Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Sonda Rosetta a výzkum planetky Lutetia

Sonda Rosetta a výzkum planetky Lutetia

Průlet sondy Rosetta kolem planetky Steins - kresba.
Průlet sondy Rosetta kolem planetky Steins - kresba.
Evropská kosmická sonda Rosetta, jejíž součástí je i přistávací modul Philae, má za sebou již více než dvě třetiny cesty ke kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko, která je hlavním cílem jejího výzkumu. Doposud nejkomplexnější kometární průzkumník má za úkol dopravit na povrch komety přistávací modul k uskutečnění detailního průzkumu ledového jádra (listopad 2014). Dne 10. července 2010 prolétne Rosetta kolem asteroidu (21) Lutetia, jednoho z větších objektů v hlavním pásu planetek naší Sluneční soustavy.

Od svého vypuštění překonala sonda Rosetta, které dodávají potřebnou energii panely slunečních baterií, vzdálenost zhruba 5 miliard km. Pomocí nosné rakety Ariane 5 byla vypuštěna 2. 3. 2004. Absolvovala několik gravitačních manévrů při průletech kolem planet - 3krát prolétla kolem Země a jednou kolem Marsu - čímž získala potřebnou rychlost a byla změněna její trajektorie tak, aby dosáhla dráhy komety ve vnějších oblastech Sluneční soustavy. Hlavní část sondy (orbiter) bude navedena na oběžnou dráhu kolem jádra komety a po vysazení vědeckého modulu Philae na povrch jádra bude doprovázet kometu na její dráze, směřující ke Slunci.

Planetka Lutetia je se svým průměrem kolem 100 km jedním z větších těles hlavního pásu planetek. Do jejího výzkumu se zapojí jak hlavní sonda, tak i výsadkový modul. Přistávací modul sondy bude na dálku zjišťovat, zda má planetka magnetické pole či případnou řídkou exosféru a studovat její vlastnosti a složení. Přístroje modulu Philae byly poprvé zapnuty 7. července 2010 v době mezi 12:45 a 15:05 SELČ, takže vědecký tým bude mít dost času na přípravu modulu k výzkumu planetky v době největšího přiblížení.

Vědeckou aparaturou na palubě mateřské sondy budou pořízeny rovněž snímky povrchu ve viditelném světle, kromě jiného bude určena celková hmotnost planetky a její průměrná hustota.

Philae pomůže odhalit vlastnosti planetky

Hlavní pozorovací sekvence se uskuteční v době průletu kolem asteroidu. Vědecké přístroje na přistávacím modulu budou zapnuty 10. 7. 2010 v 8:45 SELČ. Největší přiblížení sondy k planetce se očekává v 18:10 SELČ, kdy bude kosmickou sondu dělit od planetky vzdálenost 3 162 km. K setkání sondy s planetkou dojde ve vzdálenosti 454 milióny km od Země.

Během přiblížení k planetce budou v činnosti 3 přístroje na modulu Philae:

- ROMAP (Rosetta Lander Magnetometer and Plasma Monitor), tj. magnetometr a detektor plazmy, který bude studovat místní magnetické pole a monitorovat interakci mezi planetkou a částicemi slunečního větru.

- MODULUS PTOLEMY je jeden ze dvou analyzátorů plynů, které uskuteční velmi přesná měření poměru izotopů lehkých prvků vznikajících při uvolňování těkavých látek.

- COSAC (Cometary Sampling and Composition experiment) je rovněž analyzátor plynů. Bude detekovat a identifikovat komplex organických molekul od jednoduchých látek až po složitější sloučeniny.

Přístroj ROMAP bude provádět měření průběžně v době od 7:06 do 17:50 SELČ a bude registrovat interakce mezi magnetickým polem planetky a slunečním větrem. Přístroje COSAC a PTOLEMY budou vykonávat série "očichávajících" měření (5 sérií aparaturou PTOLEMY a 2 série zařízením SOSAC), což bude využito ke zjištění, zda se v okolí planetky Lutetia vyskytuje exosféra či nikoliv.

Vědci si nejsou jisti, zda Lutetia je planetkou typu M (planetka s převahou kovu) či typu C (tzv. uhlíkatý chondrit). Nová pozorování to umožní zjistit na základě studia složení případné exosféry a na základě studia tepelné historie asteroidu a přítomnosti magnetických minerálů. To vše umožní zjistit stáří planetky a její typ.

V okamžiku největšího přiblížení bude Rosetta prolétávat kolem planetky Lutetia rychlostí 15 km/s (tj. 54 000 km/h).

Dodejme ještě, že 5. září 2008 sonda Rosetta zkoumala při průletu ve vzdálenosti asi 800 km planetku Steins, jejíž průměr je zhruba 5 km.

Zdroj: www.dlr.de
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



39. vesmírný týden 2016

39. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 26. 9. do 2. 10. 2016. Měsíc bude v novu. Venuše, Mars a Saturn najdeme večer stále jen nízko nad obzorem. Neptun a Uran můžeme pozorovat celou noc. Na ranní obloze můžeme před svítáním pozorovat kužel zvířetníkového světla do něhož před východem Slunce stoupá planeta Merkur a bude zde také srpek Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Pradědovy Perseidy 2016

Píše se rok 258, 10. srpen. Na rošt nad horké uhlí je položen správce chrámové pokladny před několika dny popraveného papeže Sixta II a je opékán zaživa. Po chvíli volá: „Z jedné strany jsem již opečený, pokud mě chcete mít dobře udělaného, je čas mě otočit na druhou stranu.“ Toto utrpení podstoupil

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše

Další informace »