Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Sondy STEREO se připravují na pozorování Slunce

Sondy STEREO se připravují na pozorování Slunce

Dvojice sond STEREO bude pořizovat 3D snímky slunečních protuberancí.
Dvojice sond STEREO bude pořizovat 3D snímky slunečních protuberancí.
Dvojice amerických kosmických sond STEREO (Solar TErrestrial RElations Observatory) dokončila 21. 1. 2007 sérii manévrů, po nichž se obě sondy dostaly do plánovaných poloh na oběžné dráze kolem Slunce. Z těchto pozic zahájí v dubnu letošního roku pořizování 3D snímků Slunce. Každá sonda STEREO nese na své palubě více než 10 přístrojů. „Sondy STEREO jsou nyní připraveny k zahájení své vědecké práce,“ říká Michael Kaiser, jeden z účastníků projektu.

Dráhy kosmických sond STEREO a jejich manévry při průletu kolem Měsíce byly navrženy pracovníky Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory (APL). „Projekt STEREO je první misí, která využila měsíční gravitace k navedení dvojice sond, vypuštěných pomocí jedné rakety, na rozdílné dráhy kolem Slunce,“ říká projektový manažer Ron Denissen.

V průběhu prvních týdnů po startu navedlo řídící centrum obě sondy na protáhlé eliptické dráhy kolem Země, které je posléze přivedly do blízkosti Měsíce. Gravitace Měsíce posloužila místo paliva pro raketové motory k navedení na plánované oběžné dráhy.

K navedení na pracovní dráhu využily sondy STEREO gravitace Měsíce.
K navedení na pracovní dráhu využily sondy STEREO gravitace Měsíce.

Dne 15. 12. 2006 prolétla sonda STEREO-A ve vzdálenosti 7 340 km od povrchu Měsíce. Měsíční gravitace „vymrštila“ sondu směrem od Země na podobnou dráhu, po níž kolem Slunce obíhá Země. Bude se však pohybovat před naší planetou.

Sonda STEREO-B prolétla ve vzdálenosti 11 776 km od měsíčního povrchu, kde je měsíční gravitace poněkud slabší. Ačkoliv dráha sondy „B“ byla mírně změněna, sonda neunikla z přitažlivosti Měsíce, dokud kolem něj znovu neprolétla 21. 1. 2007. Znovu se přiblížila k Měsíci na vzdálenost 8 818 km a gravitační pole Měsíce nasměrovalo sondu do polohy „za Zemí“.

Tyto dvě kosmické sondy budou obíhat kolem Slunce, přičemž se budou od sebe vzdalovat přibližně o 45° za rok. Zrovna tak jako i nepatrná vzdálenost mezi očima nám umožňuje prostorové vnímání, snímky Slunce ze dvou vzdálených kosmických sond umožní získat prostorové zobrazení například slunečních protuberancí a dalších útvarů na Slunci.

Během prověřování přístrojů po startu sond získali astronomové detailní pohled na silnou sluneční aktivitu Slunce. Sonda STEREO-A poslala na Zemi počátkem prosince 2006 první fotografie. Když byl 4. 12. 2006 otevřen kryt na přístroji SECCHI Extreme Ultraviolet Imager telescope, byla pořízena fotografie velmi mohutné aktivní oblasti na Slunci, označené AR903, která produkovala minulý měsíc několik mimořádně silných explozí. Zařízení SECCHI (Sun-Earth Connection Coronal and Heliospheric Investigation) zkonstruovala Naval Research Laboratory (NRL) ve Washingtonu, D.C. Stejný přístroj je na obou sondách STEREO.

O několik dnů později sonda STEREO-A v průběhu nezvykle aktivní sluneční činnosti pořídila fotografie tzv. CME (Coronal Mass Ejection – výronu koronální hmoty) v bílém světle pomocí jednoho ze dvou koronografů SECCHI.

Výrony koronální hmoty jsou obrovská oblaka plazmy, vyvržená do okolního prostoru ze sluneční atmosféry. Jedná se o největší exploze ve Sluneční soustavě, které se rovnají energii miliardy megatun atomových bomb. Když se CME setká se Zemí rychlostí blížící se 1,6 miliónu kilometrů za hodinu, spouští silnou magnetickou bouři a dochází ke vzniku nádherné polární záře. Energetické částice, související s těmito bouřemi, mohou způsobit výpadky elektrických rozvodných sítí, poškodit nebo zničit telekomunikační a další družice a jsou také velkým nebezpečím pro kosmonauty na oběžné dráze kolem Země (případně v budoucnu na cestě k Měsíci či Marsu).

Zdroj: spaceglightnow
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



8. vesmírný týden 2017

8. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 20. 2. do 26. 2. 2017. Měsíc je mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Planeta Venuše a nedaleký slabší Mars zůstávají na večerní jihozápadní obloze. V druhé polovině noci a ráno můžeme pozorovat Jupiter, za svítání také Saturn. Z komet je stále nejlepší večerní 2P/Encke, kometa 45P je příliš difúzní a tedy vizuálně ne tak pěkná. Z nabídky 100 pozorování máme tento týden výzvu zkusit dvě planetky, jeden zákryt hvězdy planetkou a konjunkci Marsu s Uranem. Na jižní polokouli navíc proběhne prstencové zatmění Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Od protisvitu k falešnému úsvitu

Je počátek února 2017. Soutěž „Česká astrofotografie měsíce“ vstoupila do svého 13. roku a my tu máme další nepřehlédnutelnou fotografii nebeských mysterií. Jejím autorem je východočeský astrofotograf Petr Horálek. I když, v případě Petra Horálka není žádná lokalizace přesná. Jeho putování

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Oko do vesmiru

Canon 6D+Samyang 24mm, f1.4@f2.8, ISO 6400, 15sec Pano z 50 fotiek

Další informace »