Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Setkání s velitelem servisní mise k Hubbleovu teleskopu
Vít Straka Vytisknout článek

Setkání s velitelem servisní mise k Hubbleovu teleskopu

dscf7396.jpg
Před nedávnem byl v Německu na návštěvě americký astronaut Scott Altman, velitel posledních dvou servisních letů raketoplánů k Hubbleovu teleskopu (mise Columbia STS-109 v březnu 2002 a Atlantis STS-125 v květnu 2009). Jelikož jde o velmi zajímavého člověka, neváhal jsem do Německa zamířit. Byla to do jisté míry tematická cesta, vzhledem k blížícímu se kulatému výročí vypuštění teleskopu HST.

Hubbleův teleskop

Hubbleův dalekohled na oběžné dráze
Hubbleův dalekohled na oběžné dráze
V sobotu 24. dubna 2010 tomu bude krásných dvacet let, kdy z mysu Canaveral odstartoval raketoplán Discovery k misi STS-31 (pilotem při této misi byl nynější ředitel NASA Charles Bolden). V nákladovém prostoru vezl na oběžnou dráhu tehdy neznámý kosmický dalekohled, pojmenovaný po americkém astronomovi Edwinu Hubbleovi. Historie tohoto teleskopu má hluboké kořeny, astronomové vždy toužili mít dalekohled ve vesmíru, kde by jeho práce nebyla rušena zemskou atmosférou nebo světelným znečištěním. Práce na vývoji prvního takového teleskopu byly zahájeny roku 1975, kdy se k projektu připojila i Evropská kosmická agentura a začala na vzniku teleskopu spolupracovat s NASA, vývoj HST stál 1,5 miliardy dolarů. Vynesení dalekohledu raketoplánem bylo v plánu v polovině roku 1986, čáru přes rozpočet však udělala tragická havárie raketoplánu Challenger. Hubbleův teleskop se tak do vesmíru dostal až v dubnu roku 1990.

Snímek galaxie M81 z HST
Snímek galaxie M81 z HST
Po jeho vypuštění z paluby raketoplánu a odeslání prvních snímků na Zemi si vědci uvědomili hrozivou skutečnost: hlavní zrcadlo teleskopu je špatně vybroušeno, velmi malá odchylka při jeho výrobě nyní vytvářela světelný kruh kolem pozorovaných objektů. Nešlo ale o neřešitelný problém: v prosinci roku 1993 se k teleskopu vydal raketoplán Endeavour, jehož posádka do dalekohledu nainstalovala přístroj COSTAR, šlo o soustavu malých zrcadel, které měly soustředit světlo z primárního zrcadla do výzkumných aparatur a tím kompenzovat vadu zrcadla. Vše se povedlo a Hubbleův teleskop od té doby posílá na Zemi úchvatné obrázky vesmírných objektů. V současné době je na palubě HST pět aktivních vědeckých přístrojů: Advanced Camera for Surveys, Near Infrared Camera and Multi-Object Spectrometer, Space Telescope Imaging Spectrograph, Wide Field and Planetary Camera 3 a nový přístroj Cosmic Origins Spectrograph.

Samotný teleskop už má na "svědomí" spoustu podstatných vědeckých objevů, vzpomeňme zde ty nejdůležitější: HST zjistil, že roste rychlost rozpínání vesmíru, což dokazuje existenci temné energie, dokonce stanovil aktuální rychlost rozpínání vesmíru, provedl první měření šíření temné hmoty, poprvé pozoroval atmosféru exoplanety, odhalil velké množství černých děr,… takto bychom mohli pokračovat ještě dlouho. V květnu 2009 se k HST naposledy vypravil americký raketoplán (Atlantis STS-125), jehož posádka teleskop naposledy opravila a zmodernizovala, ten by měl po této "léčbě" sloužit na oběžné dráze aspoň do roku 2014, poté jej čeká řízený zánik v atmosféře.

