Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Ruské kosmické přístroje pátrají po přítomnosti vody

Ruské kosmické přístroje pátrají po přítomnosti vody

HEND.jpg
Prakticky na všech mezinárodních kosmických projektech, jejichž cílem bylo pátrat po přítomnosti vody na Měsíci či některých planetách, byly umístěny ruské přístroje, navržené a vyrobené v IKI RAN (v Institutu kosmických výzkumů Ruské akademie věd). Jedním z nich je přístroj HEND (High-Energy Neutron Detector), zkonstruovaný v laboratoři pro spektrometrii kosmického záření gama pod vedením doktora fyzikálně-matematických věd Igora Mitrofanova.

odyssey-10000-01_br400.jpg

Tento přístroj již sehrál svoji roli při objevu vodního ledu na planetě Mars. Přístroj je umístěn na palubě americké kosmické sondy MARS ODYSSEY, která již více než 2 marťanské roky (více než 5 pozemských roků) obíhá kolem Marsu. V současné době řídící tým připravil nový návrh na prodloužení jeho činnosti do konce roku 2008.

LRO_Rendering.jpg

Jednotlivé technologické celky z experimentu HEND budou použity i ve třech dalších přístrojích, které rozpracovávají spolupracovníci laboratoře. První z nich pod označením LEND (Lunar Exploration Neutron Detector) bude vyslán na palubě další americké kosmické sondy LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter), jejíž start k Měsíci je naplánován na říjen 2008. Ruský přístroj pomůže určit, jestli se voda v podobě ledových krystalků nachází v okolí měsíčních pólů, přesněji řečeno uvnitř kráterů, které leží v trvalém stínu (tzn. že do nich nikdy nesvítí Slunce).

Podobné krátery mohou existovat i na planetě Merkur, k níž se v roce 2013 vydá evropská kosmická sonda BEPI COLOMBO. Rovněž na této sondě bude umístěn ruský přístroj MGNS (merkurovský neutronový a gama spektrometr), jehož vývoj v současné době probíhá.

MSL.jpg

Avšak ještě dříve - v roce 2009 - by měla NASA vypustit k Marsu rover s názvem MSL (Mars Science Laboratory) s ruským přístrojem DAN (detektor albedových neutronů). Od předcházejících přístrojů se principiálně odlišuje: jestliže HEND, LEND a MGNS mají za úkol registrovat přírodní neutronové záření z povrchu těles, zařízení DAN bude toto záření iniciovat. Za tímto účelem bude přístroj doplněn generátorem neutronů - což představuje malý urychlovač, v němž probíhá termojaderná syntéza deuteria a tritia. Toto zařízení se vyvíjí ve Všeruském vědecko-výzkumném institutu pro automatizaci im. N. L. Duchova. Prostřednictvím přístroje DAN může pojízdná laboratoř získávat informace o přítomnosti podpovrchové vody na celé trase marsochodu, "putujícího" po povrchu Marsu.

Zdroj: spacenews.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



29. vesmírný týden 2018

29. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 16. 7. do 22. 7. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer nám obloha nabízí postupně Venuši, Jupiter, Saturn a Mars. Ráno je vidět také Neptun a Uran. K vidění je také dvojice trochu jasnějších komet. Rušno bylo u ISS, kde se vystřídal Cygnus s Progressem. Čína je rekordmanem v počtu letošních startů. Z Floridy má startovat Falcon 9. Před 45 lety odstartovala k Marsu sovětská sonda Mars 4.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC4725

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2018 obdržel snímek „NGC 4725“, jehož autorem je Dušan Šulc   NGC 4725. Popravdě, co takový název komu z nezasvěcených řekne … Asi mnoho ne. Ovšem astronomové, zejména ti noční, si po vyslovení tohoto názvu začnou libovat. A možná

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Maják

Z poslední noci. Tohle místo je asi kilometr a půl od hlavního města Korsiky. Tuhle noc byl navíc lehký opar a silný airglow, téměř bez struktur. Minutová expozice vycházela šíleně barevně vyblitá a nekontrastní, takže jsem nakonec udělal 5 minut expozici na každý panel, fotil jsem celkem cca hodinu a půl. Ostrůvek se jmenuje iles sanguinaires, původně jsem chtěl fotit přímo na něm, ale tohle bylo jednodušší :)

Další informace »