Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  STS-126: Průběžné zpravodajství
Vít Straka Vytisknout článek

STS-126: Průběžné zpravodajství

Znak STS-126
Znak STS-126
Už po 27. navštívil raketoplán Mezinárodní kosmickou stanici ISS. Endeavour je k ní připojený právě v těchto dnech a plní zde důležitou zásobovací misi. Je to jeho 22. mise a celkově 124. let raketoplánu do vesmíru. Co se týče letošního roku, je to 4. mise raketoplánu a 2. let Endeavouru.

Ty, kteří v noci na sobotu sledovali na NASA TV nádherné záběry nočního startu, bych rád upozornil, že ve stejnou dobu tento přímý přenos sledovala i posádka ISS (viz video).Start proběhl bez problémů,Endeavour byl naveden na oběžnou dráhu, z níž zahájil stíhání ISS. Pozdější analýza záběrů pozemních kamer ovšem ukázala odpadávání blíže neidentifikovatelných částic z oblasti krytu jednoho z motorů OMS (Orbital Maneuvring System) 28 sekund po startu (viz obrázek). Inspekce tepelné ochrany, provedená druhý den letu (v sobotu večer našeho času) pomocí robotické paže raketoplánu a nástavce OBSS ale neukázala žádné poškození. Počkáme si ještě na analýzu fotografií, pořízených posádkou ISS při příletu Endeavouru. Také trochu zlobila jedna z parabolických všesměrových antén, selhalo její automatické natáčení a muselo být nahrazeno příkazy ze Země.

Ke stanici Endeavour dorazil v neděli večer, ve 22:08 SEČ velitel Chris Ferguson provedl s raketoplánem otočku, čímž umožnil posádce ISS nasnímat tepelný štít a ve 23:01 došlo ke spojení obou těles. Asi o 2 hodiny později byly otevřeny poklopy a posádky se uvítaly.

V pondělí okolo 18. hodiny byl z nákladového prostoru Endeavouru vyzvednut staniční robotickou paží nákladní modul Leonardo s více než 6000 kg vybavení a v 18:50 připojen ke stanici. Postupně se také schyluje k první kosmické vycházce. Absolvují ji Piperová a Bowen. Noc před ní strávili ve speciálním modulu ve sníženém tlaku, pro odstranění dusíku z krve. Vycházka by měla začít v úterý v 19:45 SEČ. Trvat má 6 a půl hodiny a "spacewalkeři" při ní přemístí dusíkovou nádrž do nákladového prostoru raketoplánu a začnou čištění a mazání kloubů, otáčejících solární panely za Sluncem.

Podle NASA mise zatím probíhá extrémně dobře, doufejme tedy, že to tak zůstane i nadále.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



30. vesmírný týden 2017

30. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 24. 7. do 30. 7. 2017. Měsíc po novu dorůstá k první čtvrti. Jupiter je večer už jen nízko a Saturn je za soumraku nad jihem. Nad ránem je Neptun nad jihem, Uran na jihovýchodě a nízko na severovýchodě jasná Venuše. Aktivita Slunce je opět nízká, skvrna zapadla. Přelety ISS budou tento týden vidět už i večer. V rubrice 100 pozorování najdeme upozornění na maximum meteorického roje Delta Akvaridy. K ISS by měla odstartovat kosmická loď Sojuz MS-05.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Trojice galaxií v Draku

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2017 obdržel snímek „Trojice galaxií v Draku“, jehož autorem je Jan K. Žehrovický. Souhvězdí Draka nenalezne na obloze každý. A to je to přitom souhvězdí velmi velké, nebo spíše dlouhé, obtočené okolo Velké a Malé Medvědice. Dokonce je viditelné po

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Další informace »