Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Start amerického raketoplánu – co když něco selže?
Vít Straka Vytisknout článek

Start amerického raketoplánu – co když něco selže?

Start raketoplánu Discovery STS-119
Start raketoplánu Discovery STS-119
Dnes ve 4 hodiny ráno začalo oficiální odpočítávání ke startu raketoplánu Endeavour STS-127 (v plánu v neděli 12. 7. v 1:39 SELČ). Bude to celkově 127. start amerického raketoplánu. Z toho jeden skončil tragicky, jeden si vynutil nouzové navedení na nižší než požadovanou dráhu a celkem pětkrát byl start zrušen doslova jen pár sekund před vzletem stroje. Kosmonautické řemeslo není bez rizika a ani stroje nejsou dokonalé. A proto je nutné mít po ruce plán B, kdyby raketoplán nebyl schopen dosáhnout oběžné dráhy nebo se dokonce stal neovladatelným.

Řešení takové situace nazýváme Abort, neboli přerušení letu. V zásadě rozeznáváme tři druhy situací, při kterých může k abortu dojít. Odpočítávání ke startu může být zastaveno kvůli nějaké vážné závadě ještě když raketoplán s posádkou stojí na rampě, pokud se závada projeví až po startu, je zvoleno nouzové přistání a bezpečně se vrátí letoun, posádka i náklad. Raketoplán může přistát také na vodě, je postavený tak, aby se chvíli udržel na hladině a posádka jej mohla opustit na nafukovacích člunech. Samozřejmě se může stát, že přistání již nebude možné a tehdy přichází na řadu záchrana posádky z neovladatelného stroje.

Abort RSLS - přerušení odpočítávání ke startu

Obrněný transportér M-113
Obrněný transportér M-113
Zdánlivě nejjednodušší se může zdát záchrana posádky ze stroje, který ještě stojí na rampě. Jenže nesmíme zapomínat, že na rampě se spolu s raketoplánem nachází také stovky tun vysoce hořlavého paliva. Během 10 až 15 sekund by byl v případě potřeby k raketoplánu znova přisunut přístupový můstek, který je od něj odklopen asi 7 a půl minuty před startem. Posádka by touto cestou opustila poškozený letoun (každý astronaut má k dispozici kyslíkovou masku a oranžové skafandry, které jsou předepsané pro start a přistání jsou žáruvzdorné) a buďto by sjela rychlovýtahem do bunkru pod rampou nebo by použila speciální lanovku pro rychlé dosažení bezpečné vzdálenosti od vypouštěcího komplexu. Pokud by astronauti nebyli schopní raketoplán opustit sami, vyrazili by jim na pomoc zvláštní jednotky ve třech obrněných transportérech M-113.

Abort RTLS - Návrat do místa startu

Dostáváme se do okamžiků, kdy je raketoplán již ve vzduchu a míří na oběžnou dráhu. A nyní mu například selže jeden z hlavních motorů nebo je porušena hermetičnost kabiny. Je nutné přistát. K tomu má letoun několik možností v závislosti na již dosažené výšce a rychlosti. První možností je přistání v Kennedyho kosmickém středisku, odkud stroj odstartoval. V případě zvolení této možnosti je potřeba vypustit téměř všechno palivo pro dosažení správné hmotnosti a vyvážení stroje pro přistání, dále jej otočit a nasměrovat k přistávací dráze. Poté jsou vypnuty hlavní motory a odhozena externí nádrž. Krátkým zážehem manévrovacích motorků se od ní raketoplán vzdálí a přistává klasicky jako kluzák asi 25 minut po startu.

