Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Slet středoevropských kosmonautů v Brně

Slet středoevropských kosmonautů v Brně

Start Sojuzu TMA-16
Start Sojuzu TMA-16
Město Brno bude hostit tzv. Slet středoevropských kosmonautů. Jedná se o pokračování loňské návštěvy kosmonautů, kteří tehdy do České republiky a města Brna zavítali v rámci XXII. Mezinárodního kongresu účastníků kosmických letů (Association of space Explorer - ASE). Brněnská návštěva u primátora města Romana Onderky v čele s Vladimírem Remkem a dále se zástupci ruských, maďarských, německých, bulharských, slovenských a rakouských kosmonautů se uskuteční ve dnech 14. až 16. září 2010. Cílem brněnského sletu je setkání s veřejností, autogramiáda a zahájení Festivalu vědy. Diskuze bude samozřejmě také o probíhající rekonstrukci Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka v Brně.

"Za evropské a městské finanční prostředky rekonstruujeme brněnskou hvězdárnu v moderní exploratorium, což bylo prvním krokem k tomu, abychom světové kosmonauty do města pozvali. Už při loňské návštěvě kosmonautů jsem řekl, že Brno si zaslouží dle tehdy velkého zájmu veřejnosti další pokračování v jejich návštěvě u nás ve městě. Všichni zájemci o kosmický prostor tak mají v Brně jedinečnou šanci se opět dozvědět více od lidí, kteří už tam byli," řekl primátor města Roman Onderka.

"Akci vnímáme jako propagaci města Brna, na straně jedné, a důležitosti i potřebnosti kosmonautiky, na straně druhé. Současně se jedná o symbolickou (a rozhodně ne poslední) kontrolu realizace Přírodovědného exploratoria, tedy rekonstrukce a dostavby brněnské hvězdárny a planetária. Ostatně, byli to právě kosmonauti, kteří spolupokládali základní kámen tohoto projektu," sdělil Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka v Brně.

Veřejnost se může s kosmonauty setkat ve středu 15. září od 15.00 do 17.00 hodin na dvou místech - v Dietrichsteinském paláci Moravského zemského muzea na Zelném trhu a v Knihovně Jiřího Mahena na Kobližné ulici. Do muzea zavítá Georgi Ivanov, Bertalan Farkas, Sigmund Jähn a Viktor Petrovič Savinych. Do knihovny Vladimír Remek, Ivan Bella a Franz Artur Viehböck. Vstup na obě akce je zdarma. Na programu bude moderovaná beseda spojená s autogramiádou.

Stručné profily jednotlivých kosmonautů:

Ivan Bella (* 21. května 1964, Brezno, Slovensko)
Ivan Bella je v současnosti plukovníkem a prvním kosmonautem Slovenské republiky. Vesmírný prostor navštívil v roce 1999 jako 385. člověk ze Země. Po roce 1983 se stal stíhacím pilotem, což jej postupně dovedlo až do Hvězdného městečka u Moskvy, kde absolvoval přípravu na let do vesmíru. Ivan Bella se do vesmíru vydal jako kosmonaut-výzkumník a na ruské orbitální stanici Mir strávil necelých 8 dní. Cílem mise byla kromě výměny posádky i řada experimentů z oblasti jaderné složky kosmického záření v závislosti na poškození biologických látek nebo třeba integrovaných obvodů. Zkoumaly se taktéž změny hladin hormonů v krvi v průběhu letu nebo důsledky snížené fyzické aktivity na metabolismus v době pobytu na stanici. Je ženatý a má dvě děti.

Georgi Ivanov (* 2. července 1940, Lovech, Bulharsko)
Georgi Ivanov je prvním bulharským kosmonautem, který letěl do vesmíru. V době, kdy vstoupil do Sovětského mezinárodního programu Intercosmos (1978). Do vesmíru vzlétl z kosmodromu v Bajkonuru 10. dubna roku 1979. Cílem jeho mise byla ruská orbitální stanice Saljut 6. Avšak díky závažné technické závadě při letu musel předčasně se svým kolegou Nikolajem Rukavišnikovem přistát po 1 dni a 23 hodinách zpět na Zemi. Přistání bylo skutečně náročné a krátkodobě museli oba kosmonauti překonat přetížení 9G! Ivanov byl následně v roce 1979 oceněn vyznamenáním Hrdiny sovětského svazu. Je ženatý a má dvě děti.

