Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Úspěšná zkouška hypersoniku X-43A

Úspěšná zkouška hypersoniku X-43A

X-43A-schema.jpg
Dne 27. 3. 2004 se v USA uskutečnila úspěšná zkouška hypersonického experimentálního bezpilotního letounu s označením X-43A. Start se uskutečnil pomocí letounu B-52B, pod jehož křídlem byla upevněna nosná raketa Pegasus-XL. Na posledním stupni rakety byl připevněn zkušební letoun X-43A. Po dosažení zkušební oblasti nad Tichým oceánem, 80 km západně od pobřeží amerického státu Kalifornie, došlo ve výšce 12 km k oddělení rakety Pegasus. Po dobu asi 5 sekund se raketa se zkušebním letounem nacházela v beztížném stavu (volný pád), načež došlo k zážehu raketového motoru prvního stupně rakety.

Motory rakety byly v činnosti 80 sekund a tím došlo k urychlení hypersoniku X-43A na rychlost 8300 km/h. Po oddělení zkušebního letounu od nosné rakety ve výšce 29 km byl nastartován vlastní zkušební motor letounu, který pracoval po dobu 10 sekund. X-43A byl tak urychlen na rychlost M 7 (Mach 7), což je rychlost 7krát převyšující rychlost zvuku v daném prostředí. Po vypnutí motoru se letoun nacházel ve fázi klouzavého letu a po 10 minutách dopadl do vod Tichého oceánu ve vzdálenosti 600 km od pobřeží. Se záchranou letounu se nepočítá.

X-43A-Pegasus.jpg
"Všechno probíhalo podle plánu. Bylo to nádherné. Po pravdě řečeno, bylo to to nejkrásnější, co jsem doposud viděla. Na tento okamžik jsme čekali několik let," prohlásila tisková mluvčí NASA Leslie Williamsová. Uskutečněný let byl druhým pokusem o prověrku tohoto nadzvukového letounu. První zkouška 2. 6. 2001 skončila neúspěchem pro závadu na nosné raketě.

Hlavním úkolem programu X-43A je výroba a letové prověrky nové pohonné jednotky, která spaluje při hypersonických rychlostech kapalný vodík a jako okysličovadlo využívá kyslík z okolního prostředí. Takovéto motory by měly být ekonomičtější ve srovnání s klasickými raketovými motory, jelikož při vlastním letu nejsou na palubě raketoplánu nádrže s okysličovadlem (kapalným kyslíkem). Nové technologie umožní překonávat vzdálenosti mezi dvěma libovolnými letišti na zeměkouli za dobu kratší než 2 hodiny, nebo odstartovat z obyčejného letiště, v krátké době dosáhnout Mezinárodní kosmické stanice na oběžné dráze kolem Země a pak se podobně vrátit zpět. Nové technologie, které nyní rozpracovává NASA, umožní již v následujících dvou desetiletích dosáhnout nebývalých a neohraničených možností v rychlé přepravě lidí a nákladu, a také přímé dosažení kosmického prostoru pomocí nových dopravních prostředků, startujících z obyčejných letišť.

X-43A-profile.jpg
Zkouška proběhla v rámci prací na projektu Hyper-X, na který NASA vyčlenila částku 250 miliónů dolarů. Program byl zahájen v roce 1996. Zkušební exemplář raketoplánu X-43A má hmotnost 1 400 kg a délku 3,7 m.

Zdroj: spaceref.com




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc z Malína

Měsíc ve stáří 9,4 dne

Další informace »