Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Ulysses a Jupiter - druhé setkání

Ulysses a Jupiter - druhé setkání

ulysses.jpg
Slunce ve stínu Jupitera? V následujících několika týdnech obrátí vědci pracující se sondou Ulysses pozornost od Slunce k Jupiteru. Na počátku Února se sonda podruhé přiblíží k největší planetě sluneční soustavy. První přiblížení před dvanácti lety bylo pro sondu velice důležité, neboť došlo k důležitému manévru který vychýlil sondu z roviny ekliptiky na dráhu vedoucí nad sluneční póly.

Ulysses_Jupiter2004.jpg
Vše proběhlo podle plánu a sonda se dostala na dráhu s velkým sklonem. Odtud Ulysses prováděl jedinečná pozorování, které změnily náš pohled na heliosféru. Únorové setkání bude mnohem méně dramatické. Při největším přiblížení bude sonda 280krát dále než v roce 1992 a dráha sondy zůstane nezměněna. "Pozice sondy umožní provést měření která dosud nebyla možná. Ulysses se k Jupiteru přiblíží od severního pólu a bude zkoumat dříve nedostupné oblasti jupiterovy magnetosféry.". uvádí Richard Marsden, vedoucí mise Ulysses. Jedná se o důležitou část výzkumu jupiterovy přirozené radiové emise. Předpokládá se, že ve vysokých šířkách vzniká charakteristický radiový signál.

Při průletu v roce 1992 detekovaly palubní přístroje Ulysses neobyčejně pravidelný signál pocházející ze severní hemisféry. Zdroj vysílal jako maják radiové vlny každých 40 minut. Na rozdíl od pravidelného majáku byly takzvané "kvaziperiodické" (neboli QP-40) výbuchy pozorovatelné po několik hodin, najednou zmizely a po několika hodinách se opět objevily. V souladu s radiovými signály detekovaly další palubní přístroje spršky energetických elektronů. Rentgenová observatoř Chandra později pozoroval obdobné QP-40 pulzace. Signály pravděpodobně vznikají v horkých skvrnách na severní hemisféře. Zdá se, že pozorované jevy souvisí s rychlým slynečním větrem interagujícím s Jupiterovou magnetosférou.

V říjnu minulého roku byly opět pozorovány opakované radiové výbuchy. "V posledních několika týdnech je signál mnohem jasnější. Stejně jako QP40 můžeme sledovat i krátkoperiodické výbuchy s periodou několika minut", uvádí Dr. Robert MacDowal, vedoucí experimentu URAP. Poměrně velká vzdálenost mezi sondou a Jupiterem nebude překáýkou pro radiová pozorování. Pravděpodobnost pozorování proudů energetických elektronů je ale nižší.

Další výzkum se soustředí na hledání proudů nabitých částic přicházejících od Jupitera. Tento objev Ulysses z roku 1992 potvrdily přístroje na sondách Galileo a Cassini. Částice srovnatelné s částicemi tvořícími cigaretový kouř pravděpodobně pocházejí z vulkanicky aktivního měsíce Io. Elektromagnetické síly v Jupiterově atmosféře je urychlí a odešlou mimi jupiteův systém, kde je pozorujeme jako prachové "proudy".

Ulysses nesnese klasickou kameru. Jeden z palubních přístrojů je schopen produkovat snímky. GAS pracuje na principu dírkové komory, ale místo viditelného světla registruje neutrální atomy a fotony UV záření. "Cílem GASu je mapovat rozložení neutrálního Helia, které vstupuje do heliosféru z okolního mezihvězdhého prostředí.", uvádí Richard Marsden. Jako bonus pořídil GAS v roce 1992 snímky ukazující rozložení energetických heliových částic unikajících z měsíce Io. "V průběhu druhého setkání budeme sledovat Jupiter." slibuje vedoucí experimentu Dr. Manfred White.

Vzhledem k vzdálenosti od Slunce nedodávají sluneční panely dostatek elektrické energie. Ulysses nese radioizotopový generátor (RTG) převádějící teplo vzniklé rozpadem radioaktivního plutonia na elektřinu. Robustní řešení a úspěch mise umožnily prodloužit plánovanou životnost sondy z plánovaných 5 let na současných 12 let.

V průběhu let se snižuje výkon RTG (postupně ubývá palivo). Z tohoto důvodu je nutné šetřit energií. "Kromě starostí o zajištění dostatku energie pro fungování sondy a palubních experimentů je nutné zajišťovat dostatečnou teplotu sondy" vysvětluje Nigel Angold, manager mise. K pohonu korekčních trysek se používá hydrazin. "Pokud by se teplota sondy příliš snížila, hydrazin by zamrzl. Každý vědecký přístroj na palubě současně pracuje jako zdroj tepla." V průběhu průletu kolem Jupitera by nedostatek elektřiny neměl nastat. V rámci úsporných opatření bude vypnuto zálohovací zařízení. Síť stanic NASA Deep Space Network bude neustále sledovat sondu a přijímat data. Díky tomu nedojde k ztrátě dat. Ulysses bude sledovat Jupiter až do poloviny března.

Zdroj: ESA




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



4. vesmírný týden 2017

4. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 23. 1. do 29. 1. 2017. Měsíc bude kolem novu, uvidíme jej jako extrémní večerní srpek už v sobotu 28. 1.? Večer nás upoutá až dlouho do tmy zářící planeta Venuše a kousek vedle ní i slabší Mars na jihozápadě. V druhé polovině noci a hlavně ráno je pěkně viditelný Jupiter. Ráno už se dá pozorovat i Saturn. Aktivita Slunce se krátkodobě zvýšila. Na večerní obloze pomalu zjasňuje Enckeho kometa. Planetka Vesta byla v opozici. Z poněkud chudšího přehledu událostí z kosmonautiky připomínáme start Atlasu V a zajímavý problém selhávajících atomových hodin na družicích Galileo. Fantastický snímek měsíčku Daphnis publikoval tým sondy Cassini u Saturnu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2237 - Rosetta (úzkopásmově)

Prosincové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. Stejně tak vlastně i celý rok 2016. A soutěž vstupuje do dalšího roku 2017, stejně jako organizace, která ji zaštiťuje a která letos slaví úžasných 100 let - Česká astronomická společnost. A ač je to k nevíře, již více než

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Západ Slunce

Další informace »