Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Spektrograf pro kosmický dalekohled JWST

Spektrograf pro kosmický dalekohled JWST

James Webb Space Telescope (JWST) - kresba Autor: ESA
James Webb Space Telescope (JWST) - kresba
Autor: ESA
Evropská kosmická agentura ESA dokončila výrobu přístroje Near-Infrared Spectrograph (NIRSpec, spektrograf pro oblast blízkého infračerveného záření) – jeden ze dvou detektorů, kterými ESA přispívá k realizaci kosmického dalekohledu pojmenovaného James Webb Space Telescope (JWST). Jeho start pomocí evropské nosné rakety Ariane 5 je naplánován na rok 2018.

James Webb Space Telescope je připravován v rámci mezinárodní spolupráce mezi NASA, ESA a Kanadskou kosmickou agenturou CSA (Canadian Space Agency) jako následovník mimořádně úspěšného Hubblova kosmického dalekohledu HST.

Bude vybaven segmentovým primárním zrcadlem o celkovém průměru 6,5 metru, čímž se stane největším astronomickým dalekohledem ve vesmíru. Toto hlavní zrcadlo bude vrhat světlo do čtyř nejmodernějších vědeckých přístrojů včetně spektrografu Near-Infrared Spectrograph (NIRSpec), který pro ESA vyrobila německá společnost Astrium GmbH.

NIRSpec bude mít za úkol výzkum světla prvních hvězd a galaxií, které se zformovaly v mladém vesmíru v období přibližně 400 miliónů roků po velkém třesku. V té době byly ve vesmíru zcela jiné podmínky než dnes, kdy je jeho stáří 13,8 miliardy roků.

Úkolem spektrografu bude rozložení infračerveného záření těchto objektů na jednotlivé „barevné“ složky – spektrum – poskytující vědcům zásadní informace o chemickém složení objektů, jejich dynamických vlastnostech, stáří a vzdálenosti.

Near-Infrared Spectrograph pro JWST Autor: EADS Astrium
Near-Infrared Spectrograph pro JWST
Autor: EADS Astrium
Spektrograf NIRSpec bude pracovat v oblasti infračerveného záření o vlnových délkách od 600 nanometrů až po 5 mikrometrů. Přístroj umožní současně studovat až 100 objektů v zorném poli dalekohledu, které bude mít rozměr 3 x 3 úhlové minuty. Při hmotnosti přibližně 200 kg má tento evropský příspěvek do projektu JWST rozměry 1,9 x 1,3 x 0,7 m.

Tento velmi všestranný přístroj bude rovněž využíván ke studiu rané fáze vzniku hvězd v naší Galaxii, k analýze atmosfér planet obíhajících kolem jiných hvězd než Slunce, k určování teoretických možností života na planetách v různých částech vesmíru apod.

„Formální předání spektrografu organizaci ESA od výrobce představuje důležitý a vzrušující milník v přínosu Evropy pro realizaci projektu nového kosmického dalekohledu JWST,“ řekl Alvaro Giménez, ředitel ESA pro vědu a výzkum dne 6. září 2013 při projevu během předávacího ceremoniálu v sídle společnosti Astrium GmbH v Ottobrunnu (Německo).

„Společně s dodávkou zobrazovacího spektrografu Mid-Infrared camera and spectrograph (MIRI, zobrazovací spektrograf pro oblast středních vlnových délek IR záření) do NASA v uplynulém roce jsme nadšeni tím, že evropští vědci a inženýři hrají tak velkou roli v tomto významném a důležitém kosmickém projektu.“

Tisková konference při předání přístroje NIRSpec Autor: Astrium GmbH, Jürgen Dannenberg
Tisková konference při předání přístroje NIRSpec
Autor: Astrium GmbH, Jürgen Dannenberg
Spektrograf NIRSpec prošel přísnými zkouškami. V průběhu září letošního roku bude dopraven lodí na pracoviště NASA, kde bude začleněn do přístrojového modulu dalekohledu JWST. Po dokončení celého kosmického dalekohledu budou následovat další zkoušky a kalibrace.

„Jsme potěšeni dokončením výroby přístroje NIRSpec a spokojeni s tím, že dostaneme do Goddard Space Flight Center další vědecký přístroj pro Webbův kosmický dalekohled,“ říká Eric Smith z NASA.

Jakmile bude JWST dokončen, bude následovat jeho start z evropského kosmodromu Kourou ve Francouzské Guayaně. Po startu bude kosmický dalekohled „zaparkován“ v libračním bodě L2 soustavy Slunce-Země, který se nachází ve vzdálenosti 1,5 miliónu kilometrů od naší planety, na opačné straně než Slunce. Dalekohled bude chráněn velkým slunečním štítem k zajištění provozní teploty vědeckých přístrojů na hodnotě -233 °C. Plánovaná životnost JWST je 10 roků.

Zdroj: www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Za súmraku

Vrch Ostrá 1247mnm. Počas astronomického súmraku ešte posledné slnečné svetlo osvetľovalo horizont. Na fotke je vidieť Mesiac, Mars, Venušu a Mliečnu cestu.

Další informace »