Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  „Špinavá“ loď nemůže k Mezinárodní kosmické stanici
Vít Straka Vytisknout článek

„Špinavá“ loď nemůže k Mezinárodní kosmické stanici

Na animaci jde dobře vidět zadní nákladní oddíl Dragonu Autor: Redorbit.com
Na animaci jde dobře vidět zadní nákladní oddíl Dragonu
Autor: Redorbit.com
Asi bychom nespočítali, kolikrát jsme v dětství slyšeli od rodičů věty typu „Umyj si před jídlem ruce!“ nebo „Ukliď si po sobě ten svinčík!“ Uklízet se samozřejmě musí i v kosmonautickém řemeslu, o čemž se na vlastní šroubky přesvědčila soukromá loď Dragon, které byl minulý týden zapovězen start k ISS kvůli kontaminaci, jež by mohla ohrozit vědecké přístroje.

Nejde navíc o jedinou očekávanou misi, kterou nyní stihl odklad.

Ještě před týdnem vládly nervy a napětí jak v kalifornském ředitelství firmy SpaceX, tak na mysu Canaveral na Floridě, odkud měla firma v neděli 16. března nad ránem místního času vypustit pomocí vlastní rakety Falcon 9 zásobovací loď ke stanici ISS. Řeč je o třetím operačním letu plavidla Dragon v rámci kontraktu s NASA za 1,6 miliardy dolarů, podpisem kteréhož se koncern zavázal k dopravení asi 20 tun nákladu na palubu orbitální základny během minimálně tuctu misí Dragonů.

Záběr z testovacího zážehu Falconu 9 osmého března 2014 Autor: SpaceX
Záběr z testovacího zážehu Falconu 9 osmého března 2014
Autor: SpaceX
V sobotu 8. března technici SpaceX na chvíli převezli Falcon i s lodí na startovací rampu komplexu číslo 40 základny Cape Canaveral Air Force Station na břehu Atlantiku a po simulaci předstartovních operací a ověření chodu všech systémů se dokonce uskutečnil tradiční test rakety v podobě pársekundového zážehu motorů prvního stupně. Testy a simulace dopadly dobře.

Dragon má při své misi SpaceX-3 přivézt na palubu stanice 2254 kilogramů vybavení a zásob pro posádku a asi za měsíc se vrátit na Zemi s 1623 kilogramy vědeckých vzorků, poškozeného či nepotřebného vybavení atd. Dragon je navíc schopen převážet i vnější náklad v otevřené dutině na své zadní ploše (anglicky nazýváno „trunk“, neboli nákladový prostor). V tomto trunku poletí na stanici dva vědecké přístroje na bázi optiky: jednak systém OPALS, který bude testovat možnosti využití laserových paprsků při přenosu informací z vesmíru na Zemi, druhak čtveřice HD kamer pro instalaci na vnější plášť stanice a zahájení studia Země. Oba přístroje jsou v trunku po dobu dvoudenního letu ke stanici elektricky napájené a na stanici budou vyloženy robotickou paží.

A zde je kámen úrazu! Koncem minulého týdne totiž technici v montážní hale našli uvnitř trunku Dragonu zjevnou kontaminaci, která si vynucuje sejmutí lodě ze špice nosné rakety a vyčištění dutiny, jinak by vlivem teploty až 150 °C při přeletu denní polokoule na oběžné dráze mohlo dojít k sublimaci (odpařování) oné nežádoucí látky a citlivá optika převážených přístrojů by byla vážně ohrožena nečekanými plyny kolem.

Dle neoficiálních informací jde o zbytky oleje ze šicího stroje, kterým byly sešívány pláty tepelné izolace pro náklad v trunku.

Na nepříliš kvalitním záběru z března 2013 je vidět vykládání věcí z
Na nepříliš kvalitním záběru z března 2013 je vidět vykládání věcí z "trunku" pomocí robotického manipulátoru
Autor: NASASpaceFlight.com
Start je nyní očekáván „ne dříve než“ 30. března, resp. 31. března velmi brzy ráno našeho času, záložní možnost budiž o tři dny později. Technici dvoutýdenním odkladem získají možnost problém řádně zlikvidovat, také je ale nutné počkat, až proběhne 25. března start lodi Sojuz s novou posádkou pro stanici a stykovka lodi o 6 hodin později. Manažeři programu ISS mají typicky rádi mezi misemi ke stanici několik dní mezeru, aby se zbytečně nepřepracoval pozemní personál letové kontroly ani posádka stanice.