Bertalan Farkas (* 2. srpna 1949, Guylaháza, Maďarsko)
Je bývalý maďarský vojenský letec a kosmonaut. Do vesmíru se podobně jako Georgi Ivanov dostal skrze sovětský program Intercosmos. V roce 1976 se jako uznávaný stíhací pilot přihlásil mezi adepty pro lety do vesmíru. Na oběžnou dráhu Země odstartoval v květnu 1980 z Bajkonuru v kosmické lodi Sojuz 36. Cílem jeho mise byla sovětská orbitální stanice Saljut 6, kde strávil necelý týden. Bertalan Farkas prováděl na Saljutu 6 společně se svými kolegy experimenty s tavením a krystalizací hliníku a mědi nebo spektrometrický průzkum zemského povrchu. Na Zemi se následně vracel v lodi Sojuz 35. Celkem pobyl ve vesmíru 7 dní a 20 hodin.

Sigmund Jähn (* 13. února 1937, Rautenkranz, Německo)
Je bývalý vojenský letec a kosmonaut z tehdejší Německé demokratické republiky. Stejně jako mnoho sovětských kosmonautů se do vesmíru dostal prostřednictvím sovětského programu Intercosmos. Absolvoval pilotní Vysokou školu vojenského letectva Franze Mehringa a následně potom náročné čtyřleté studium Vysoké vojenské akademie J. A. Gagarina v Sovětském svazu. V roce 1976 se ocitl ve výběru budoucích kosmonautů programu Intercosmos. Cílem jeho mise na lodi Sojuz 31 byla orbitální stanice Saljut 6. Na ní prováděl lékařské, biologické i technologické experimenty. Například zkoumal změny sluchu, řeči a chuti při pobytu v beztížném stavu. Po týdnu práce Jähn přistál v kabině vracející se lodi Sojuz 29 na Zemi 140 km jihovýchodně od kazašského města Džezkazganu. Ve vesmíru strávil celkem 7 dní a 21 hodin.

Vladimír Remek (* 26. září 1948, České Budějovice, Česká republika)
Je prvním a jediným československým kosmonautem. Dokonce je prvním člověkem ve vesmíru mimo kosmonauty z USA a SSSR. Vladimír Remek dokončil Vyšší letecké učiliště v Košicích, po němž následovalo náročné čtyřleté studium na Vojenské letecké akademii J. A. Gagarina v Moskvě. Od prosince 1976 se ve Středisku přípravy kosmonautů ve Hvězdném městečku u Moskvy začal připravovat na let do vesmíru. Pouta pozemské gravitace opustil roku 1978 na lodi Sojuz 28 ve funkci kosmonaut-výzkumník. Cílem mise byla orbitální stanice Saljut 6. Během týdenního pobytu prováděli kosmonauti řadu televizních reportáží a také šest vědeckých experimentů. Šlo například o pokusy se zelenými řasami nebo s roztavením a pomalým regulovaným chladnutím vzorků připravených v Ústavu fyziky pevných látek ČSAV. Ve vesmíru strávil 7 dní a 22 hodin. Dne 27. dubna 1978 obdržel státní vyznamenání Hrdiny ČSSR.

