití ISS pro vzdělávací a popularizační účely a budování kapacit pro vzdělávání a výzkum v oblasti mikrogravitace. Od roku 2012 je členem Českého výboru PRODEX, který je určen k vyhodnocování návrhů na financování vědeckých projektů z programu ESA PRODEX. V roce 2013 se stal členem Evropské asociace pro výzkum v podmínkách nízké gravitace (ELGRA).

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Wikipedia: Michal Václavík

Převzato: Kosmonautix.cz



O autorovi

Dušan Majer

Dušan Majer

Narodil se roku 1987 v Jihlavě, kde bydlí po celý život. Po maturitě na všeobecném soukromém gymnáziu AD FONTES vstoupil do regionální televize, kde několik let pracoval jako redaktor. Ve volném čase se věnoval kosmonautice. Postupně zjistil, že jej baví o tomto tématu nejen číst, ale že mnohem zajímavější je předávat tyto informace dál. Na podzim roku 2009 udělal dva velké kroky – jednak na internetu zveřejnil své první video o kosmonautice a navíc založil diskusní fórum o tomto oboru. Postupem času fórum rozrostlo o další služby a vznikl specializovaný zpravodajský portál kosmonautix.cz, který informuje o dění v kosmonautice. Rozběhla se i jeho tvorba videí na portálu Stream.cz. Pořad Dobývání vesmíru má sledovanost v desítkách tisíc a nasbíral již několik cen od Akademie věd za popularizaci vědy.

Štítky: Michal Václavík, Kosmická stanice


49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Lunární X

Další informace »