Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Sovětští vojáci a velitelské stanoviště na Měsíci

Sovětští vojáci a velitelské stanoviště na Měsíci

zakladna.jpg
V dobách studené války sovětské vedení vážně zvažovalo možnost vybudování stálé základny na Měsíci, která by měla strategický význam, a možná by i zajistila Sovětskému svazu převahu nad zaoceánským protivníkem. Sovětští velitelé byli přesvědčeni, že Měsíc je ideálním velitelským stanovištěm, které nemůže být vystaveno jadernému útoku, píše "Novaja gazeta" o rozpracovávaném málo známém vojenském projektu v bývalém Sovětském svazu, na kterém vědci pracovali před více než 30 roky.

Jak informoval zástupce hlavního konstruktéra Konstrukční kanceláře všeobecného strojírenství Alexandr Jegorov, on osobně rozpracovával návrhy prvních obydlených základen na Měsíci, které, jak se tehdy zdálo, měly velký strategický význam pro tehdejší vojenské velení.

Alexandr Jegorov vysvětlil, že v případě nepřítomnosti atmosféry na Měsíci výbuch atomové bomby nebude příliš efektivní. Výbuch - to je tlaková vlna, která působí na vzduch či jiné prostředí; to znamená, že atomový výbuch na Měsíci se omezí pouze na jasný záblesk a případné nebezpečné záření. Pro sovětské vojáky tento fakt znamenal především to, že Měsíc je ideálním velitelským stanovištěm, nedosažitelným ze Země. Je zajímavé, že později se v SSSR dozvěděli, že podobné plány vypracovávali také Američané. Tuto činnost však obě strany držely v mimořádné tajnosti.

Podle Jegorova byl úkol následující: postupně, za využití kosmického dopravního systému na bázi Koroljovovy rakety, vynést na oběžnou dráhu kolem Země dva kosmické objekty, spojit je v jeden celek, který se vydá na cestu k Měsíci. Zde pak měla být zahájena výstavba obydlené vojenské základny.

Výstavba stálé obydlené základny měla začít z několika ze Země dopravených lunochodů, sloužících jako úkryt pro posádku. V nich měli první "osadníci" žít během prvních 30 dnů. Na vybraném místě měli tito kosmonauti-stavitelé vybudovat z bloků, postupně dopravovaných ze Země, obytné zařízení, ve kterém měly být pro obyvatele Měsíce zabezpečeny maximálně komfortní podmínky, srovnatelné s životem na Zemi.

První posádka měla být čtyřčlenná, postupně měly následovat další dvě posádky o stejném počtu členů. To znamená, že na Měsíci měla pobývat stálá dvanáctičlenná skupina sovětských vojáků. Každá čtveřice zde měla strávit jeden rok. Některé části systému zajištění životních podmínek pro posádku měly pracovat na bázi uzavřeného koloběhu látek (tzv. bezodpadové hospodářství): regenerace vody, regenerace ovzduší, pěstování plodin k doplnění jídelníčku kosmonautů. Pro tyto účely se vyvíjel speciální kosmický skleník.

Finanční náklady na vybudování měsíční základny se odhadovaly na několik stovek miliard dolarů (minimálně 10krát více, než stál americký program Apollo). Další náklady by si vyžádal provoz základny.

Vzhledem k těmto kolosálním nákladům na vybudování vojenského velitelství na povrchu Měsíce tehdejší vedoucí tajemník UV KSSS Dmitrij Fjodorovič Ustinov, odpovídající za obranu Sovětského svazu, rozhodl o postupném omezování grandiózního projektu. Obával se totiž, že by se o projektu mohli dozvědět Američané. A protože USA byly nepochybně mnohem bohatší, bylo zřejmé, že případný "závod" o vybudování vojenského velitelského stanoviště na povrchu Měsíce by s největší pravděpodobností bývalý SSSR finančně neutáhl.

V omezeném rozsahu však práce pokračovaly i nadále. Poblíž Taškentu bylo vybráno místo, jehož terén se velice podobal měsíčnímu povrchu. Právě tam byla vybudována pobočka Konstrukční kanceláře, která zde měla připravit polygon pro zkoušky připravovaných modulů stálé měsíční základny.

Skupina studentů architektury zde také obhajovala diplomové práce na téma architektura měsíčních staveb. Sovětští konstruktéři například navrhovali, aby každý kosmonaut měl k dispozici vlastní kajutu nejen na povrchu Měsíce, ale i během dlouhodobého pobytu na orbitální stanici. Každá místnost na povrchu Měsíce měla být variabilní a sloužit k různým účelům. Každý modul měl být vybaven vnější ochrannou vrstvou. Vnitřní část modulu se mohla otáčet. Kosmonauti například mohli povečeřet ve společné jídelně, po pootočení vnitřní části modulu by se ocitli v učebně.

Avšak velmi brzy byl projekt měsíční základny definitivně zakonzervován. Náklady na její vybudování byly neúnosné pro tehdejší sovětskou ekonomiku, prohlásil Alexandr Jegorov.

Zdroj: spacenews.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



25. vesmírný týden 2017

25. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 19. 6. do 25. 6. 2017. Měsíc je na ranní obloze a bude v novu. Očekáváme denní zákryt Aldebaranu a Hyád. Večer je vidět Jupiter, Saturn je na obloze celou noc. Ráno je nízko na východě jasná Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Z jasnějších komet doporučujeme C/2015 V2 (Johnson). Vyhlížíme noční svítící oblaka. SpaceX plánuje hned dva starty Falconu 9. Očekáváme také jeden ruský a indický start. Rubrika 100 Pozorování ke 100 letům ČAS přináší upozornění na letní slunovrat, noční svítící oblaka a podrobnosti k zákrytu Aldebaranu Měsícem.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Příběh Orionu po 84 letech

Je mrazivá zimní noc roku 1933. Na zahradě rodinného domku na okraji Hradce Králové stojí za téměř úplné tmy u dalekohledu muž. Svou typickou „rádiovku“ vyměnil tentokrát za kulicha a dokončuje poslední otáčku kličkou. Pohon dalekohledu se zastaví, expozice končí. Muž točil kličkou bez ustání více

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2015 V2 Johnson

Canon 400D; komora J.Drbohlav; 5 x 150s

Další informace »