Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Sonda Deep Impact má problémy s kamerou

Sonda Deep Impact má problémy s kamerou

Deep_Impact_crash.jpg
Americká kosmická sonda Deep Impact byla vypuštěna 12. 1. 2005 ke kometě Tempel 1. Kolem cílové komety prolétne hlavní část sondy 4. 7. 2005. Ještě předtím se od mateřské sondy oddělí "projektil" o hmotnosti 372 kg, který bude bombardovat kometární jádro - ledové "srdce" komety Tempel 1. Pomocí veškerých přístrojů na mateřské sondě, a dále pozemními dalekohledy, bude sledován vznik kráteru a studován pevný i plynný materiál, vyhozený do okolí jádra komety jako důsledek řízené srážky.

V průběhu první etapy letu byla provedena prověrka všech systémů sondy a testování vědecké aparatury. Konkrétně byla například prověřena činnost autonomního navigačního systému, který jako oporné navigační body využívá Měsíc a planetu Jupiter. V plánu byly rovněž 2 korekce dráhy. První z nich byla natolik úspěšná, že druhá korekce mohla být zrušena.

Deep_Impact-HRI.jpg

Bohužel, byla zjištěna menší závada na hlavním dalekohledu mateřské sondy. V důsledku vlhkosti, která se dostala do tubusu během předstartovních příprav na kosmodromu a během průletu atmosférou při startu, nelze dalekohled stoprocentně zaostřit. Chyba se projevila během pořízení zkušebního snímku. Tým vědců se nyní pokusí na dálku tuto závadu odstranit. I když se nepodaří závadu odstranit, kvalita pořízených fotografií bude dostatečná k získání detailních snímků povrchu kometárního jádra.

"Přesto očekáváme získání kvalitních a detailních snímků povrchu jádra komety Tempel 1, jaké kdy byly pořízeny," říká Michael A´Hearn, University of Maryland.

Dá se říci, že sonda nyní zahájila druhou etapu letu - let po takové dráze, která ji dovede na "kolizní" kurs s dráhou komety. Měsíc před setkáním s kometou provedou pracovníci řídícího centra další prověrky přístrojového vybavení sondy a přesný výpočet případné korekce dráhy.

Hlavním přístrojem mateřské sondy Deep Impact je dalekohled HRI (High Resolution Instrument) o průměru 30 cm. Dalekohled bude přivádět světlo současně do multispektrální kamery a do infračerveného spektrometru za účelem pořízení fotografií, zachycujících změny na povrchu jádra komety během impaktu. Dále je na mateřské sondě dalekohled o průměru 12 cm se středním rozlišením, který bude pořizovat širokoúhlé záběry jak nejrychleji to bude možné.

Impaktor je rovněž vybaven kamerou, která bude pořizovat detailní fotografie do posledního okamžiku před srážkou. Měděný projektil narazí do jádra komety rychlostí 37 000 km/h (tj. přibližně 10 m/s), přičemž bude uvolněna energie odpovídající explozi o ekvivalentu 4,5 tuny TNT. Předpokládá se vytvoření kráteru o průměru zhruba 100 m a hloubce přibližně 30 m. Do okolí komety bude vyvrženo velké množství prachu a plynů.

V okamžiku srážky bude hlavní sonda prolétávat ve vzdálenosti asi 8 000 km a bude se rychle přibližovat ke kometě, k níž se nejvíce přiblíží na vzdálenost 480 km. Vědci očekávají, že vyvržený materiál z čerstvě vytvořeného kráteru se během několika minut usadí, což zaručí dobrou viditelnost kráteru a okolního povrchu jádra komety. Dalekohled HRI bude v tomto okamžiku pořizovat snímky, na nichž budou patrny útvary větší než 1,8 m.

Tento experiment má několik cílů: z rozboru vyvrženého materiálu určit vnitřní stavbu jádra komety, prověřit případnou možnost změny dráhy malých těles ve sluneční soustavě a získat informace o podmínkách v době vzniku sluneční soustavy. Mise bude ukončena měsíc po srážce s kometou.

Informace o startu kosmické sondy najdete například v článku Sonda Deep Impact odstartovala ke kometě.

Zdroj: spaceflightnow.com a spacenews.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



8. vesmírný týden 2018

8. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 19. 2. do 25. 2. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Čeká nás další zákryt Aldebaranu. Večer je nad jihozápadem Uran, na večerní oblohu se vrací Venuše. Nad ránem je vidět Jupiter a Mars, vylézá i Saturn. Z objektů noční oblohy doporučíme hvězdu Sirius s jejím trpasličím průvodcem. Očekáváme tři starty raket. Nejprve odložený Falcon 9 z Kalifornie, pak japonskou H-IIA a potom zřejmě ještě druhý Falcon 9 z Floridy. Před 50 lety byl oznámen objev pulsarů.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M17 (HST paleta)

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2018 obdržel snímek „M 17“, jehož autorem je Michal Bouček     Název vítězného snímku lednového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce je pro astronomicky nezasvěcené čtenáře možná poněkud záhadný. Již pouhé jeho vyťukání na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Eta Carina

Vrch hmloviny len 2° nad obzorom! Canon 6Dmod+Samyang 135mm, f2.0@f2.4, ISO 6400, 17x1min

Další informace »