Abort TAL - Nouzové přistání za oceánem

Pokud by byla rychlost a výška letounu příliš velká na to, aby se vrátil do místa startu, mohl by přistát na celkem třech místech v západní Evropě (dvě letiště ve Španělsku a jedno ve Francii), nad kterou vede jeho dráha. Při přípravách ke startu se mimo jiné vyhodnocuje také počasí na těchto letištích. Tento abort se volí, pokud dojde k závažnější závadě v době od poslední příležitosti k přistání v místě startu (v čase asi 4 minuty 20 sekund po startu) do vypnutí hlavních motorů (8 a půl minuty po startu). Po vyslání příkazu k přistání v západní Evropě je raketoplán nasměrován k místu přistání, je vypuštěno přebytečné palivo a poté vypnuty hlavní motory a odhozena externí nádrž. Raketoplán pokračuje po balistické trajektorii vstříc místu přistání.

Abort ATO - Nouzové navedení na oběžnou dráhu

Pokud je z nějakého důvodu raketoplán neschopný při startu dosáhnout požadované oběžné dráhy, může být naveden na nižší prozatímní dráhu, kde se jednoduše uvidí co dál. Buďto je požadované dráhy dosaženo dodatečně anebo jsou zahájeny přípravy k návratu na Zemi.

Abort AOA - Přistání po jednom obletu Země

Je vybrán v případě, že nebylo dosaženo požadované dráhy a navíc je nutné rychlé přistání. Zapálení motorů OMS pro manévrování na oběžné dráze navede stroj na prozatímní orbit a vzápětí jej druhé zapálení těchto motorů zbrzdí pro vstup do atmosféry. Stroj přistává asi 90 minut po startu a na výběr má 3 místa: Kennedyho kosmické středisko na Floridě, odkud odstartoval, základu Edwards v Kalifornii nebo základnu White Sands v Novém Mexiku.

Nouzový abort

Posádka STS-127 se seznamuje se záchrannou lanovkou
Posádka STS-127 se seznamuje se záchrannou lanovkou
Jak jsme si říkali na začátku, může se stát že nouzové přistání znemožní např. neovladatelnost stroje a na řadu přichází záchrana posádky. Nejjednodušší by samozřejmě bylo umístit do kabiny katapultovací křesla. Ty se opravdu při prvních misích používali ale posádky prvních raketoplánů byly dvoučlenné. Katapultovací křesla byla odstraněna, protože by bylo konstrukčně neřešitelné mít na dvou palubách nad sebou 7 odstřelovacích křesel. Je to tedy vyřešeno trochu jinak: posádka by kabinu raketoplánu opustila na padácích. Po odstřelení vstupního otvoru by ji do bezpečné vzdálenosti od stroje odvedla teleskopická tyč (aby se nestřetli s křídlem stroje). Na závěr to nejhorší: pokud by neovladatelný raketoplán plný výbušného paliva mířil do obydlených oblastí, je povinností bezpečnostního důstojníka kosmodromu vyslat na dálku příkaz k jeho autodestrukci i s posádkou. Povolání kosmonaut je už prostě takové.

V souvislosti s blížícím se startem raketoplánu Endeavour STS-127 k Mezinárodní kosmické stanici to jistě není zrovna optimistické čtení ale budiž nám útěchou, že ze 126 startů se nepovedly jen dva. Hodně štěstí posádko!

Zdroje:

  • Press Kit STS-127, ke stažení zde
  • Den, kdy se nevrátila Columbia, Tomáš Přibyl, JUNIOR 2003
  • Fotogalerie STS-127




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



39. vesmírný týden 2016

39. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 26. 9. do 2. 10. 2016. Měsíc bude v novu. Venuše, Mars a Saturn najdeme večer stále jen nízko nad obzorem. Neptun a Uran můžeme pozorovat celou noc. Na ranní obloze můžeme před svítáním pozorovat kužel zvířetníkového světla do něhož před východem Slunce stoupá planeta Merkur a bude zde také srpek Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Pradědovy Perseidy 2016

Píše se rok 258, 10. srpen. Na rošt nad horké uhlí je položen správce chrámové pokladny před několika dny popraveného papeže Sixta II a je opékán zaživa. Po chvíli volá: „Z jedné strany jsem již opečený, pokud mě chcete mít dobře udělaného, je čas mě otočit na druhou stranu.“ Toto utrpení podstoupil

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mesic

Mesic

Další informace »