Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Sluneční plachetnice v akci
Ivo Míček Vytisknout článek

Sluneční plachetnice v akci

NanoSail-D na oběžné dráze Země. Zdroj: NASA.
NanoSail-D na oběžné dráze Země. Zdroj: NASA.
aneb O nečekaných překvapeních a malé lekci marketingu

Poslední události na oběžné i meziplanetární dráze naznačují, že se budeme potkávat vedle vědeckých a technologických postupů stále více i s postupy komerčními a marketingovými, a že i přes všechen pokrok stále bude hrát důležitou roli náhoda. Za tu by se dal považovat malý zázrak kolem sluneční plachetnice NanoSail-D, ke kterému NASA a Spaceweather.com vyhlásily celosvětovou fotografickou soutěž...

Začněme tedy s náhodou - už odepsaný miniaturní satelit NanoSail-D se 17. ledna náhodou ohlásil v operačním módu - "odpoutávám se od mateřské sondy FASTSAT". Samotné těleso má přitom rozměry jen 10x10x40 cm a skládá se z elektronické a komunikační jednotky a plachetního systému. Sonda byla vypuštěna 20. listopadu 2010 v 1.25 UTC na palubě mateřské družice FASTSAT z aljašského kosmodromu na ostrově Kodiak pomocí nosné rakety Minotaur IV společnosti Orbital Sciences Corporation. Po úspěšném dosažení oběžné dráhy mělo až 6. prosince dojít k oddělení subsatelitu NanoSail-D. Tady musíme poprvé krátce odbočit - jedná se o druhý letový exemplář (někdy lze najít i označení NanoSail-2D), první identická sonda byla zničena při předchozích pokusech v r. 2008. Proto panovaly na Zemi obavy, že se po startu nepodařilo subsatelitu oddělit. Není ani divu - byl sestaven doplněním záložního letového exempláře z náhradních dílů. Velký okamžik nastal 20. ledna 2011, kdy se podařilo během 5 sekund napnout plachty.

Tým a jejich dílo – pozemní test rozvinutí plachet. Zdroj: NASA.
Tým a jejich dílo – pozemní test rozvinutí plachet. Zdroj: NASA.
Konečně se tedy i Američanům zadařilo, jsou ale až druzí. A to se zapomíná. Krátké odbočení č.2 - připomeňme si něco z marketingových zákonů: Nikdo si nepamatuje toho, kdo byl druhý! (O třetích a dalších ani nemluvě - kde jsi, Evropo?) Když už jsi druhý, udělej z toho přednost či příležitost. A tak tu máme soutěž o nejlepší snímek prolétající plachetnice - máte zájem o 500 USD? Můžete se zapojit. Nejbližší termíny (podle www.heavens-above.com pro Prahu a další města) se nabízí o nadcházejícím víkendu a v příštím týdnu.



NanoSail-D - Viditelnost v Praze (od 12. do 19. února 2011)
(tabulka převzata z Heavens-above.com, časové údaje v UT)

Search period start: 00:00 Thursday, 10 February, 2011  
Search period end: 00:00 Sunday, 20 February, 2011
Observer's location: Praha, 50.0830°N, 14.4670°E
Local time zone: Central European Time (UTC + 1:00)
Orbit: 623 x 648 km, 72.0° (Epoch Feb 8)

Click on the date to get a star chart and other pass details.

Date Mag Starts Max. altitude Ends
Time Alt. Az. Time Alt. Az. Time Alt. Az.
12 Feb4.620:10:1810N 20:10:2210N 20:10:2210N
13 Feb4.620:32:0810N 20:32:2912N 20:32:2912N
14 Feb4.219:16:3210NNE19:17:0511NNE19:17:0511NNE
14 Feb4.720:54:0910NNW20:54:3412NNW20:54:3412NNW
15 Feb4.019:37:4110N 19:39:0815NNE19:39:0815NNE
15 Feb4.921:16:1910NNW21:16:3612NNW21:16:3612NNW
16 Feb3.819:59:2210N 20:01:0920N 20:01:0920N
17 Feb4.018:43:2510NNE18:45:1212NE 18:45:4012NE
17 Feb3.720:21:1310NNW20:23:0824NNW20:23:0824NNW
18 Feb3.419:04:3110N 19:07:3919NE 19:07:3919NE
18 Feb3.920:43:1310NNW20:45:0725NNW20:45:0725NNW
19 Feb2.819:26:0210NNW19:29:3832NE 19:29:3832NE
19 Feb4.321:05:2610NW 21:07:0620NW 21:07:0620NW

--> Aktualizovaná tabulka přeletů pro Prahu <--



--> NanoSail-D - Viditelnost v dalších městech (od západu na východ) <--
Tabulky jsou stále aktualizované

