Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Sluneční plachetnice v akci
Ivo Míček Vytisknout článek

Sluneční plachetnice v akci

NanoSail-D na oběžné dráze Země. Zdroj: NASA.
NanoSail-D na oběžné dráze Země. Zdroj: NASA.
aneb O nečekaných překvapeních a malé lekci marketingu

Poslední události na oběžné i meziplanetární dráze naznačují, že se budeme potkávat vedle vědeckých a technologických postupů stále více i s postupy komerčními a marketingovými, a že i přes všechen pokrok stále bude hrát důležitou roli náhoda. Za tu by se dal považovat malý zázrak kolem sluneční plachetnice NanoSail-D, ke kterému NASA a Spaceweather.com vyhlásily celosvětovou fotografickou soutěž...

Začněme tedy s náhodou - už odepsaný miniaturní satelit NanoSail-D se 17. ledna náhodou ohlásil v operačním módu - "odpoutávám se od mateřské sondy FASTSAT". Samotné těleso má přitom rozměry jen 10x10x40 cm a skládá se z elektronické a komunikační jednotky a plachetního systému. Sonda byla vypuštěna 20. listopadu 2010 v 1.25 UTC na palubě mateřské družice FASTSAT z aljašského kosmodromu na ostrově Kodiak pomocí nosné rakety Minotaur IV společnosti Orbital Sciences Corporation. Po úspěšném dosažení oběžné dráhy mělo až 6. prosince dojít k oddělení subsatelitu NanoSail-D. Tady musíme poprvé krátce odbočit - jedná se o druhý letový exemplář (někdy lze najít i označení NanoSail-2D), první identická sonda byla zničena při předchozích pokusech v r. 2008. Proto panovaly na Zemi obavy, že se po startu nepodařilo subsatelitu oddělit. Není ani divu - byl sestaven doplněním záložního letového exempláře z náhradních dílů. Velký okamžik nastal 20. ledna 2011, kdy se podařilo během 5 sekund napnout plachty.

Tým a jejich dílo – pozemní test rozvinutí plachet. Zdroj: NASA.
Tým a jejich dílo – pozemní test rozvinutí plachet. Zdroj: NASA.
Konečně se tedy i Američanům zadařilo, jsou ale až druzí. A to se zapomíná. Krátké odbočení č.2 - připomeňme si něco z marketingových zákonů: Nikdo si nepamatuje toho, kdo byl druhý! (O třetích a dalších ani nemluvě - kde jsi, Evropo?) Když už jsi druhý, udělej z toho přednost či příležitost. A tak tu máme soutěž o nejlepší snímek prolétající plachetnice - máte zájem o 500 USD? Můžete se zapojit. Nejbližší termíny (podle www.heavens-above.com pro Prahu a další města) se nabízí o nadcházejícím víkendu a v příštím týdnu.



NanoSail-D - Viditelnost v Praze (od 12. do 19. února 2011)
(tabulka převzata z Heavens-above.com, časové údaje v UT)

Search period start: 00:00 Thursday, 10 February, 2011  
Search period end: 00:00 Sunday, 20 February, 2011
Observer's location: Praha, 50.0830°N, 14.4670°E
Local time zone: Central European Time (UTC + 1:00)
Orbit: 623 x 648 km, 72.0° (Epoch Feb 8)

Click on the date to get a star chart and other pass details.

Date Mag Starts Max. altitude Ends
Time Alt. Az. Time Alt. Az. Time Alt. Az.
12 Feb4.620:10:1810N 20:10:2210N 20:10:2210N
13 Feb4.620:32:0810N 20:32:2912N 20:32:2912N
14 Feb4.219:16:3210NNE19:17:0511NNE19:17:0511NNE
14 Feb4.720:54:0910NNW20:54:3412NNW20:54:3412NNW
15 Feb4.019:37:4110N 19:39:0815NNE19:39:0815NNE
15 Feb4.921:16:1910NNW21:16:3612NNW21:16:3612NNW
16 Feb3.819:59:2210N 20:01:0920N 20:01:0920N
17 Feb4.018:43:2510NNE18:45:1212NE 18:45:4012NE
17 Feb3.720:21:1310NNW20:23:0824NNW20:23:0824NNW
18 Feb3.419:04:3110N 19:07:3919NE 19:07:3919NE
18 Feb3.920:43:1310NNW20:45:0725NNW20:45:0725NNW
19 Feb2.819:26:0210NNW19:29:3832NE 19:29:3832NE
19 Feb4.321:05:2610NW 21:07:0620NW 21:07:0620NW

--> Aktualizovaná tabulka přeletů pro Prahu <--



--> NanoSail-D - Viditelnost v dalších městech (od západu na východ) <--
Tabulky jsou stále aktualizované

