Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Ruský přístroj na americké sondě a voda na Měsíci

Ruský přístroj na americké sondě a voda na Měsíci

LRO_2.jpg
V Institutu kosmických výzkumů Ruské akademie věd (IKI RAN) proběhlo úspěšně předběžné posouzení návrhu projektu ruského přístroje LEND (Lunar Exploration Neutron Detector). Aparatura bude součástí vědeckého vybavení americké kosmické sondy Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO), jejíž start k Měsíci je naplánován na říjen 2008.

Posouzení návrhu přístroje se uskutečnilo za účasti pracovníků IKI RAN a dalších ruských odborníků, nezávislých technických expertů NASA, specialistů z organizace Goddard Space Flight Center, NASA, která je odpovědná za realizaci projektu, a dále zástupci univerzit v Arizoně a v Marylandu, které spolupracují na vývoji ruského přístroje LEND.

Pro konstrukci přístroje LEND byly využity vědecké, technické a technologické komponenty z obdobné vědecké aparatury HEND (High Energy Neutron Detector), která úspěšně pracovala na palubě americké sondy Mars Odyssey 2001 (start 7. 4. 2001) na oběžné dráze kolem rudé planety. Obě zařízení využívají stejný postup při určování složení povrchových vrstev těles Sluneční soustavy a pátrání po zásobách vody (vodního ledu).

Moon_north.jpg

Hlavním úkolem ruské aparatury bude pátrání po přítomnosti vodíku a vodního ledu v polárních oblastech Měsíce, které se trvale nacházejí ve stínu (jedná se o níže položené oblasti - většinou dna kráterů). Dalším úkolem zařízení bude měření úrovně kosmické radiace s ohledem na připravovaný návrat amerických astronautů na Měsíc v roce 2018. V této oblasti by měl výzkum navázat na dřívější pozorování amerických sond Clementine (start 25. 1. 1994) a Lunar Prospector (start 7. 1. 1998), které zjistily přítomnost vodního ledu na Měsíci. Na tiskové konferenci 5. 3. 1998 bylo oznámeno, že v polárních oblastech Měsíce se může nacházet 10 až 300 miliónů tun vodního ledu. Potvrzení těchto závěrů by značně přispělo k efektivnějšímu vybudování stálé obydlené vědecké základny na povrchu nejbližšího kosmického "souseda" Země.

Americká kosmická sonda LRO o celkové hmotnosti zhruba 1000 kg ponese asi 100 kg vědeckého vybavení. Na oběžné dráze kolem Měsíce bude stabilizována ve třech osách. Základní výzkumná mise bude trvat 1 rok, během níž se sonda bude nacházet na kruhové polární oběžné dráze ve výšce přibližně 30 až 50 km nad povrchem Měsíce. To mj. umožní pořizování velmi detailních snímků měsíčního povrchu. Elektrickou energii (400 W) budou dodávat sluneční baterie. Počítá se s dalším prodloužením mise na dalších 5 let, během nichž bude sonda udržována na nízké oběžné dráze, kdy bude pokračovat v dalším výzkumu. Mohla by rovněž sloužit jako retranslační stanice pro zajištění spojení s automaty na povrchu Měsíce.

Vědecké vybavení sondy LRO bude tvořit 6 přístrojů:

LOLA - Lunar Orbiter Laser Altimeter Measurement Investigation. Jeho úkolem bude studovat globální topografii měsíčního povrchu s vysokým rozlišením, měření sklonu svahů v oblastech předpokládaného přistání budoucích expedic a hledání polárního ledu v oblastech, které se trvale nacházejí ve stínu.

LROC - Lunar Reconnaissance Orbiter Camera. Bude fotografovat vybrané oblasti a pořizovat snímky s vysokým rozlišením za účelem zjištění případných nerovností, které by mohly způsobit problémy při přistávání automatů či pilotovaných kosmických lodí. Dále bude pořizovat širokoúhlé snímky oblastí v blízkosti měsíčních pólů na různých vlnových délkách za účelem zjištění změn osvětlení a pátrání po přírodních zdrojích.

LRO_LEND.jpg

LEND - Lunar Exploration Neutron Detector. Bude mapovat tok neutronů z měsíčního povrchu za účelem zjištění přítomnosti vodního ledu na Měsíci, dále bude zjišťovat informace o radiačním pozadí na Měsíci a jeho okolí, které budou užitečné pro plánování budoucích expedic. Jedná se o ruský přístroj, navržený skupinou vědců Institutu kosmických výzkumů v Moskvě pod vedením Igora Mitrofanova.

DLRE - Diviner Lunar Radiometer Experiment. Tento přístroj bude mapovat rozložení teploty na celém povrchu Měsíce za účelem objevení studených oblastí s možným výskytem depozitů vodního ledu.

LAMP - Lyman-Alpha Mapping Project. Zařízení bude studovat povrch Měsíce v oboru ultrafialového záření. Hlavním úkolem bude pátrání po vodním ledu a jinovatce v polárních oblastech a fotografování oblastí, které se trvale nacházejí ve stínu (osvětleny jsou pouze svitem vzdálených hvězd).

CRaTER - Cosmic Ray Telescope for the Effects of Radiation. S jeho pomocí bude studován vliv kosmického záření na tkáně živých organismů. Jedná se o nutný výzkum v rámci obnovy pilotovaných letů na Měsíc a vybudování dlouhodobé základny.

Startem sondy Lunar Reconnaissance Orbiter bude zahájen detailní výzkum Měsíce pomocí automatů jako příprava návratu amerických astronautů na měsíční povrch.

Zdroj: spacenews.ru a lunar.gsfc.nasa
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



38. vesmírný týden 2017

38. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 18. 9. do 24. 9. 2017. Měsíc bude v novu. Jupiter se ztrácí v záři Slunce. Saturn je večer nad jihozápadem. Pozorovat můžeme i Neptun a Uran. Ráno je vidět Venuše, Merkur a Mars. Přidá se k nim také srpek Měsíce. Aktivita Slunce se snížila. Začíná astronomický podzim. Cassini shořela v atmosféře Saturnu. ISS má opět šestičlennou posádku. Po hurikánu Irma se obnoví i lety amerických raket. Kolem Země proletí sonda OSIRIS-REx.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Zatmění nad hradem Helfštýn

Kdopak dnes již spočítá, kolik zatmění Měsíce spatřili obyvatelé starobylého hradu Helfštýn. Mohli bychom jistě zadat souřadnice hradu do nějakého chytrého počítačového programu, který by žádaný počet zjistil. Docela jistě však nezjistíme, zda bylo kdysi dávno v příslušnou noc jasno,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře v Beskydách 8.9.2017

https://youtu.be/l2TOvBi1AUY ------------------------------------------- Canon EOS 6D 25 sec f/4.0 ISO 1600 EF 17-40mm f/4L USM

Další informace »