Setkání s lidmi, kteří "byli při tom"

Podpis S. Altmana
Podpis S. Altmana
Jak bylo zmíněno na začátku, v sobotu 17. dubna měl velitel posledních dvou letů k HST Scott Altman veřejné vystoupení v technickém muzeu v německém městečku Speyer. Tento astronaut má za sebou čtyři kosmické lety, dvakrát letěl raketoplánem jako pilot (mise Columbia STS-90 v roce 1998 a Atlantis STS-106 v roce 2000, což byl čtvrtý let raketoplánu na stanici ISS) a dvakrát jako velitel (dvě servisní mise k HST: STS-109 v roce 2002 a STS-125 v roce 2009). Do Evropy zavítal při příležitosti premiéry filmu Hubble 3D, který byl natočen speciální kamerou právě při misi STS-125 (film bude uveden i v České republice později tento rok). Na "skok" se zastavil i ve Speyeru, kde měl veřejné vystoupení spojené s autogramiádou (navíc, jak sám astronaut prohlásil, má německé předky). Nám se podařilo astronauta zastihnout, když ho představitelé muzea právě prováděli po zdejší kosmické expozici. Pan Altman byl příjemný a rozhovor s člověkem, který řídil raketoplán během servisních misí k teleskopu, byl bezesporu hodně zajímavý. Součástí jeho veřejného vystoupení pak byla i projekce záběrů ze zajímavých momentů mise, které Scott Altman osobně komentoval. Šlo o běžný sestřih, který ničím nepřekvapil ale dojem z něj byl mnohonásobně umocněn výkladem člověka, který toto všechno zažil na vlastní kůži. Zájem o setkání byl velký, což dokumentovala i dlouhá řada zájemců o podpis při závěrečné autogramiádě a z toho plynoucí nepříjemný limit jeden podpis na osobu.

Stránka s prvními verši Písní kosmických podepsaná A. Feustelem
Stránka s prvními verši Písní kosmických podepsaná A. Feustelem
Nesmíme opomenout ještě jednu zajímavou osobu, která se poslední servisní mise k HST také účastnila. Tou je astronaut Andrew J. Feustel, který si s sebou vzal na palubu raketoplánu knihu Písně kosmické, protože jeho tchýně pochází ze Znojma. Astronautovi se kniha údajně velmi líbila a dokonce z ní během mise předčítal kolegům. Vloni v srpnu zavítal do Čech, aby knihu oficiálně daroval Astronomickému ústavu v Ondřejově. Při té příležitosti měl v naší republice několik besed s veřejností. Osobně jsem se zúčastnil besedy v brněnském planetáriu, kde se možnost setkání s astronautem zjevně těšila velkému zájmu. Vystoupení A. Feustela začalo projekcí videosestřihu mise (snad malinko zajímavějšího, než v případě besedy ve Speyeru) a poté byl prostor na dotazy z řad návštěvníků, kterých bylo požehnaně a astronaut na ně odpovídal i s nezbytným humorem ("Nezpůsobovala zpoždění vašich e-mailů během mise CIA?" Feustel s trochou nadsázky reagoval: "To nevím.") I v tomto případě se během autogramiády na chodbě planetária utvořila velká fronta, která pro každého astronauta jistě signalizuje příští den ve znamení bolesti zápěstí.

Doporučené odkazy:

  • Článek o HST na astro.cz: díl 1, díl 2
  • Interaktivní prezentaci o HST na webu NASA najdete zde




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



39. vesmírný týden 2016

39. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 26. 9. do 2. 10. 2016. Měsíc bude v novu. Venuše, Mars a Saturn najdeme večer stále jen nízko nad obzorem. Neptun a Uran můžeme pozorovat celou noc. Na ranní obloze můžeme před svítáním pozorovat kužel zvířetníkového světla do něhož před východem Slunce stoupá planeta Merkur a bude zde také srpek Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Pradědovy Perseidy 2016

Píše se rok 258, 10. srpen. Na rošt nad horké uhlí je položen správce chrámové pokladny před několika dny popraveného papeže Sixta II a je opékán zaživa. Po chvíli volá: „Z jedné strany jsem již opečený, pokud mě chcete mít dobře udělaného, je čas mě otočit na druhou stranu.“ Toto utrpení podstoupil

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mesic

Mesic

Další informace »