Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Sonda DAWN u cíle č. 1
Ivo Míček Vytisknout článek

Sonda DAWN u cíle č. 1

Kresba sondy DAWN.
Kresba sondy DAWN.
V sobotu 16.7.2011 se na oběžnou dráhu kolem planetky Vesta dostala první umělá družice DAWN (Země byla v té době vzdálená 188 mil km a sonda urazila 2.8 mld km).

Družici čeká rok snímkování a dalších měření z výšky 680 km a po půl roce pak z výšky 180 km nad povrchem planetky. Pak zamíří k trpasličí planetě Cereře - díky iontovým motorům tak překoná dalších 1.5 mld km.

Planetka Vesta ze vzdálenosti 41 000 km zachycená sondou DAWN 9.7.2011 – detail na obrázku odpovídá přibl. 3,8 km. Kredit: NASA / JPL-Caltech / UCLA / MPS / DLR / IDA
Planetka Vesta ze vzdálenosti 41 000 km zachycená sondou DAWN 9.7.2011 – detail na obrázku odpovídá přibl. 3,8 km. Kredit: NASA / JPL-Caltech / UCLA / MPS / DLR / IDA
Ředitel NASA Charles Bolden uvedl, že výzkum družice DAWN má pomoci pochopit počátek a formování naší Sluneční soustavy. Předpokládá se, že získaná data také podpoří další výzkum a možný let člověka k planetce v r. 2025, což jako jeden z cílů vytýčil pro NASA prezident Obama.

Hlavním vědecká očekávání se soustředí na zjištění přesných fyzikálních charakteristik těles, jejich složení, určení povrchových útvarů a vnitřní struktury, hustoty a homogenity, porovnání "suché" Vesty a "mokré" Cerery.

Sonda DAWN byla vypuštěna 27.9.2007 pomocí nosné rakety Delta II a po gravitačním průletu kolem planety Mars v r. 2009 byla její dráha upravena tak, aby dosáhla planetku Vesta. Postupně bude kolem ní kroužit, po roce opustí oběžnou dráhu kolem planetky a přeletí k trpasličí planetě Cereře, kde se očekává zahájení dalšího půlročního průzkumu v únoru 2015. Na konci července 2015 bude sonda zaparkována na dráze ve výšce 700 km nad povrchem Cerery tak, aby nedošlo ke srážce nejméně 50 let.

Dráha sondy ve Sluneční soustavě.
Dráha sondy ve Sluneční soustavě.
Vedle kamer pro snímkování ve viditelném a infračerveném oboru nese sadu spektrometrů a zařízení pro měření vzdálenosti nad povrchem a gravitačního pole, gama záření a toku neutronů. Pohon obstarávají 3 iontové motory, které během předpokládaných 2 100 dní činnosti spotřebují 425 kg xenonu, elektrickou energii bude sonda získávat z rozměrných slunečních baterií (2 panely 8.3 m x 2.3 m) o výkonu 10 kW. Startovací hmotnost sondy byla 1 217 kg, náklady celkem představují 466 mil USD, z toho 373 mil USD stála konstrukce a vypuštění sondy a zbývajících 93 mil USD bude stát 10 let řízení letu a zpracování získaných dat. Vedle NASA a amerických univerzit se na vývoji sondy a odborném programu dále podílejí odborná pracoviště v Německu a Itálii.

Na čipu 8x8 mm je uloženo 365 000 jmen z celého světa, které lidé zaslali v rámci kampaně "Pošlete své jméno do pásu planetek".

Planetka Vesta byla objevena H. Olbersem 29.3.1807 a dostala pořadové číslo 4, její průměr se odhaduje na 530 km a kolem Slunce oběhne jednou za 1 327.6 dne ve vzdálenosti 2.1- 2.5 AU.

Trpasličí planeta Ceres byla objevena G. Piazzim 1.1.1801, je to první a zároveň největší těleso v pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem, má rovníkový průměr 975 km a kolem Slunce oběhne jednou za 1 680.26 dne ve vzdálenosti 2.5-2.9 AU.

Další informace o misi Dawn lze najít na adrese: http://www.nasa.gov/dawn a http://dawn.jpl.nasa.gov




O autorovi



29. vesmírný týden 2018

29. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 16. 7. do 22. 7. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer nám obloha nabízí postupně Venuši, Jupiter, Saturn a Mars. Ráno je vidět také Neptun a Uran. K vidění je také dvojice trochu jasnějších komet. Rušno bylo u ISS, kde se vystřídal Cygnus s Progressem. Čína je rekordmanem v počtu letošních startů. Z Floridy má startovat Falcon 9. Před 45 lety odstartovala k Marsu sovětská sonda Mars 4.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC4725

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2018 obdržel snímek „NGC 4725“, jehož autorem je Dušan Šulc   NGC 4725. Popravdě, co takový název komu z nezasvěcených řekne … Asi mnoho ne. Ovšem astronomové, zejména ti noční, si po vyslovení tohoto názvu začnou libovat. A možná

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Z vrcholu Veľkého Dielu sú 15. júla 2018 o 21:15 SEČ kamerou Canon 550D s objektívom Canon 3,5-5,6/18-135 mm zachytené (zľava) Venuša, Mesiac a Regulus expozíciou 0,8 sekundy pri f = 135 mm, f/5,6 a ISO 800 .

Další informace »