Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  STS9/1983 a chvála kosmonautickému semináři ve Valmezu
Luděk Fík Vytisknout článek

STS9/1983 a chvála kosmonautickému semináři ve Valmezu

Logo
Logo
Zvu Vás na kosmicko-pozemské ohlédnutí 25 let zpět, do roku 1983. V tu dobu probíhal, stejně jako následující víkend letos 28./30.11.2008 , tradiční kosmonautický seminář na hvězdárně ve Valašském Meziříčí. Současně se ke startu připravoval, podobně jako i toto dobou létá STS-126, americký raketoplán k let STS-9.

Poprvé v historii provozu STS se vydával na trajektorii vedoucí do vyšších zeměpisných šířek. Po letech STS-1 (i=40,3°), STS-2,3 (i=38°), STS-4 až8 (i=28,5°) Columbia při svém 6. kosmickém letu mířila na dráhu se sklonem k rovníku i=57°.

Přistání
Přistání
To znamenalo, že nastávala poprvé příležitost pozorovat Shuttle z našeho území. Právě tuto skutečnost na kosmonautickém semináři ve ValMezu oznámili spolu předpovědi průletů nad naším územím pan Mgr. Antonín Vítek a tuším, že i autor výpočtů p. dr. Petr Lála. Pro mladší připomínám, že to byla doba předinternetová, téměř i předpočítačová co se týká dostupnosti a výkonnosti v domácnostech, doba, kdy se nejen kosmonautika dělila na "západní" a "východní" s tomu odpovídající "dostupností" všech informací. Z toho vyplývá, že informace o časech pozorovatelných průletů byla pro většinu z nás, účastníků semináře, hotovou "bombou". Předpovězené průlety pro plánovaný start 28.11.1983 v podvečer byly následující :

28.11.1983 16:28UT SZ-S-V h=52°

29.11.1983 16:18UT SZ-S-V h=72°

30.11.1983 16:08UT SZ-S-V h=80°

1.12.1983 15:57UT SZ-J-JV h=55°

2.12.1983 15:47UT Z-JV h=38°

3.12.1983 15:37UT Z-JV h=27°

Dnes údaje běžně dostupné z Internetu, aktualizované a graficky znázorňované údaje pro kdejaké kosmické těleso, často automaticky dopravované až do Vaší e-mailové schránky. Nebo dokonce počítané a vizualizované přímo na Vašem PC jen na základě vstupních dat TLE. Tenkráte něco zcela nepředstavitelného.

Na oběžné dráze
Na oběžné dráze
Raketoplán Columbia skutečně odstartoval v pondělí 28.11.1983 v 16:00UT. Tři dny nepřálo pozorováním na střední Moravě počasí, takže poprvé jsem raketoplán pozoroval až ve čtvrtek 1.12.1983. Přesně podle předpovědi a s avizovanou výraznou jasností snad nějakých -2mag. Následující dny opět nepřálo počasí a 3.12. se mi už raketoplán pozorovat nepodařilo.

Pod dojmem tohoto pozorování jsem se o pozorování průletů raketoplánů a Saljutů zajímal více. Své amatérské předpovědi jsem postupně vypracovával s pomocí vlastní graficko-výpočetní metody.

