Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  STS-127: Veranda ve vesmíru
Vít Straka Vytisknout článek

STS-127: Veranda ve vesmíru

Znak STS-127
Znak STS-127
Přesně takto zní "krycí název" mise v oficiálním briefingu NASA. Jejím hlavním úkolem bude doručit na ISS poslední sekci japonské laboratoře Kibo, a sice externí plošinu pro uložení přístrojů a experimentů, které budou probíhat ve vakuu vně stanice. Start raketoplánu Endeavour se má uskutečnit v neděli 12. 7. v 01:39, přímý přenos na astro.cz vám nabídneme od 00:30.

Endeavour před dvěma měsíci vyčkával v pohotovosti na rampě 39B jako možný záchranný člun pro poslední opraváře, kteří zamířili k Hubbleovu teleskopu, jeho start tehdy naštěstí nebyl potřeba (viz článek). 31. května byl tedy přesunut na rampu 39A, odkud v neděli odstartuje k Mezinárodní kosmické stanici. Hlavní části laboratoře Kibo (Naděje) byly na stanici doručeny při misích Endeavour STS-123 a Discovery STS-124 minulý rok, třetí a poslední část se na stanici dostane při tomto letu. Jak jsme už zmínili, půjde o externí plošinu širokou 5 m; 5,2 m dlouhou a 3,8 metrů tlustou. Váží 4,1 tuny a obsahuje 12 zařízení pro uchycení nákladu. Tuto verandu nejdříve z nákladového prostoru raketoplánu vyzvedne jeho robotická paže, předá ji staniční paži a ta se postará o její přenesení a uchycení k modulu Kibo. Samozřejmě nejde o jediný cíl mise. Endeavour s sebou také přiveze přepravní modul s přístroji a experimenty, aby mohla být veranda co nejdříve plně využívána, druhý přepravní modul bude obsahovat náhradní díly pro stanici (např. anténa pro spojení se Zemí, jednotka pro dálkové ovládání nebo čerpadlo), tyto díly budou uchyceny vně stanice ve speciálních nosných konstrukcích (možná si vzpomenete, že jednu z nich se nepodařilo vyklopit astronautům při březnové misi STS-119). V neposlední řadě dojde také na výměnu baterií, které sbírají energii ze solárních panelů energetického modulu P6, jde o první modul svého typu, připojený ke stanici v roce 2000. Úkoly budou plněny v průběhu pěti kosmických vycházek.

Posádka STS-127
Posádka STS-127
Posádce STS-127 bude velet veterán Mark Polansky(sedící vpravo), ve vesmíru byl již dvakrát jako pilot mise Atlantis STS-98 v roce 2001 a velel misi Discovery STS-116 v roce 2006. Jako pilot mu bude sekundovat nováček Douglas Hurley (sedí vlevo). Místa letových specialistů zaujali veterán David Wolf (první zleva, byl třikrát ve vesmíru, dvě mise raketoplánů plus 128 dní na ruské stanici Mir), nováčci Christopher Cassidy (druhý zleva) a Thomas Marshburn (druhý zprava), kanadská astronautka Julie Payetteová, která má za sebou už také jeden let americkým raketoplánem a Timothy Kopra (úplně vpravo), který zůstane na ISS místo japonského astronauta Koichiho Wakaty, který se při STS-127 vrátí na Zemi. Momentálně na stanici spolu s ním pobývá velitel Gennady Padalka, letový inženýr Michael Barratt a posádka Sojuzu TMA-15: belgický astronaut Frank De Winne, rus Roman Romaněnko a kanaďan Robert Thirsk, kteří dorazili na stanici 29. května, při čemž došlo k dlouho očekávanému zdvojnásobení počtu členů základní posádky.

Zůstaňme na chvíli u dění na ISS. 5. a 10. června uskutečnili Padalka a Barratt dvě kosmické vycházky, při kterých připravovali modul Zvezda pro připojení nového ruského modulu MRM-2 (start 10.listopadu). Ten by měl sloužit jako čtvrtý stykovací uzel na ruském segmentu stanice pro připojování lodí Sojuz a nákladních lodí Progress. Při první vycházce instalovali na Zvezdu antény automatického naváděcího systému a zaměřovací terč. Druhá vycházka byla poněkud kuriózní, protože se uskutečnila uvnitř stanice. Astronauté strávili pouhých 12 minut v nehermetizované části modulu Zvezda, když její poklop vyměňovali za stykovací uzel pro modul.

Zdroje:

Aktualizace 13. 6. po odložení startu

Připojení ventilačního potrubí k nádrži
Připojení ventilačního potrubí k nádrži
V noci na sobotu ve 3:52 SELČ začalo plnění externí nádrže tekutým vodíkem, který při startu zásobuje tři hlavní motory raketoplánu (jako okysličovadlo mu slouží tekutý kyslík, do nádrže se celkem tankuje asi 2 miliony litrů paliva v hmotnostním poměru 5,5:1). Kapalný vodík ale unikal do potrubí, které z rampy odvádí přebytečný vodík v plynném skupenství a senzory v místě, kde je toto ventilační potrubí připojeno k nádrži, zaznamenaly vyšší množství procházejícího vodíku, než je tolerováno. Zajímavé je, že kvůli prakticky stejnému problému byl 11. března odvolán start raketoplánu Discovery STS-119. Technici tehdy rozebrali komponentu, která připojuje ventilační potrubí k nádrži a vyměnili uzávěry, podezřelé z netěsnosti. Při druhém pokusu 15. března už celý systém fungoval dobře. Odebrané ventily byly tehdy důkladně prozkoumány ale příčinu úniku se odhalit nepodařilo. V podstatě to stejné dnes potkalo Endeavour.

NASA se problémem intenzivně zabývá a v neděli ve 20 hodin našeho času se uskuteční setkání manažerů, na kterém se bude řešit jak tento problém, tak okolnosti odkladu. Start byl odložen minimálně do 17. června, v ten den je ale naplánován start sondy LRO k Měsíci, tato mise má zodpovědět spoustu nevyřešených otázek o naší přirozené družici, jedná se také o důležitou část přípravy návratu Američanů na Měsíc v roce 2020, takže start této sondy má pro NASA vysokou prioritu a Endeavour mu zřejmě bude muset jít z cesty, protože mezi starty musí být mezera minimálně 48 hodin. Po startu LRO by tak měl Endeavour pouze jednu šanci vzlétnout, a sice 20. června. O den později se totiž zavírá startovací okno a další se otevře 11. července. Je tedy dost možné, že mise STS-127 se uskuteční až v červenci. Více se dozvíme v neděli později večer, po tiskové konferenci NASA.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



39. vesmírný týden 2016

39. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 26. 9. do 2. 10. 2016. Měsíc bude v novu. Venuše, Mars a Saturn najdeme večer stále jen nízko nad obzorem. Neptun a Uran můžeme pozorovat celou noc. Na ranní obloze můžeme před svítáním pozorovat kužel zvířetníkového světla do něhož před východem Slunce stoupá planeta Merkur a bude zde také srpek Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Pradědovy Perseidy 2016

Píše se rok 258, 10. srpen. Na rošt nad horké uhlí je položen správce chrámové pokladny před několika dny popraveného papeže Sixta II a je opékán zaživa. Po chvíli volá: „Z jedné strany jsem již opečený, pokud mě chcete mít dobře udělaného, je čas mě otočit na druhou stranu.“ Toto utrpení podstoupil

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

ISS

Stanice ISS nízko nad JV obzorem,začínají večerní přelety nad ČR.

Další informace »