Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Rozhovor s astronautem Andrewem Feustelem
Vít Straka Vytisknout článek

Rozhovor s astronautem Andrewem Feustelem

Andrew Feustel při kosmickém výstupu v rámci mise STS-134. Autor: NASA
Andrew Feustel při kosmickém výstupu v rámci mise STS-134.
Autor: NASA
V neděli 7. srpna 2011 se v kulturním domě v Brně-Soběšicích konala jedna z besed, jež byly součástí velkolepé návštěvy amerického astronauta Andrewa Feustela v České republice. Při ní přivezl zpět plyšového Krtečka, jež s ním absolvoval vesmírnou misi. Setkání s A. Feustelem jsem si nemohl nechat ujít a před besedou jsem také využil volné chvilky pana Feustela a na nejtišším možném místě - na jevišti před plnícím se sálem - jsem s ním udělal rozhovor pro astro.cz.

1. Mnoho lidí hovořilo o Krtečkovi, o spektrometru AMS nebo o kosmických výstupech, ale během vaší mise došlo i k jiné unikátní události: k mimořádné podrobné inspekci poškozeného místa tepelné ochrany raketoplánu. Po inspekci NASA prohlásila, že Endeavour může bezpečně přistát i s tímto poškozením. Ale pokud by poškození bylo vážnější a raketoplán s ním přistát nemohl, co byste dělali? Byli byste schopni například uskutečnit neplánovaný výstup za účelem opravy?

Drew Feustel na palubě raketoplánu Endeavour. Autor: NASA
Drew Feustel na palubě raketoplánu Endeavour.
Autor: NASA
Ano, byli jsme trénováni pro opravy dlaždic tepelného štítu a měli jsme možnost si to poškození prohlédnout, protože jsme provedli inspekci. Poškozené místo jsme viděli na monitoru laptopu a mohli jsme zhodnotit situaci. Na dlaždice můžeme nanést určitou hmotu, která z nich opět udělá dobrou tepelnou ochranu pro raketoplán, takže taková situace pro nás není problémem. A poškození v našem případě bylo poměrně malé, proto NASA rozhodla, že raketoplán může přistát. Ale pokud by poškození bylo vážnější, máme možnosti provést opravu.

2. Nyní se zeptám na Váš názor: Kdyby odteď budoucnost kosmonautiky závisela na Vás osobně a Vy byste měl spoustu peněz, spoustu lidí, co by podle Vás lidé měli v budoucnu v kosmu dělat? Měli by například prodloužit lety raketoplánů a zůstat na palubě stanice ISS nebo létat hlouběji do vesmíru? Co byste dělal ve vesmíru Vy?

Pokud bychom měli neomezené finanční zdroje, pravděpodobně bych pokračoval v letech raketoplánů, ale současně vyvíjel nový program, který by nám umožnil stálou přítomnost na Měsíci. Dále bych pokračoval v provozu kosmické stanice (ISS), raketoplány bych využil i k podpoře zahájení letů na Měsíc. K těm bychom měli loď, jež by nám umožnila dostat se na Měsíc s náklady umožňujícími osídlení nějakou infrastrukturou a zahájil bych výzkumy, které by nám pomohly žít na jiné planetě. Toto vše bych rád udělal, ale bohužel nemáme neomezené finanční zdroje. Směr, který kosmonautika nyní nabírá, je podle mne dobrý, raketoplány dolétaly a my se můžeme zaměřit na vývoj nějaké nové lodi, která bude létat na stanici ISS a jednou snad až na Mars nebo na Měsíc nebo k nějakému blízkozemnímu asteroidu. Myslím, že současné směrování je dobrá cesta vpřed k nějakým novým technologiím, se kterými budeme létat dál než na Mezinárodní vesmírnou stanici.

3. Řekl jste, že vtípky mezi členy posádky jsou velmi důležité, protože odbourávají stres. Řekněte nám nějakou legrační historku z vaší mise.

Legračních událostí bylo opravdu hodně a většina z nich souvisela s konverzacemi mezi námi, ve kterých jsme si připomínali různé situace při výcviku a přípravě na Zemi. Máme určitá slova, nebo řekněme šifry, která vyslovíme a všichni se smějeme jako vtipu. Abych to příliš nerozváděl: tyto věci, které jsme vyslovili, jedno nebo dvě slova, nám připomínaly události, které jsme zažili někdy v minulosti při výcviku.

4. Když jste poprvé viděl stanici ISS jen pár set metrů za okny, jaké jste měl v té chvíli pocity? Vzpomínám si na Kena Hama, velitele mise STS-132, který řekl: "Když jsem poprvé viděl ISS za okny raketoplánu, řekl jsem si: ´Můj Bože, co to tady ti lidé postavili?´."

Drew Feustel a Krteček na palubě stanice ISS. Autor: dokosmuskrtkem.cz
Drew Feustel a Krteček na palubě stanice ISS.
Autor: dokosmuskrtkem.cz
Je to úžasné, obrovské, a když vidíte fotky nebo videa, která jsme pořídili, stanice nevypadá opravdově, nevypadá jako skutečná, vypadá jako model, ale je velmi opravdová a velmi velká, je skoro jako malé město, rostoucí město ve vesmíru, je úžasná.

Mnohokrát děkujeme za rozhovor.

Velké díky patří i Pavlu Suchanovi z Astronomického ústavu AV ČR, který projevil nebývalou ochotu při hledání času na výše publikovaný rozhovor v extrémně nabitém programu A. Feustela.




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



48. vesmírný týden 2016

48. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 28. 11. do 4. 12. 2016. Měsíc bude v novu, večer projde kolem Venuše, která je krásně vidět jako jasná hvězda na jihozápadě. Večer je vidět také Mars, ráno Jupiter. Na Slunci se objevila skvrnka. Čeká nás start nákladní lodi Progress k ISS.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

VdB149, VdB150, LDN1235 - prach v souhvězdí Cephea

Souhvězdí Cephea je cirkumpolárním souhvězdím naší severní oblohy. Podobně jako například Velká medvědice, jejíž část označujeme lidovým jménem Velký vůz. Ale přeci … Velký vůz pozná téměř každý, o Cepheovi mnoho z „neastronomů“ možná ani neví. A astronom? Ten nás většinou odbude větou typu:

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Konjunkce Měsíce a Venuše

Fotografovánu na poli u Poříčí nad Sázavou. Zrcadlovka d3300 a 18-105 kit objektiv.

Další informace »