mapa + fólie s dráhou 57 a 28 stupňů + Casio
mapa + fólie s dráhou 57 a 28 stupňů + Casio
Podle plánovaných datum a časů startů, nebo jiných významných manévrů na oběžné dráze jsem se pomocí programovatelné kalkulačky Casio fx-180P počítal časy průletů a délky výstupných uzlů dráhy, opravoval je podle zkušeností z předchozích letů a také rad pánů Vítka, Lály a Grüna z vzájemné dopisní! korespondence (kde by se vzala nějaká elektronická pošta). Tyto časové a úhlové údaje jsem používal pro nastavování průsvitky s "sinusovkovou" trajektorií příslušné dráhy (perioda, sklon) na světovou mapu ve válcové projekci. Na mapě jsem měl vyznačeny křivky obzoru a několika úhlových výšek. Podle toho jsem zjistil, zda průlet bude z hlediska trajektorie pozorovatelný a velmi přibližně v jakém směru a výšce nad obzorem. K tomu se doplnil odhad viditelnosti z hlediska osvětlení raketoplánu či Saljut … a většinou to fungovalo. Běda když se start odložil, zpozdil nebo těleso provedlo v době bez delšího pozorování výraznější manévr nebo korekci. Vstupy byly příliš přibližné, výpočet velmi hrubý a střádání odchylek a chyb natolik velké, že na obloze se nic ani před ani po předpovězené době nepohybovalo. Zato úlovky stály zato. Třeba párové přelety obou stanic Saljut a MIR, raketoplánu STS-71 Atlantis 27.5.1995 při průletu ihned 25 min po startu doprovázeného oddělenou nádrží ET apod, později STS s MIRem a poté ISS, ATV…. to už jsme v současnosti. No a dnes s i někteří fotí a natáčí přes svá "skla" detaily sestavy ISS, konfigurace ISS a STS nebo průlety před kotoučem Slunce a Měsíce. Tak se posunulo přístrojové vybavení "amatérů" dostupnost a přesnost výpočtů pro pozorování.

Start
Start
Stručně se vrátím k programu letu STS-9 Columbie se 6-ti člennou posádkou pod vedením veterána John W.Younga.

Hlavní náplní letu byly experimenty v laboratoři Spacelab 1 umístěné v nákladovém prostoru. Na letu se účastnila ESA, na palubě pracoval její německý kosmonaut Ulf Merbold. Právě to vysvětluje, proč se raketoplán vydal poprvé na dráhu se sklonem 57° s trajektorií zahrnující i vyšší evropské zeměpisné šířky.

A tak si pohodlně prohlédnu letový řád všech jasnějších těles pozorovatelných tuto noc například na stránkách IAN , těším se na letošní kosmoseminář ve ValMezu 28.-30.11.2008 a na vše nové a netušené z astronomie a kosmonautiky v budoucnosti.

Toto cestou dodatečně děkuji jak za dlouholetou záslužnou činnost valašsko meziříčské hvězdárně, tak kosmozvěstu panu Mgr. Antonínu Vítkovi , za tehdejší pomoc dr. Petru Lálovi a ing. Marcelu Grünovi a také všem dalším nadšencům popularizujícím dění ve vesmíru.

Více podrobností:

Trajektorie, předpovědi průletů:




O autorovi



38. vesmírný týden 2017

38. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 18. 9. do 24. 9. 2017. Měsíc bude v novu. Jupiter se ztrácí v záři Slunce. Saturn je večer nad jihozápadem. Pozorovat můžeme i Neptun a Uran. Ráno je vidět Venuše, Merkur a Mars. Přidá se k nim také srpek Měsíce. Aktivita Slunce se snížila. Začíná astronomický podzim. Cassini shořela v atmosféře Saturnu. ISS má opět šestičlennou posádku. Po hurikánu Irma se obnoví i lety amerických raket. Kolem Země proletí sonda OSIRIS-REx.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Zatmění nad hradem Helfštýn

Kdopak dnes již spočítá, kolik zatmění Měsíce spatřili obyvatelé starobylého hradu Helfštýn. Mohli bychom jistě zadat souřadnice hradu do nějakého chytrého počítačového programu, který by žádaný počet zjistil. Docela jistě však nezjistíme, zda bylo kdysi dávno v příslušnou noc jasno,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ostrov hviezd

Tmavá obloha, Bohom zabudnuté miesto, teplo letnej jadranskej noci, deviatka nočných šialencov, zvuk uzávierok fotoaparátov, šum mora, desivé príbehy o nemých deťoch, vzduchom letiace nedopalky cigariet, nešťastne rozliata plechovka piva... pre niekoho ďalšia noc v teple postele, pre iného výborná príležitosť pre vznik nadčasových spomienok. Zelený závoj tiahnuci sa ostrovom hviezd predstavuje rozbúrený airglow, alebo svetelné žiarenie atmosféry. Fotka pochádza z ostrova Lastovo, najvzdialenejšieho obývaného ostrova Chorvátska. Na hladine mora je možné vidieť zrkadlenie Mliečnej cesty, ktorá obsahuje bohatú štruktúru tmavých hmlovín. Carpe noctem!

Další informace »