Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Světový kosmický týden 2003

Světový kosmický týden 2003

Tiskové prohlášení ČAS číslo 52

Každá výprava do vesmíru přináší něco nového - a každá zůstává velkým dobrodružstvím. "Nové perspektivy ve vesmíru" se staly tématem letošního Světového kosmického týdne, celosvětové akce, vyhlášené před čtyřmi lety Valným shromážděním OSN. Je ohraničen dvěma historickými mezníky: 4. října 1957 vzlétl první Sputnik a 10. října 1967 nabyla platnosti Dohoda o mírovém výzkumu a využití kosmického prostoru včetně Měsíce a dalších vesmírných těles.

Během 36 let "kosmické éry lidstva" se z kosmonautiky stal významný pomocník člověka. Způsobila revoluci v telekomunikaci i navigaci, poskytuje neocenitelné služby v oblasti meteorologie. Družicová pozorování zpřesňují naše mapy, objevují nová naleziště nerostů i zdroje pitné vody, hlídají stav ozónového štítu Země, varují před ekologickými katastrofami a pomáhají zachraňovat lidské životy. Do kosmu se vydalo již 430 kosmonautů a v příštích týdnech se k nim přidá i "čínský Gagarin". Dvanáct pozemšťanů se procházelo po Měsíci a na oběžné dráze je rozestavěná mezinárodní výzkumná základna ISS, kterou právě nyní můžeme vidět přelétat na večerní obloze. Upoutá nás jistě i stále jasný červený Mars, k němuž míří trojice sond, aby na něm pátrala po stopách vody a snad i života dřív, než se na něj jednou vydají i lidé

Lety do kosmického prostoru přinesly úspěchy i nezdary, naději i zklamání. Ještě máme v čerstvé paměti letošní tragédii raketoplánu Columbia. Mezinárodní posádka měla na palubě kresbu Pohled z Měsíce na Zemi, kterou v Terezíně nakreslil židovský chlapec z Prahy, umučený v Osvětimi - v den havárie by mu bylo 75 let. Jejich společnou památku můžeme právě nyní uctít podporou úsilí o vydání pamětní známky s motivem kresby. Nebo tím, že se zamyslíme nad budoucností kosmonautiky, bez níž by podle slavného A. C. Clarka neměla budoucnost naše civilizace.

Světový kosmický týden je příležitostí dozvědět se o významu i možnostech vesmírných výprav, ať již člověka, nebo robotizovaných družic a sond. Zamyslet se nad tím, co nám všem kosmonautika umožňuje už dnes a co nabízí zítra. Že výzkum vesmíru není samoúčelné vyhazování peněz, ale že se investice vložené do tohoto oboru vracejí mnohonásobně i v běžném lidském životě.

Celosvětovým koordinátorem je pod záštitou OSN americká nevládní společnost Spaceweek International Association, v jejímž výboru je mj. i astronaut Edwin Aldrin a herec Tom Hanks. Mezi více než 50 zemí všech světadílů se letos zařazuje podruhé Česká republika, národním koordinátorem je Ing. Jan Kolář z České kosmické kanceláře. Náš skromně financovaný kosmický výzkum dosáhl mnoha úspěchů - stačí připomenout přístroje na družicích, orbitálních stanicích a kosmických sondách, samostatné družice i prvního "interkosmonauta".

Do akcí Světového kosmického týdne se u nás zapojují více než dvě desítky institucí, organizací i jednotlivců, aby přednáškami, besedami a dalšími programy pro školní mládež i pro veřejnost připomněly, že vesmír je tu pro nás všechny a kosmonautika je i pro Českou republiku trvalou výzvou, příležitostí a příslibem pro budoucnost.

Odkazy:
mezi 13 jazyky je i stránka v češtině
podrobné informace o českých akcích
stránky České kosmické kanceláře
informace o návrhu známky
kontakt na autora tiskové zprávy

Tiskové prohlášení si můžete stáhnout ve formátu MS Word




O autorovi

Marcel Grün

ředitel Hvězdárny a planetária hl. m. Prahyapředseda Astronautické sekce České astronomické společnosti



47. vesmírný týden 2017

47. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 20. 11. do 26. 11. 2017. Měsíc bude v první čtvrti. Saturn už je večer jen velmi nízko nad jihozápadem. První polovina noci nabízí také planety Neptun a Uran. Nad ránem je vidět nad jihovýchodem Mars, výše stoupá i Jupiter a mizí Venuše. Očekáváme start rakety Falcon 9 s tajnou družicí (mise Zuma).

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M81 LRGB nové spracovanie

Dvojice galaxií ve Velké Medvědici. Jistě si na ně vzpomene každý amatérský astronom, ze kterého se mnohdy později vyklubal i astronom profesionální. Byl to většinou čtvrtý objekt při hledání „mlžných“ objektů na noční obloze malým dalekohledem. Hned po galaxii v Andromedě, planetární mlhovině

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M42

Hmlovina v Orióne (nové spracovanie)

Další informace »