Viktor Petrovič Savinych (* 7. března 1940, vesnice Berjozkiny, Kirevská oblast SSSR)
Ve vesmíru byl třikrát v období let 1981-1988, pokaždé na jiné orbitální stanici. Po základní škole studoval na Permském technickém učilišti, kde se zaměřoval na železnici. Jeho další studium na Moskevském institutu inženýrské geodesie, leteckého snímkování a kartografie dokončil roku 1957. V roce 1978 se ocitl mezi kandidáty kosmonautů. Do vesmíru odstartoval o dva roky později jako stý kosmonaut Země. V rámci mise Intercosmos navštívil na lodi Sojuzu T-4 orbitální stanici Saljut 6. O čtyři roky později startoval podruhé na Sojuzu T-13 k orbitální stanici Saljut 7. V roce 1988 strávil týden na orbitální stanici Mir. Během svých misí se Viktor Petrovič Savinych věnoval kupříkladu vlivu beztížného stavu na růst vyšších rostlin, růstu krystalů nebo experimentům s fotosyntézou. Celkem pobyl ve vesmíru 252 dní a 17 hodin.

Franz Artur Viehböck (* 24. srpna 1960, Perchtoldsdorf, Rakousko)
Jeho vysokoškolská studia směřovala do oblasti elektroinženýrství. Je prvním rakouským kosmonautem. Byl vybrán do společného sovětsko-rakouského projektu Austromir 91, kde po dvouletém výcviku odstartoval na lodi Sojuz TM-13 z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu směrem k orbitální stanici Mir. Zde vedl řadu experimentů z oblasti kosmické medicíny, fyziky a vesmírných technologií. Ve vesmíru strávil 7 dní a 22 hodin.




O autorovi

Pavel Gabzdyl

Pavel Gabzdyl

Pavel Gabzdyl se narodil 23. dubna 1974 v Havířově. Je pracovníkem Hvězdárny a planetária Brno. O astronomii se začal zajímat už v útlém věku, kdy se věnoval pozorování především vzdálených vesmírných objektů. Po nějaké době se však jeho zájem upnul k Měsíci, který je jeho nejoblíbenějším objektem dodnes. Měsíční astronomii mohl totiž dokonale skloubit se svou druhou vášní – geologií. Tu vystudoval na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně v letech 2002 - 2007 a dosáhl z ní magisterského titulu. V letech 1999 - 2000 pracoval jako popularizátor astronomie na Hvězdárně ve Valašském Meziříčí. Od roku 2000 pracuje na Hvězdárně a planetáriu v Brně, kde se kromě verbální popularizace astronomie věnuje psaní populární literatury a tvorbě audiovizuálních pořadů. Je autorem několika populárních knih, většina z nich o našem kosmickém sousedovi. Patří mezi ně například „Měsíc v dalekohledu“ (1997), „Pod vlivem Měsíce“ (2002, v roce 2009 se dočkala audiovizuálního zpracování na brněnské hvězdárně), „Měsíc“ (2006, zevrubný průvodce Měsícem) nebo "Měsíční dvanáctka" (2012, ve spolupráci s Milanem Blažkem). Za internetový průvodce „Prohlídka Měsíce“ (mesic.astronomie.cz), získal v roce 2013 cenu Littera Astronomica.



13. vesmírný týden 2017

13. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 27. 3. do 2. 4. 2017. Měsíc je kolem novu. Venuše je vidět ve dne po dolní konjunkci se Sluncem. Na večerní obloze jsou Mars a Merkur. Jupiter je vidět téměř celou noc, ráno je nejvýše Saturn. Večer je pěkně vidět kometa 41P nad Velkým vozem. Z nabídky 100 pozorování se podíváme na elongaci Merkuru a galaxii Sombrero a pochopitelně i kometu 41P. V oblasti letů do kosmu se schyluje k dalšímu „poprvé“. Letu již použitého stupně rakety.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M51 HaLRGB

Česká astrofotografie měsíce je soutěž astronomická. Jak se však přesvědčíme vzápětí, i ona nám přináší obrázky skutečných krásek. Krásek, schovávajících se za jemný závoj. Ten však, jak už to i na barokních obrazech bývá, spíše odhaluje, než zahaluje. Nuže, pojďme se na ni podívat. Ve starší

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 41P

Nikon D 90, ISO 2000, teleobjektiv Pentacon 4/200, složeno 7 desetisekundových expozic, ze stativu. Foceno v oblasti tmavé oblohy

Další informace »