Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Sonda GENESIS ukončila výzkum

Sonda GENESIS ukončila výzkum

Americká kosmická sonda GENESIS byla vypuštěna do vesmíru 8. 8. 2001 pomocí nosné rakety Delta II. Jejím hlavním úkolem byl "sběr" částic tzv. slunečního větru, tj. nabitých částic vyvrhovaných Sluncem do okolního prostředí. Za tímto účelem byla sonda vybavena speciálními "lapači" z aerogelu. Sběr částic probíhal v tzv. Lagrangeově libračním bodu L1 soustavy Slunce-Země, který se nachází mezi Zemí a Sluncem, ve vzdálenosti přibližně 1,5 miliónu km od Země. V tomto místě se vyrovnávají gravitační síly Slunce a Země. Kosmická sonda může v tomto bodě (respektive na oběžné dráze kolem tohoto bodu) setrvávat poměrně dlouhou dobu.

Genesis-mission.gif
Na oběžnou dráhu kolem bodu L1 byla sonda navedena 16. 11. 2001. Sběr částic slunečního větru byl zahájen 30. 11. 2001, kdy se na sondě rozevřely speciální lapače kosmických částic. Zachytávání částic, vyvržených ze Slunce, probíhalo nepřetržitě více než 2 roky. Vědci předpokládají, že v lapačích sondy uvízlo přibližně 10 až 20 mikrogramů materiálu.

Dne 1. 4. 2004 byl sběr částic slunečního větru ukončen a na povel z řídícího střediska byly lapače částic uzavřeny a zasunuty do návratového pouzdra. Poté byla sonda navedena na návratovou dráhu směrem k Zemi. Kolem Země prolétne 2. 5. 2004. Nejprve se bude po průletu od Země vzdalovat na opačnou stranu, tj. směrem od Slunce. Posléze se bude vracet zpět k Zemi. Podle plánu se má 8. 9. 2004 při dalším (těsnějším) průletu kolem Země uvolnit od sondy Genesis návratové pouzdro, které vnikne do zemské atmosféry. Po aerodynamickém zbrzdění se začne pouzdro snášet k povrchu Země na padáku. Vše se bude odehrávat nad územím amerického státu Utah. Nad přistávací oblastí bude hlídkovat vrtulník, jehož posádka přistávající sondu zachytí pomocí speciálního zařízení. K zachycení pouzdra dojde ještě nad zemským povrchem, při dopadu by mohlo dojít k jeho poškození.

Genesis-return.jpg
Cenný náklad bude převezen do pozemních laboratoří k podrobnému studiu. Rozbor zachycených částic a jejich srovnání se složením jiných těles poskytne vědcům důležité informace o složení zárodečné mlhoviny, ze které se před 4,6 miliardami roků utvářela naše sluneční soustava. Výzkum vzorků přispěje také k objasnění procesů v době vytváření planet a dalších těles sluneční soustavy včetně naší Země. Jedná se o první návrat tělesa se vzorky materiálu ze vzdálenosti za drahou Měsíce od přistání posádky Apolla 17 v prosinci 1972.

Zdroj: genesismission.org




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

VdB149, VdB150, LDN1235 - prach v souhvězdí Cephea

Souhvězdí Cephea je cirkumpolárním souhvězdím naší severní oblohy. Podobně jako například Velká medvědice, jejíž část označujeme lidovým jménem Velký vůz. Ale přeci … Velký vůz pozná téměř každý, o Cepheovi mnoho z „neastronomů“ možná ani neví. A astronom? Ten nás většinou odbude větou typu:

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Veľká galaxia v Androméde M31

Prvý test Nikon D5100, NIKKOR-P Auto 1:2.8 f=180mm, Star Adventurer a DSO cca 50m od najbližšej LED lampy verejného osvetlenia ... D5100 + NIKKOR-P Auto 1:2.8 f=180mm ISO 3200, f2.8, 46 x 60 sec Light, 10 x Dark, 16 x Flat Sky Watcher Star Adventurer + Hama Star 61

Další informace »