Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Sonda MTO bude komunikovat pomocí laseru

Sonda MTO bude komunikovat pomocí laseru

Na zbytek se mi zeptejte.
Na zbytek se mi zeptejte.
Na rok 2009 plánuje NASA vypustit k Marsu kosmickou sondu s názvem MTO (Mars Telecommunications Orbiter), která bude navedena na vysokou oběžnou dráhu kolem planety (výška nad povrchem Marsu bude asi 5000 km, aby byla zajištěna dlouhodobá "slyšitelnost" přistávacích modulů). Bude se jednat o první kosmickou sondu, vybavenou zařízením pro komunikaci se Zemí pomocí laseru. Použití infračerveného laseru (vlnová délka 1,06 mikrometru) místo radiových vln umožní předávat informace na Zemi z oběžné dráhy kolem Marsu minimálně 10krát (možná až 100krát) rychleji, než jsou schopny současné telekomunikační systémy. Dosavadní maximum přenosu dat ze sondy Mars Odyssey činí 128 000 bitů za sekundu.

Přenosová kapacita nového komunikačního systému na bázi laseru se bude pohybovat od 1 do 30 miliónů bitů za sekundu, což je poměrně hodně. V současné době nelze předávat na Zemi v reálném čase veškeré informace, které získávají na Marsu kosmické sondy na oběžné dráze a pojízdné rovery. Množství předávaných dat je limitováno právě přenosovou kapacitou používaných telekomunikačních systémů.

Avšak i laserová komunikace má své nedostatky. Šíření laserového signálu je silně rušeno oblačností. Autoři projektu chtějí tento problém obejít tím, že vybudují rozsáhlou síť přijímačů - dalekohledů - které budou přijímat signály z Marsu. Počítá se s použitím Hale Telescope o průměru 5 m v jižní Kalifornii a s několika dalekohledy o průměru 0,8 m, jejichž lokality budou vybrány později. Bude použito více než 10 dalekohledů v různých částech světa. Předpokládá se, že alespoň na jedné "viditelné" stanici bude jasná obloha. Laserový vysílač na kosmické sondě MTO bude vybaven dalekohledem s objektivem o průměru 0,3 m. Bude jej možno zamířit na pozemní antény s dostatečnou přesností.

Jestliže radiový signál ze současných kosmických sond "pokrývá" celou zeměkouli, laserový paprsek vytvoří na zemském povrchu skvrnu o průměru několika stovek kilometrů. Na druhou stranu se i tak bude jednat o velmi "rozředěné" záření. Aby je bylo možno detekovat, vědci nyní vyvíjejí nové přijímače, které budou minimálně 10krát citlivější než ty dosavadní. Na vývoji zařízení spolupracují Goddard Space Flight Center, Jet Propulsion Laboratory a MIT Lincoln Laboratory. Na sondě MTO bude rovněž umístěna radioaparatura pro radiovou komunikaci ve dvou různých pásmech. Ta se tak stane prvním umělým kosmickým tělesem u jiné planety, které nebude sloužit k vědeckým výzkumům, ale pouze jako retranslátor naměřených dat pomocí přístrojů na jiných sondách na oběžné dráze či na povrchu planety. Laserová komunikace bude v budoucnosti používána rovněž pro zabezpečení spojení mezi sondou na oběžné dráze a jejím přistávacím modulem, mezi pojízdnými laboratořemi a řídícím střediskem apod.

Obdobné systémy se nyní testují na některých vědeckých družicích na oběžné dráze kolem Země.Start sondy Mars Telecommunications Orbiter je předběžně naplánován na 1. 1. 2009. Její životnost se plánuje do roku 2015. Předpokládaná hmotnost sondy bude kolem 2 tun (včetně pohonných látek pro navedení na oběžnou dráhu kolem Marsu). Elektrickou energii budou dodávat 2 panely slunečních baterií o rozpětí více než 7 m. Sonda bude dále vybavena anténou o průměru 2 až 3 m pro komunikaci v rádiovém oboru.

Zdroj: www.newscientist.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



8. vesmírný týden 2018

8. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 19. 2. do 25. 2. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Čeká nás další zákryt Aldebaranu. Večer je nad jihozápadem Uran, na večerní oblohu se vrací Venuše. Nad ránem je vidět Jupiter a Mars, vylézá i Saturn. Z objektů noční oblohy doporučíme hvězdu Sirius s jejím trpasličím průvodcem. Očekáváme tři starty raket. Nejprve odložený Falcon 9 z Kalifornie, pak japonskou H-IIA a potom zřejmě ještě druhý Falcon 9 z Floridy. Před 50 lety byl oznámen objev pulsarů.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M17 (HST paleta)

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2018 obdržel snímek „M 17“, jehož autorem je Michal Bouček     Název vítězného snímku lednového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce je pro astronomicky nezasvěcené čtenáře možná poněkud záhadný. Již pouhé jeho vyťukání na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Planetka (775) Lumiere

Snímek planetky (775) Lumiere. Rozměry obrázku jsou 10 x 10 obloukových minut, sever je nahoře, východ vlevo. Planetka 15.5mag byla zachycena na snímcích komety C/2016 R2 (PANSTARRS).

Další informace »