SpaceX k odkladu vydala pouze strohé prohlášení:

„Abychom zajistili nejvyšší možnou spolehlivost mise a získali čas na vyřešení zbývajících záležitostí, tak nyní plánujeme start mise CRS-3 až 30. března se záložním datem 2. dubna. Tohle jsou nejbližší možné startovní příležitosti vzhledem k současným plánům a čekáme na jejich schválení vojenským letectvem.
Raketa i loď se těší dobrému technickému stavu; vzhledem k důležitému nákladu a podstatným úpravám lodi Dragon zajistí přidaný čas, že SpaceX udělá vše pro to, aby připravila úspěšný start.“

Dvě komponenty rakety Delta IV Heavy pro premiérový let Orionu dorazily již koncem února na mys Canaveral Autor: NASA
Dvě komponenty rakety Delta IV Heavy pro premiérový let Orionu dorazily již koncem února na mys Canaveral
Autor: NASA
A nyní slibovaný přídavek: v pátek 14. března oznámila NASA, že odkládá z poloviny září až na počátek prosince premiérový start nové americké lodi Orion. Ta má během své několikahodinové, zatím ještě bezpilotní úvodní mise po vynesení raketou Delta IV Heavy společnosti United Launch Alliance obíhat po velmi vysoké dráze kolem Země (až 6 000 km vysoko) a následně demonstrovat přistání na padácích do Pacifiku. V budoucnu má vozit americké astronauty k asteroidům či na Mars.

Orion nedoplatil na jakoukoliv kontaminaci jako spíše na to, že v letovém plánu raket Delta IV dostalo přednost vynesení dvou družic pro americkou armádu. Půjde o nové přírůstky teprve nedávno zveřejněného programu GSSAP, jehož satelity zaměřují a zkoumají objekty, pohybující se po geosynchronní dráze ve výšce 36 000 kilometrů nad rovníkem. Jejich start je stanoven na třetí čtvrtletí letošního roku.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



30. vesmírný týden 2018

30. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 23. 7. do 29. 7. 2018. Měsíc bude v úplňku a nastane dlouhé úplné zatmění. Mars bude v opozici se Sluncem. Večer je vidět Venuše, Jupiter a Saturn. Ráno je vidět také Neptun a Uran. Očekáváme dva starty s celkem 14 družicemi v jednom dni, respektive během čtvrt hodiny. Před 45 lety odstartovala v lodi Apollo na palubu orbitální stanice Skylab poslední dlouhodobá posádka.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC4725

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2018 obdržel snímek „NGC 4725“, jehož autorem je Dušan Šulc   NGC 4725. Popravdě, co takový název komu z nezasvěcených řekne … Asi mnoho ne. Ovšem astronomové, zejména ti noční, si po vyslovení tohoto názvu začnou libovat. A možná

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Noc v Horách

Tahle fotka vznikala dost zajímavě. Nemohl jsem najít žádnou kompozici, a nebylo moc času kvůli měsící co vycházel relativně brzo. Nakonec mě napadlo tohle panorama. Začal jsem oblohou, (6 snímků na Star Adventurer montáži asi 3 metry pod vrcholem který blokoval poryvy větru). Po nafocení oblohy jsem vylezl na nejvyšší bod, sundal montáž, nasadil kulovou hlavu a začal hledat správně popředí. Našel jsem toto - viz. fotka - a začal snímat. Bohužel jsem úplně zapomněl na měsíc, a ten vylezl nad skalní útvary kus ode mě krásně akorát na předposlední fotku popředí (7 fotek) Nezbývalo nic jiného než začít znova s měsíčním světlem. Když se na to dívám s časovým odstupem, ani mi to měsíční světlo tak nevadí - alespoň se zvýraznila skála uprostřed fotky, na které se marně se svou čelovkou a bundou černou jak noc snažím vyniknout. Při focení popředí byla již mléčná dráha posunutá asi o vzdálenost osvětlené části prostředního kamene, nicméně oblohu jsem se spodkem srovnal podle siluet hor na panorama s montáží. Výšlap to byl docela těžký, i pár divokých prasat s krávami jsem potkal, takže jsem opravdu rád že něco vyšlo. Původně jsem myslel že tu i přespím, nicméně byla taková zima, že jsem se po hodině snahy usnout rozhodl vstát a jít zpátky dolů. (ne, neměl jsem spacák :) ).

Další informace »