Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Sonda Huygens zahájila let do neznáma

Sonda Huygens zahájila let do neznáma

Huygens_Separation.jpg
Evropský modul Huygens, který byl součástí americké kosmické sondy Cassini k Saturnu, se v sobotu ráno oddělil a pokračuje v samostatném letu po kontrolované kolizní dráze k největšímu měsíci planety Saturn - k Titanu. K přistání na záhadném měsíci dojde 14. ledna 2005, kdy po sestupu atmosférou dosedne na pevný (či kapalný?) povrch Titanu.

K oddělení modulu došlo 25. prosince ve 3 hodiny středoevropského času. Několik minut po oddělení se sonda Cassini otočila zpět k Zemi a vyslala informaci o úspěšně provedeném rozdělení obou kosmických sond. Signál potřeboval 1 hodinu a 8 minut, než překonal vzdálenost 1,2 miliardy km ze sondy na Zemi.

Sonda Cassini byla vypuštěna 15. 10. 1997 pomocí nosné rakety Titan 4B/Centaur. Po dvou průletech kolem Venuše (25. 4. 1998 a 23. 6. 1999), jednom průletu kolem Země (17. 8. 1999) a gravitačním manévru při průletu kolem Jupitera (30. 12. 2000) byla sonda Cassini 1. 7. 2004 navedena na oběžnou dráhu kolem Saturna.

Dne 17. 12. 2004, na třetím oběhu sondy kolem planety, byla provedena korekce dráhy, během které se sonda dostala na kolizní dráhu s měsícem Titan. Drobné doladění přesné dráhy se uskutečnilo 22. prosince. Zatímco modul Huygens bude pokračovat v letu po této dráze a 14. 1. 2005 uskuteční průlet atmosférou Titanu, sonda Cassini uskuteční 28. 12. 2004 motorický manévr, aby se vyhnula srážce s Titanem. Tento manévr byl nutný, neboť modul Huygens není vybaven korekčními raketovými motory pro přesné navedení na sestupnou dráhu směrem k povrchu měsíce.

Modul Huygens se oddělil od sondy Cassini rychlostí 0,3 m/s a byl uveden do rotace kolem hlavní osy rychlostí 7 otáček za minutu, aby byla zajištěna jeho stálá poloha. Informace o průběhu oddělení přijímaly antény sítě Deep Space Network v Madridu (Španělsko) a v Goldstone (Kalirornie, USA).

Huygens_Approche.jpg

Modul Huygens vnikne do husté atmosféry měsíce Titan 14. 1. 2005 v 10:06 SEČ pod poměrně strmým úhlem 65° rychlostí přibližně 6 km/s. Místo vstupu do atmosféry se bude nacházet nad jižní polokoulí, na denní straně měsíce (místo přistání již bylo kamerou sondy Cassini vyfotografováno).

Chráněna ablativním tepelným štítem sníží sonda svoji rychlost na 400 m/s ve výšce 160 km, zhruba 3 minuty před rozvinutím výtažného padáku o průměru 2,6 m. O 2,5 sekundy později bude uvolněn hlavní padák o průměru 8,3 m, na kterém bude modul sestupovat k povrchu měsíce. Již nepotřebný tepelný štít bude odhozen a vědecké přístroje zahájí průzkum atmosféry: její stavby, proudění a chemického složení. Současně budou pořizovány snímky přibližujícího se povrchu měsíce Titan. Data budou předávána v reálném čase na sondu Cassini, která prolétne v nejmenší vzdálenosti 60 000 km nad povrchem Titanu.

HuygensChute.jpg

O 15 minut později, ve výšce 120 km, dojde k odhození hlavního padáku a 3 malé stabilizační padáky zajistí rychlý průlet modulu atmosférou měsíce. Co nejrychlejší (ale bezpečný) průlet je nutný vzhledem k omezené životnosti baterií modulu, které dodávají potřebnou elektrickou energii.

Po 140 minutách sestupu atmosférou sonda Huygens dopadne na povrch Titanu rychlostí 6 m/s. Pokud to všechno "přežije", zahájí výzkum povrchu měsíce a okolního prostředí, který bude probíhat tak dlouho, než se zcela vybijí palubní baterie. Zhruba 130 minut po přistání zmizí sonda Cassini pod místním horizontem a bude tak přerušen přenos dat (pokud bude modul Huygens ještě fungovat).

V tom okamžiku bude změněna orientace sondy Cassini tak, aby její hlavní anténa mířila směrem k Zemi. Všechna data, získaná přístroji modulu Huygens, budou odeslána na Zemi, kde budou signály přijímány o 67 minut později anténou NASA o průměru 70 m, která se nachází poblíž města Canberra (Austrálie). Následovat bude vyhodnocování, studium a porovnávání dat za účelem pochopení podmínek na druhém největším měsíci ve sluneční soustavě.

Zdroj: www.esa
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



17. vesmírný týden 2024

17. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 4. do 28. 4. 2024. Měsíc bude v úplňku, meteorů z roje Lyrid proto mnoho neuvidíme. Slunce je pokryto hezkými malými skvrnami, které byly v nejaktivnější oblasti viditelné i okem přes patřičný filtr. Kometa 12P/Pons-Brooks už pozorovatelná není a jakmile to svit Měsíce umožní, nabídne obloha jen několik slabších komet. SpaceX letos uskutečnila už 40. start Falconu 9 a při příštím startu očekáváme už 300. přistání prvního stupně této rakety. Komunikace s helikoptérou Ingenuity již nebude možná, Perseverance jede pryč za dalšími výzkumem povrchu Marsu. Před 250 lety se narodil anglický astronom Francis Baily.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mesiac - prvá štvrť

Mesiac vo farbe, časť mesačných vyvrelých hornín je sfarbená do modra

Další informace »