Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Sonda DAWN u cíle č. 1
Ivo Míček Vytisknout článek

Sonda DAWN u cíle č. 1

Kresba sondy DAWN.
Kresba sondy DAWN.
V sobotu 16.7.2011 se na oběžnou dráhu kolem planetky Vesta dostala první umělá družice DAWN (Země byla v té době vzdálená 188 mil km a sonda urazila 2.8 mld km).

Družici čeká rok snímkování a dalších měření z výšky 680 km a po půl roce pak z výšky 180 km nad povrchem planetky. Pak zamíří k trpasličí planetě Cereře - díky iontovým motorům tak překoná dalších 1.5 mld km.

Planetka Vesta ze vzdálenosti 41 000 km zachycená sondou DAWN 9.7.2011 – detail na obrázku odpovídá přibl. 3,8 km. Kredit: NASA / JPL-Caltech / UCLA / MPS / DLR / IDA
Planetka Vesta ze vzdálenosti 41 000 km zachycená sondou DAWN 9.7.2011 – detail na obrázku odpovídá přibl. 3,8 km. Kredit: NASA / JPL-Caltech / UCLA / MPS / DLR / IDA
Ředitel NASA Charles Bolden uvedl, že výzkum družice DAWN má pomoci pochopit počátek a formování naší Sluneční soustavy. Předpokládá se, že získaná data také podpoří další výzkum a možný let člověka k planetce v r. 2025, což jako jeden z cílů vytýčil pro NASA prezident Obama.

Hlavním vědecká očekávání se soustředí na zjištění přesných fyzikálních charakteristik těles, jejich složení, určení povrchových útvarů a vnitřní struktury, hustoty a homogenity, porovnání "suché" Vesty a "mokré" Cerery.

Sonda DAWN byla vypuštěna 27.9.2007 pomocí nosné rakety Delta II a po gravitačním průletu kolem planety Mars v r. 2009 byla její dráha upravena tak, aby dosáhla planetku Vesta. Postupně bude kolem ní kroužit, po roce opustí oběžnou dráhu kolem planetky a přeletí k trpasličí planetě Cereře, kde se očekává zahájení dalšího půlročního průzkumu v únoru 2015. Na konci července 2015 bude sonda zaparkována na dráze ve výšce 700 km nad povrchem Cerery tak, aby nedošlo ke srážce nejméně 50 let.

Dráha sondy ve Sluneční soustavě.
Dráha sondy ve Sluneční soustavě.
Vedle kamer pro snímkování ve viditelném a infračerveném oboru nese sadu spektrometrů a zařízení pro měření vzdálenosti nad povrchem a gravitačního pole, gama záření a toku neutronů. Pohon obstarávají 3 iontové motory, které během předpokládaných 2 100 dní činnosti spotřebují 425 kg xenonu, elektrickou energii bude sonda získávat z rozměrných slunečních baterií (2 panely 8.3 m x 2.3 m) o výkonu 10 kW. Startovací hmotnost sondy byla 1 217 kg, náklady celkem představují 466 mil USD, z toho 373 mil USD stála konstrukce a vypuštění sondy a zbývajících 93 mil USD bude stát 10 let řízení letu a zpracování získaných dat. Vedle NASA a amerických univerzit se na vývoji sondy a odborném programu dále podílejí odborná pracoviště v Německu a Itálii.

Na čipu 8x8 mm je uloženo 365 000 jmen z celého světa, které lidé zaslali v rámci kampaně "Pošlete své jméno do pásu planetek".

Planetka Vesta byla objevena H. Olbersem 29.3.1807 a dostala pořadové číslo 4, její průměr se odhaduje na 530 km a kolem Slunce oběhne jednou za 1 327.6 dne ve vzdálenosti 2.1- 2.5 AU.

Trpasličí planeta Ceres byla objevena G. Piazzim 1.1.1801, je to první a zároveň největší těleso v pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem, má rovníkový průměr 975 km a kolem Slunce oběhne jednou za 1 680.26 dne ve vzdálenosti 2.5-2.9 AU.

Další informace o misi Dawn lze najít na adrese: http://www.nasa.gov/dawn a http://dawn.jpl.nasa.gov




O autorovi



8. vesmírný týden 2017

8. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 20. 2. do 26. 2. 2017. Měsíc je mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Planeta Venuše a nedaleký slabší Mars zůstávají na večerní jihozápadní obloze. V druhé polovině noci a ráno můžeme pozorovat Jupiter, za svítání také Saturn. Z komet je stále nejlepší večerní 2P/Encke, kometa 45P je příliš difúzní a tedy vizuálně ne tak pěkná. Z nabídky 100 pozorování máme tento týden výzvu zkusit dvě planetky, jeden zákryt hvězdy planetkou a konjunkci Marsu s Uranem. Na jižní polokouli navíc proběhne prstencové zatmění Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Od protisvitu k falešnému úsvitu

Je počátek února 2017. Soutěž „Česká astrofotografie měsíce“ vstoupila do svého 13. roku a my tu máme další nepřehlédnutelnou fotografii nebeských mysterií. Jejím autorem je východočeský astrofotograf Petr Horálek. I když, v případě Petra Horálka není žádná lokalizace přesná. Jeho putování

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše z rozhledny Mařenky

Venuše na noční zimní obloze z rozhledny Mařenky

Další informace »