Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Sonda Huygens zahájila let do neznáma

Sonda Huygens zahájila let do neznáma

Huygens_Separation.jpg
Evropský modul Huygens, který byl součástí americké kosmické sondy Cassini k Saturnu, se v sobotu ráno oddělil a pokračuje v samostatném letu po kontrolované kolizní dráze k největšímu měsíci planety Saturn - k Titanu. K přistání na záhadném měsíci dojde 14. ledna 2005, kdy po sestupu atmosférou dosedne na pevný (či kapalný?) povrch Titanu.

K oddělení modulu došlo 25. prosince ve 3 hodiny středoevropského času. Několik minut po oddělení se sonda Cassini otočila zpět k Zemi a vyslala informaci o úspěšně provedeném rozdělení obou kosmických sond. Signál potřeboval 1 hodinu a 8 minut, než překonal vzdálenost 1,2 miliardy km ze sondy na Zemi.

Sonda Cassini byla vypuštěna 15. 10. 1997 pomocí nosné rakety Titan 4B/Centaur. Po dvou průletech kolem Venuše (25. 4. 1998 a 23. 6. 1999), jednom průletu kolem Země (17. 8. 1999) a gravitačním manévru při průletu kolem Jupitera (30. 12. 2000) byla sonda Cassini 1. 7. 2004 navedena na oběžnou dráhu kolem Saturna.

Dne 17. 12. 2004, na třetím oběhu sondy kolem planety, byla provedena korekce dráhy, během které se sonda dostala na kolizní dráhu s měsícem Titan. Drobné doladění přesné dráhy se uskutečnilo 22. prosince. Zatímco modul Huygens bude pokračovat v letu po této dráze a 14. 1. 2005 uskuteční průlet atmosférou Titanu, sonda Cassini uskuteční 28. 12. 2004 motorický manévr, aby se vyhnula srážce s Titanem. Tento manévr byl nutný, neboť modul Huygens není vybaven korekčními raketovými motory pro přesné navedení na sestupnou dráhu směrem k povrchu měsíce.

Modul Huygens se oddělil od sondy Cassini rychlostí 0,3 m/s a byl uveden do rotace kolem hlavní osy rychlostí 7 otáček za minutu, aby byla zajištěna jeho stálá poloha. Informace o průběhu oddělení přijímaly antény sítě Deep Space Network v Madridu (Španělsko) a v Goldstone (Kalirornie, USA).

Huygens_Approche.jpg

Modul Huygens vnikne do husté atmosféry měsíce Titan 14. 1. 2005 v 10:06 SEČ pod poměrně strmým úhlem 65° rychlostí přibližně 6 km/s. Místo vstupu do atmosféry se bude nacházet nad jižní polokoulí, na denní straně měsíce (místo přistání již bylo kamerou sondy Cassini vyfotografováno).

Chráněna ablativním tepelným štítem sníží sonda svoji rychlost na 400 m/s ve výšce 160 km, zhruba 3 minuty před rozvinutím výtažného padáku o průměru 2,6 m. O 2,5 sekundy později bude uvolněn hlavní padák o průměru 8,3 m, na kterém bude modul sestupovat k povrchu měsíce. Již nepotřebný tepelný štít bude odhozen a vědecké přístroje zahájí průzkum atmosféry: její stavby, proudění a chemického složení. Současně budou pořizovány snímky přibližujícího se povrchu měsíce Titan. Data budou předávána v reálném čase na sondu Cassini, která prolétne v nejmenší vzdálenosti 60 000 km nad povrchem Titanu.

HuygensChute.jpg

O 15 minut později, ve výšce 120 km, dojde k odhození hlavního padáku a 3 malé stabilizační padáky zajistí rychlý průlet modulu atmosférou měsíce. Co nejrychlejší (ale bezpečný) průlet je nutný vzhledem k omezené životnosti baterií modulu, které dodávají potřebnou elektrickou energii.

Po 140 minutách sestupu atmosférou sonda Huygens dopadne na povrch Titanu rychlostí 6 m/s. Pokud to všechno "přežije", zahájí výzkum povrchu měsíce a okolního prostředí, který bude probíhat tak dlouho, než se zcela vybijí palubní baterie. Zhruba 130 minut po přistání zmizí sonda Cassini pod místním horizontem a bude tak přerušen přenos dat (pokud bude modul Huygens ještě fungovat).

V tom okamžiku bude změněna orientace sondy Cassini tak, aby její hlavní anténa mířila směrem k Zemi. Všechna data, získaná přístroji modulu Huygens, budou odeslána na Zemi, kde budou signály přijímány o 67 minut později anténou NASA o průměru 70 m, která se nachází poblíž města Canberra (Austrálie). Následovat bude vyhodnocování, studium a porovnávání dat za účelem pochopení podmínek na druhém největším měsíci ve sluneční soustavě.

Zdroj: www.esa
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



25. vesmírný týden 2017

25. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 19. 6. do 25. 6. 2017. Měsíc je na ranní obloze a bude v novu. Očekáváme denní zákryt Aldebaranu a Hyád. Večer je vidět Jupiter, Saturn je na obloze celou noc. Ráno je nízko na východě jasná Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Z jasnějších komet doporučujeme C/2015 V2 (Johnson). Vyhlížíme noční svítící oblaka. SpaceX plánuje hned dva starty Falconu 9. Očekáváme také jeden ruský a indický start. Rubrika 100 Pozorování ke 100 letům ČAS přináší upozornění na letní slunovrat, noční svítící oblaka a podrobnosti k zákrytu Aldebaranu Měsícem.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Příběh Orionu po 84 letech

Je mrazivá zimní noc roku 1933. Na zahradě rodinného domku na okraji Hradce Králové stojí za téměř úplné tmy u dalekohledu muž. Svou typickou „rádiovku“ vyměnil tentokrát za kulicha a dokončuje poslední otáčku kličkou. Pohon dalekohledu se zastaví, expozice končí. Muž točil kličkou bez ustání více

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2015 V2 Johnson

Canon 400D; komora J.Drbohlav; 5 x 150s

Další informace »