Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  STARDUST se vrací se vzorky komety

STARDUST se vrací se vzorky komety

sonda STARDUST
sonda STARDUST
Americká kosmická sonda STARDUST v ceně 168 miliónů dolarů prolétla 2. 1. 2004 ve 20 hodin 44 minuty středoevropského času ve vzdálenosti 240 km od povrchu jádra komety 81P/Wild-2 relativní rychlostí 21 960 km/h, tj. 6,1 km/s. V řídícím středisku se o této fázi letu dozvěděli o 22 minuty později - tak dlouhou dobu potřeboval rádiový signál k překonání vzdálenosti 389 000 000 km mezi kometou a Zemí. Ve dnech 31. 12. 2003 a 1. 1. 2004 byly provedeny poslední korekce dráhy, aby sonda byla navedena co nejpřesněji do blízkosti jádra komety.

K odběru vzorků kometárního materiálu byla vybrána kometa, kterou 6. 1. 1978 objevil astronom Paul Wild. V době objevu ji dělilo od Země 181 014 000 km. Původně kometa kroužila kolem Slunce v prostoru mezi drahami planet Jupiter a Uran. Dne 10. 9. 1974 prolétla ve vzdálenosti 897 500 km od planety Jupiter. Gravitační pole Jupitera změnilo dráhu komety, která tak byla nasměrována do vnitřních oblastí sluneční soustavy. Ke Slunci se nyní přibližuje o něco více než planeta Mars, na opačné straně se od Slunce dostává těsně za dráhu Jupitera (viz neo.jpl.nasa.gov). Jeden oběh kolem Slunce absolvuje kometa za 6,39 roku. Průměr kometárního jádra se odhaduje na 5,4 km.

Snímek komety Wild 2 poízený sondou Stardust - zdroj NASA-JPL
Snímek komety Wild 2 poízený sondou Stardust - zdroj NASA-JPL
Během přiblížení ke Slunci se z jádra komety, které je Sluncem zahříváno, uvolňují plynné a prachové částice. Přibližně po tisíci průletech kolem Slunce jádro komety ztratí většinu těkavých látek a přestane vytvářet "atmosféru" kolem jádra, tzv. kómu. Vědci se rozhodli tyto uvolňované částice zachytit, dopravit do pozemních laboratoří a prozkoumat, aby zjistili složení kometárního jádra.

Jak už bylo uvedeno výše, kometa se dostala do vnitřní části sluneční soustavy nedávno a zde uskutečnila teprve 5 oběhů kolem Slunce. Ztratila tedy jen velmi málo těkavých látek, uzavřených v ledovém jádru. Pro porovnání známá Halleyova kometa se přiblížila ke Slunci již více než 100krát. Výhodná je rovněž orientace oběžné dráhy komety kolem Slunce. Sonda STARDUST prolétla kolem jádra komety relativní rychlostí 6,1 km/s. Opět pro porovnání: sovětské kosmické sondy VEGA 1 a 2, které v roce 1986 zkoumaly Halleyovu kometu, prolétaly kolem jejího jádra rychlostí téměř 79 km/s.

draha sondy STARDUST
draha sondy STARDUST
Kosmická sonda STARDUST byla vypuštěna 7. 2. 1999 pomocí nosné rakety Delta 2 a do setkání s kometou Wild 2 překonala vzdálenost přibližně 3,7 miliardy km. Dne 15. 1. 2001 uskutečnila sonda gravitační manévr při průletu kolem Země ve vzdálenosti 6 012 km od zemského povrchu. O den později prolétla 108 000 km od povrchu Měsíce. Dne 2. 11. 2002 sonda prováděla výzkum nepravidelné planetky (5535) Annefrank, k níž se přiblížila na vzdálenost 3 300 km. Pořídila asi 70 snímků planetky. Ukázalo se, že největší rozměr nepravidelného tělesa dosahuje asi 8 km (původní odhady před průletem sondy byly 4 km).

K odběru kometárních částic byl vyvinut speciální "lapač", tvarem připomínající tenisovou raketu, ve kterém je uložen speciální materiál - inertní pórovitý křemičitý aerogel. Zařízení je z 99,8 % tvořeno "vzduchem", zbývající 0,2 % připadají na oxid křemičitý. Tento materiál můžeme označit jako "tuhý kouř". Jeho hustota je totiž 1000krát nižší než hustota skla. Do tohoto zařízení byla zachytávána prachová zrníčka o velikosti 1 až 300 mikrometrů. Předpokládá se, že by se mohlo zachytit až 10 000 prachových částic. Jedná se o starý materiál, pocházející z doby formování sluneční soustavy. Během průletu kolem komety byly rovněž pořizovány detailní snímky kometárního jádra.

Na Zemi nebude dopraven jen materiál, uvolněný z kometárního jádra. Během své cesty ke kometě byl zachytáván i mezihvězdný materiál, který se do vnitřních oblastí sluneční soustavy dostává z mezihvězdného prostoru naší Galaxie. Sběr mezihvězdného materiálu probíhal v obdobích od února do května 2000 a od srpna do prosince 2002. Jedná se o mezihvězdný materiál, který je uvolňován v současné době okolními hvězdami.

Po ukončení sběru kometárních částic bude zařízení složeno do návratového modulu. Cenný "úlovek" bude dopraven na Zemi 15. 1. 2006. Návratové pouzdro o hmotnosti přibližně 50 kg přistane na padáku na území amerického státu Utah. Vědci očekávají, že získají nejen informace o složení kometárního jádra, ale také o podmínkách ve sluneční soustavě v raných fázích formování planet a dalších těles.

Zdroj: spacefight.com a stardust.jpl.nasa.gov




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc z Malína

Měsíc ve stáří 9,4 dne

Další informace »