Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Start STS-125 se blíží, jak nebezpečná mise to tedy bude?
Vít Straka Vytisknout článek

Start STS-125 se blíží, jak nebezpečná mise to tedy bude?

Teleskop na oběžné dráze
Teleskop na oběžné dráze
Už jen pár týdnů nás dělí od startu mise STS-125, při níž se raketoplán Atlantis vydá se sedmičlennou posádkou na poslední servisní misi k Hubbleovu teleskopu. Po ztrátě Columbie byl tento let původně zrušen jako příliš nebezpečný, později byl však zařazen zpět do plánu startů. Co je na něm tak riskantní?

Jako zatím poslední se k Hubbleovi vydal raketoplán Columbia ve dnech 1. až 12. března 2002, dodejme, že to byla poslední mise Columbie, která ještě dopadla dobře. Další servisní let byl plánován na rok 2004. Vše změnila katastrofa Columbie při návratu do atmosféry 1. 2. 2003, kdy raketoplán shořel kvůli neobjevenému poškození tepelného štítu. Všechny lety raketoplánů byly okamžitě zastaveny a obnoveny až 26. července 2005 startem Discoveryho k Mezinárodní kosmické stanici, poslední výprava k Hubbleovu dalekohledu však byla zrušena.

Všechny "pocolumbijské" raketoplány míří podle předpisů pouze na ISS, kde by mohli astronauté v případě jakékoliv nepříznivé události vyčkat na přílet záchranného plavidla. Provoz raketoplánů má být ukončen k 30. září 2010 a do té doby bude provedena jen jedna vyjímka, a sice STS-125. Hubbleův teleskop obíhá Zemi o více než 200 km výš než ISS a jeho dráha má také jiný sklon k rovníku, takže v případě havárie by se Atlantis ke stanici nedostal. Posádky dnešních raketoplánů mají ale na rozdíl od těch "předcolumbijských" větší možnosti, např. sami zkontrolovat stav tepelného štítu, popřípadě ho i opravit.

Inspekce pomocí nástavce na robotickou paži
Inspekce pomocí nástavce na robotickou paži
K tomu mají astronauté pistole se speciální hmotou, kterou by při kosmické vycházce vytlačili přímo na povrch štítu, tvořeného několika desítkami tisíc keramických destiček. Výstup by absolvoval pouze jeden astronaut, který by byl připoutaný na konec robotické paže raketoplánu, jeho kolegové v kabině by ho její pomocí dostali přímo k poškozenému místu. Pistole s hmotou byly už několikrát vyzkoušeny přímo v kosmu, naštěstí nanečisto. Robotické paže se používá i pro inspekce štítu, pomocí nástavce OBSS s kamerou a infračervenými senzory (viz obrázek). Nebezpečí samozřejmě hrozí také od kosmického odpadu, podle nejnovějších radarových měření je však pravděpodobnost zásahu raketoplánu na dráze Hubbleova teleskopu kosmickým smetím jen 1:221 (bezpečnostní limit je 1:200).

Samozřejmě poškození štítu nebo čehokoliv jiného může mít tak velký rozsah, že posádka bude bezmocná. K ISS by se nedostali, na mimozemšťany prý není spoleh takže pomoc by musela přijít ze Země. Bezpečnostní předpisy proto nařizují, aby byl v průběhu mise STS-125 na rampě 39B připravený další raketoplán, který bude přichystán ke startu jako záchranný člun. V případě potřeby by se vydal se čtyřčlennou posádkou na pomoc Atlantisu. Jak by taková záchranná mise probíhala? Raketoplány nemají takové stykovací uzly, aby se mohly spojit navzájem. Záchranný raketoplán by tedy použil svou robotickou paži, zachytil poškozený Atlantis a astronauti z něj by se během kosmické vycházky přesunuli do záchranného korábu. Takováto akce nebyla nikdy předtím uskutečněna ani simulována.

Atlantis i Endeavour jsou připraveni
Atlantis i Endeavour jsou připraveni
Přípravy k misi STS-125 vrcholí, Atlantis stojí na rampě 39A od 31. března, Endeavour coby záloha byl na 39B přesunut v pátek. Start STS-125 je prozatím plánován na 12. května v 19:31 SELČ. Pokud se Atlantis 23. května bezpečně vrátí, Endeavour bude převezen na rampu 39A, z níž se 13. června vydá na ISS v rámci plnohodnotné mise STS-127, při níž na orbitální komplex doručí třetí a poslední část japonské laboratoře Kibo.

Celkové riziko poslední mise k Hubbleovi je hodnoceno jako nepříliš velké, dokazuje to už jen to, že výprava nakonec přece jen dostala zelenou. Na závěr dodám, že po zohlednění všech faktorů je pravděpodobnost události s katastrofickými následky asi 1:80.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Lunární X

Další informace »