Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Rusko a výzkum sluneční soustavy

Rusko a výzkum sluneční soustavy

ruská sonda určená k výzkumu marsových měsíců Fobos  a Deimos
ruská sonda určená k výzkumu marsových měsíců Fobos a Deimos
Za posledních 10 let značně vzrostlo množství informací o tělesech sluneční soustavy. Nutno říci, že hlavní slovo při získáváni poznatků měly USA. Do výzkumu těles sluneční soustavy se však značnou měrou zapojily i další státy a organizace.

Evropská kosmická agentura ESA vyslala k Marsu kosmickou sondu s názvem Mars Express, vybavenou přistávacím modulem Beagle-2, na americké sondě Cassini směřuje k Saturnu přistávací modul Huygens, k Měsíci míří sonda SMART-1, připravuje se projekt Venus Express k Venuši, plánuje se mise BepiColombo k planetě Merkur. Se "založenýma rukama" nestojí ani Japonsko, které několik projektů již realizovalo a další připravuje. Kosmické ambice má také Čína a Indie.

A jaké cíle má Rusko ve výzkumu sluneční soustavy? Nutno říci, že bývalá velmoc poněkud zaostává. V minulosti startovalo z území bývalého Sovětského svazu několik desítek kosmických sond k Měsíci, k Marsu i k Venuši. Současné plány jsou značně skromnější. Co tedy chystá Rusko pro období 2006 až 2015? Výzkum sluneční soustavy v Rusku můžeme rozdělit do tří oblastí: vlastní ruské projekty, společné projekty se zahraničními partnery a účast ruských vědců na zahraničních programech (především NASA + ESA).

V současné době Rusko pracuje pouze na jedné vlastní sondě s názvem FOBOS-GRUNT, která má nejvyšší prioritu. Úkolem sondy je detailní výzkum Marsu a jeho měsíců Phobos a Deimos. Největší pozornost bude věnována většímu z obou měsíců s názvem Phobos. Cílem je odběr vzorků z povrchu a jejich doprava na Zemi. První práce na projektu byly zahájeny v roce 2001. V současné době je k dispozici 25 návrhů experimentů a 65 kg vědeckých přístrojů, z nichž bude nutno vybrat pouze 40 kg zřejmě v rámci konkurzu. Zvažuje se, zda sonda bude vybavena iontovým motorem či nikoliv. Start sondy zajistí raketa Sojuz-Fregat.

Vypuštění sondy je po několika odkladech naplánováno na startovní okno v roce 2009. Nové výpočty naznačují, že existuje rezerva v nosné kapacitě a do blízkosti Marsu bude možno vynést dalších 120 až 130 kg užitečného nákladu. Mohlo by se jednat o malý přistávací modul k výzkumu Marsu, atmosférický balón, penetrátor nebo zařízení k výzkumu měsíce Deimos. Rusko tuto volnou kapacitu nabídlo NASA.

Dalším možným cílem pro ruské sondy by se opět mohla stát planeta Venuše. Uvažuje se o sondě s názvem Veněra-D, která by navázala na výzkumy dřívějších sovětských a amerických aparatur. Vzhledem k uvažovanému startu pomocí rakety Sojuz by hmotnost sondy činila asi 1 300 kg. Sonda by prováděla výzkum během přistávacího manévru a následně po přistání na povrchu Venuše.

Může se jednat o určení chemického složení atmosféry planety a snímkování povrchu během sestupného manévru. Dále připadá v úvahu určení mineralogického složení povrchu v místě přistání, přesné změření tlaku a teploty, měření radiace a určování charakteristik aerosolových částic v ovzduší. Ve spodních vrstvách atmosféry bude zjišťována přítomnost vody, izotopu xenonu, obsahu sloučenin síry, dále bude studována seismická aktivita planety (v případě zajištění dlouhodobé činnosti stanice - možnosti se zatím studují).

Pokud budou práce na vývoji sondy zahájeny v roce 2006, při dostatečném množství finančních prostředků (zhruba 55 miliónů dolarů) by se start mohl uskutečnit v roce 2013 a přistání na Venuši v roce 2014.

Vzhledem k tomu, že evropská sonda k Merkuru BepiColombo bude vypuštěna pomocí ruské nosné rakety Sojuz-Fregat, mělo Rusko možnost umístit na přistávacím modulu své přístroje. Přistávací modul sondy, který pro ESA vyvíjelo Rusko, však byl nedávno z finančních důvodů z projektu vyškrtnut. Projekt sondy je nyní připravován především ve spolupráci ESA a Japonska. Start sondy BepiColombo je naplánován na rok 2012.

Dále chce Rusko nabídnout své přístroje na zahraniční kosmické sondy, především vyvíjené v NASA a ESA. Vychází přitom z dosavadních dobrých zkušeností například s aparaturou HEND na americké sondě Mars Odyssey či s několika experimenty na evropské sondě Mars Express.

Zdroj: Novosti kosmonavtiki 11/2003




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Lunární X

Další informace »