Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Rusko a výzkum sluneční soustavy

Rusko a výzkum sluneční soustavy

ruská sonda určená k výzkumu marsových měsíců Fobos  a Deimos
ruská sonda určená k výzkumu marsových měsíců Fobos a Deimos
Za posledních 10 let značně vzrostlo množství informací o tělesech sluneční soustavy. Nutno říci, že hlavní slovo při získáváni poznatků měly USA. Do výzkumu těles sluneční soustavy se však značnou měrou zapojily i další státy a organizace.

Evropská kosmická agentura ESA vyslala k Marsu kosmickou sondu s názvem Mars Express, vybavenou přistávacím modulem Beagle-2, na americké sondě Cassini směřuje k Saturnu přistávací modul Huygens, k Měsíci míří sonda SMART-1, připravuje se projekt Venus Express k Venuši, plánuje se mise BepiColombo k planetě Merkur. Se "založenýma rukama" nestojí ani Japonsko, které několik projektů již realizovalo a další připravuje. Kosmické ambice má také Čína a Indie.

A jaké cíle má Rusko ve výzkumu sluneční soustavy? Nutno říci, že bývalá velmoc poněkud zaostává. V minulosti startovalo z území bývalého Sovětského svazu několik desítek kosmických sond k Měsíci, k Marsu i k Venuši. Současné plány jsou značně skromnější. Co tedy chystá Rusko pro období 2006 až 2015? Výzkum sluneční soustavy v Rusku můžeme rozdělit do tří oblastí: vlastní ruské projekty, společné projekty se zahraničními partnery a účast ruských vědců na zahraničních programech (především NASA + ESA).

V současné době Rusko pracuje pouze na jedné vlastní sondě s názvem FOBOS-GRUNT, která má nejvyšší prioritu. Úkolem sondy je detailní výzkum Marsu a jeho měsíců Phobos a Deimos. Největší pozornost bude věnována většímu z obou měsíců s názvem Phobos. Cílem je odběr vzorků z povrchu a jejich doprava na Zemi. První práce na projektu byly zahájeny v roce 2001. V současné době je k dispozici 25 návrhů experimentů a 65 kg vědeckých přístrojů, z nichž bude nutno vybrat pouze 40 kg zřejmě v rámci konkurzu. Zvažuje se, zda sonda bude vybavena iontovým motorem či nikoliv. Start sondy zajistí raketa Sojuz-Fregat.

Vypuštění sondy je po několika odkladech naplánováno na startovní okno v roce 2009. Nové výpočty naznačují, že existuje rezerva v nosné kapacitě a do blízkosti Marsu bude možno vynést dalších 120 až 130 kg užitečného nákladu. Mohlo by se jednat o malý přistávací modul k výzkumu Marsu, atmosférický balón, penetrátor nebo zařízení k výzkumu měsíce Deimos. Rusko tuto volnou kapacitu nabídlo NASA.

Dalším možným cílem pro ruské sondy by se opět mohla stát planeta Venuše. Uvažuje se o sondě s názvem Veněra-D, která by navázala na výzkumy dřívějších sovětských a amerických aparatur. Vzhledem k uvažovanému startu pomocí rakety Sojuz by hmotnost sondy činila asi 1 300 kg. Sonda by prováděla výzkum během přistávacího manévru a následně po přistání na povrchu Venuše.

Může se jednat o určení chemického složení atmosféry planety a snímkování povrchu během sestupného manévru. Dále připadá v úvahu určení mineralogického složení povrchu v místě přistání, přesné změření tlaku a teploty, měření radiace a určování charakteristik aerosolových částic v ovzduší. Ve spodních vrstvách atmosféry bude zjišťována přítomnost vody, izotopu xenonu, obsahu sloučenin síry, dále bude studována seismická aktivita planety (v případě zajištění dlouhodobé činnosti stanice - možnosti se zatím studují).

Pokud budou práce na vývoji sondy zahájeny v roce 2006, při dostatečném množství finančních prostředků (zhruba 55 miliónů dolarů) by se start mohl uskutečnit v roce 2013 a přistání na Venuši v roce 2014.

Vzhledem k tomu, že evropská sonda k Merkuru BepiColombo bude vypuštěna pomocí ruské nosné rakety Sojuz-Fregat, mělo Rusko možnost umístit na přistávacím modulu své přístroje. Přistávací modul sondy, který pro ESA vyvíjelo Rusko, však byl nedávno z finančních důvodů z projektu vyškrtnut. Projekt sondy je nyní připravován především ve spolupráci ESA a Japonska. Start sondy BepiColombo je naplánován na rok 2012.

Dále chce Rusko nabídnout své přístroje na zahraniční kosmické sondy, především vyvíjené v NASA a ESA. Vychází přitom z dosavadních dobrých zkušeností například s aparaturou HEND na americké sondě Mars Odyssey či s několika experimenty na evropské sondě Mars Express.

Zdroj: Novosti kosmonavtiki 11/2003






38. vesmírný týden 2017

38. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 18. 9. do 24. 9. 2017. Měsíc bude v novu. Jupiter se ztrácí v záři Slunce. Saturn je večer nad jihozápadem. Pozorovat můžeme i Neptun a Uran. Ráno je vidět Venuše, Merkur a Mars. Přidá se k nim také srpek Měsíce. Aktivita Slunce se snížila. Začíná astronomický podzim. Cassini shořela v atmosféře Saturnu. ISS má opět šestičlennou posádku. Po hurikánu Irma se obnoví i lety amerických raket. Kolem Země proletí sonda OSIRIS-REx.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Zatmění nad hradem Helfštýn

Kdopak dnes již spočítá, kolik zatmění Měsíce spatřili obyvatelé starobylého hradu Helfštýn. Mohli bychom jistě zadat souřadnice hradu do nějakého chytrého počítačového programu, který by žádaný počet zjistil. Docela jistě však nezjistíme, zda bylo kdysi dávno v příslušnou noc jasno,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ostrov hviezd

Tmavá obloha, Bohom zabudnuté miesto, teplo letnej jadranskej noci, deviatka nočných šialencov, zvuk uzávierok fotoaparátov, šum mora, desivé príbehy o nemých deťoch, vzduchom letiace nedopalky cigariet, nešťastne rozliata plechovka piva... pre niekoho ďalšia noc v teple postele, pre iného výborná príležitosť pre vznik nadčasových spomienok. Zelený závoj tiahnuci sa ostrovom hviezd predstavuje rozbúrený airglow, alebo svetelné žiarenie atmosféry. Fotka pochádza z ostrova Lastovo, najvzdialenejšieho obývaného ostrova Chorvátska. Na hladine mora je možné vidieť zrkadlenie Mliečnej cesty, ktorá obsahuje bohatú štruktúru tmavých hmlovín. Carpe noctem!

Další informace »