(odkazy vedou na Heavens-above.com)

Karlovy Vary Plzeň
Most Ústí nad Labem
České Budějovice Tábor
Liberec Kolín
Jihlava Pardubice
Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc
Zlín Opava
Ostrava Frýdek-Místek


Někdy v dubnu či květnu 2011 by se měla plachetnice o hmotnosti přibližně 4 kg a ploše plachty 10 m2 dostat do horních vrstev atmosféry a ukončit jako meteor svoji kosmickou plavbu. Apogeum její dráhy se pohybuje kolem 650 km, odporem atmosféry a manévrováním se bude postupně snižovat. Tento princip by mohl být využit i jinak - a velmi zajímavě. Množství nefunkčních satelitů a posledních stupňů nosných raket zabírá cenné místo a jen velmi pomalu se tlakem slunečního záření "čistí" oběžná dráha kolem Země. Pochopitelně změnit dráhu a navést mrtvý satelit do atmosféry je energeticky, konstrukčně i finančně a organizačně náročné - právě jednoduchá plachta by pomohla urychlit sestup nepotřebných těles do horních vrstev zemské atmosféry a uspíšit tak jejich zánik. Díky rozměru plachty bude zajímavé sledovat plachetnici na nízké oběžné dráze, kdy podobně jako družice Iridium bude i NanoSail-D odrážet sluneční světlo tak, že bude jasně pozorovatelný záblesk (zřetelně jasnější než Venuše či dokonce Iridium - plachta má prostě 6x větší plochu než Iridium, bude ale záležet na jejím sklonu a napnutí). Vzhůru k fotoaparátům - další pokyny a informace o soutěži a o plachetnici NanoSail-D najdete na stránkách nanosail.org, nanosaild.engr.scu.edu a NASA.

Ikaros a Venuše. Zdroj: JAXA.
Ikaros a Venuše. Zdroj: JAXA.
P.S. A Ikaros? Tak tato slavná japonská džunka je nadohled Venuše! Potvrzuje to i snímek ze dne 26. ledna 2011 z paluby plachetnice (310 kg hmotná centrální jednotka už vypustila obě "externí" kamery, které měly zdokumentovat napnutí plachty a tak může pořizovat snímky jen "zevnitř") - proto vidíme planetu Venuši přes středové upevňovací výztuhy a část prohnutých plachetních dílů.

Manažer projektu Ikaros Osamu Mori potvrdil 26. ledna 2011 splnění cílů půlroční mise - podařilo se ověřit manévrování v prostoru i dobíjení energie z panelů slunečních baterií, které jsou přímo součástí plachet. Experiment ale pokračuje a protože ambice má Japonsko velké - chtělo by doplachtit k Trojanům a k Jupiteru - snad do konce této dekády, máme se jistě nač těšit.

Snímky Japan Aerospace Exploration Agency. Zdroj: JAXA.
Snímky Japan Aerospace Exploration Agency. Zdroj: JAXA.
GAP - detektor polarizovaného světla gama záblesků. Zdroj: NASA.
GAP - detektor polarizovaného světla gama záblesků. Zdroj: NASA.
Jedním z přístrojů na palubě je i zařízení GAP - viz obrázek vlevo s detailem, jedná se detektor polarizovaného světla gama záblesků. Jeden takový se podařilo detegovat již 7. července 2010.

Přístroj GAP (obrázek vpravo) má průměr 17 cm, výšku 17 cm a hmotnost 3,7 kg, krabička vlevo je napájecí zdroj.




O autorovi



29. vesmírný týden 2017

29. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 17. 7. do 23. 7. 2017. Měsíc je mezi poslední čtvrtí a novem. Jupiter je večer už jen nízko a Saturn je za soumraku už nad jihem. Nad ránem je Neptun nad jihem, Uran na jihovýchodě a nízko na severovýchodě jasná Venuše, kterou tento týden navštíví Měsíc. Aktivita Slunce byla zvýšená díky oblasti s většími skvrnami. Noční svítící oblaka se vůbec nevyskytují. Přelety ISS pokračují ráno. V rubrice 100 pozorování najdeme upozornění na dvojhvězdu Albireo. Do kosmu se dostal s družicí Kanopus také mediálně známý 3U cubesat Majak.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Trojice galaxií v Draku

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2017 obdržel snímek „Trojice galaxií v Draku“, jehož autorem je Jan K. Žehrovický. Souhvězdí Draka nenalezne na obloze každý. A to je to přitom souhvězdí velmi velké, nebo spíše dlouhé, obtočené okolo Velké a Malé Medvědice. Dokonce je viditelné po

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Malý princ

Fotografovanie polárnej žiary znemožnila oblačnosť, tak bolo treba nájsť alternatívny plán.

Další informace »