(odkazy vedou na Heavens-above.com)

Karlovy Vary Plzeň
Most Ústí nad Labem
České Budějovice Tábor
Liberec Kolín
Jihlava Pardubice
Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc
Zlín Opava
Ostrava Frýdek-Místek


Někdy v dubnu či květnu 2011 by se měla plachetnice o hmotnosti přibližně 4 kg a ploše plachty 10 m2 dostat do horních vrstev atmosféry a ukončit jako meteor svoji kosmickou plavbu. Apogeum její dráhy se pohybuje kolem 650 km, odporem atmosféry a manévrováním se bude postupně snižovat. Tento princip by mohl být využit i jinak - a velmi zajímavě. Množství nefunkčních satelitů a posledních stupňů nosných raket zabírá cenné místo a jen velmi pomalu se tlakem slunečního záření "čistí" oběžná dráha kolem Země. Pochopitelně změnit dráhu a navést mrtvý satelit do atmosféry je energeticky, konstrukčně i finančně a organizačně náročné - právě jednoduchá plachta by pomohla urychlit sestup nepotřebných těles do horních vrstev zemské atmosféry a uspíšit tak jejich zánik. Díky rozměru plachty bude zajímavé sledovat plachetnici na nízké oběžné dráze, kdy podobně jako družice Iridium bude i NanoSail-D odrážet sluneční světlo tak, že bude jasně pozorovatelný záblesk (zřetelně jasnější než Venuše či dokonce Iridium - plachta má prostě 6x větší plochu než Iridium, bude ale záležet na jejím sklonu a napnutí). Vzhůru k fotoaparátům - další pokyny a informace o soutěži a o plachetnici NanoSail-D najdete na stránkách nanosail.org, nanosaild.engr.scu.edu a NASA.

Ikaros a Venuše. Zdroj: JAXA.
Ikaros a Venuše. Zdroj: JAXA.
P.S. A Ikaros? Tak tato slavná japonská džunka je nadohled Venuše! Potvrzuje to i snímek ze dne 26. ledna 2011 z paluby plachetnice (310 kg hmotná centrální jednotka už vypustila obě "externí" kamery, které měly zdokumentovat napnutí plachty a tak může pořizovat snímky jen "zevnitř") - proto vidíme planetu Venuši přes středové upevňovací výztuhy a část prohnutých plachetních dílů.

Manažer projektu Ikaros Osamu Mori potvrdil 26. ledna 2011 splnění cílů půlroční mise - podařilo se ověřit manévrování v prostoru i dobíjení energie z panelů slunečních baterií, které jsou přímo součástí plachet. Experiment ale pokračuje a protože ambice má Japonsko velké - chtělo by doplachtit k Trojanům a k Jupiteru - snad do konce této dekády, máme se jistě nač těšit.

Snímky Japan Aerospace Exploration Agency. Zdroj: JAXA.
Snímky Japan Aerospace Exploration Agency. Zdroj: JAXA.
GAP - detektor polarizovaného světla gama záblesků. Zdroj: NASA.
GAP - detektor polarizovaného světla gama záblesků. Zdroj: NASA.
Jedním z přístrojů na palubě je i zařízení GAP - viz obrázek vlevo s detailem, jedná se detektor polarizovaného světla gama záblesků. Jeden takový se podařilo detegovat již 7. července 2010.

Přístroj GAP (obrázek vpravo) má průměr 17 cm, výšku 17 cm a hmotnost 3,7 kg, krabička vlevo je napájecí zdroj.




O autorovi



38. vesmírný týden 2016

38. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 19. 9. do 25. 9. 2016. Měsíc bude v poslední čtvrti, projde kolem Aldebaranu. Večer je velmi nízko na západě Venuše a na jihozápadě jsou Mars a Saturn. Neptun a Uran můžeme pozorovat celou noc. Na ranní obloze můžeme před svítáním pozorovat kužel zvířetníkového světla do něhož před východem Slunce stoupá planeta Merkur. Ke startu se připravuje tříčlenná posádka, kterou by měl vynést v pátek Sojuz-MS2 na cestu k ISS. Začíná astronomický podzim.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Pradědovy Perseidy 2016

Píše se rok 258, 10. srpen. Na rošt nad horké uhlí je položen správce chrámové pokladny před několika dny popraveného papeže Sixta II a je opékán zaživa. Po chvíli volá: „Z jedné strany jsem již opečený, pokud mě chcete mít dobře udělaného, je čas mě otočit na druhou stranu.“ Toto utrpení podstoupil

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc stáří 19,5 dne

Další informace »