Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Úspěšné přistání Sojuzu do větrné stepi
Vít Straka Vytisknout článek

Úspěšné přistání Sojuzu do větrné stepi

Přistání za asistence raketových trysek. NASA
Přistání za asistence raketových trysek. NASA
V pondělí 17. září 2012 skončila tradičním přistáním ve stepi ve vnitrozemí Kazachstánu další úspěšná dlouhodobá mise tříčlenné mezinárodní posádky na stanici ISS. I když robustní loď Sojuz, známá svou schopností vydržet opravdu hodně, opět prokázala naprostou spolehlivost, objevily se faktory posádce lehce kazící náladu.

Posádka, která se dnes vrátila. Zleva Acaba, Padalka, Revin. Spaceflightnow.com
Posádka, která se dnes vrátila. Zleva Acaba, Padalka, Revin. Spaceflightnow.com
Posádku dotyčné lodi Sojuz (s kódovým označením TMA-04M) tvořili dva ruští kosmonauti Gennady Padalka a Sergej Revin a americký astronaut Joseph Acaba. K 4měsíční misi na stanici ISS odstartovali 15. května z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu, vzlet jejich lodi a počátek jejich dlouhodobé mise byl tehdy lehce zastíněn jen o týden později následujícím startem lodi Dragon z mysu Canaveral, prvního soukromého plavidla, které se spojilo s Mezinárodní vesmírnou stanicí.

Co všechno trio kosmonautů zažilo na ISS od jara do brzkého podzimu apokalyptického roku 2012 by vydalo na několik samostatných článků (již zmíněná historická mise lodi Dragon, experimenty s loděmi Progress, misi japonské nákladní lodě, kosmické výstupy, vědecké experimenty uvnitř stanice od studování technologií až po rakovinné buňky, …). Veškerá sranda však má svůj konec a tak se i mise této trojice, která se postupně stala součástí 31. a 32. dlouhodobé osádky ISS, nachýlila ke svému konci.

Rozloučení posádek. TV NASA
Rozloučení posádek. TV NASA
Po několika dnech příprav a nakládání věcí pro návrat na Zemi do lodi přišel okamžik, známý jako "Sbohem a šáteček, přátelé!" V neděli 16. září kolem 19:30 SELČ zahájili velitel Sojuzu Gennady a jeho dva kolegové přesun do svého plavidla, v modulu Pojsk, ke kterému byla jejich věrná loď po celé čtyři měsíce připojena, se naposled rozloučili se svými třemi parťáky, kteří se k nim na palubě ISS přidali v červenci a doplnili posádku stanice opět na šest osob, a propluli průlezem do své lodi. Čekaly je prověrky a přípravy komunikačních a ostatních systémů Sojuzu, který po celou dobu mise včetně příprav na odlet v posledních dnech nevykazoval žádné známky poruch, takže pro obavy nebyl důvod. Beztak měla trojice plnou hlavu složitých procedur návratu na Zemi.

Na přípravách odletu Sojuzu se podílela i evropská loď ATV-3, která v pátek 14. září naposled provedla úspěšný reboost (zvýšení, korekce dráhy) kosmické stanice. Zážeh motorů evropského náklaďáku započal v 05:05 SELČ a trval 8 minut a 56 sekund. Orbitální komplex při něm dosáhl zrychlení o asi 1,28 m/s, což se rovná zvýšení dráhy o 2,23 kilometru. Korekce dráhy má pomoci při odletu Padalky a spol. a při příletu nového Sojuzu v říjnu. Samotné ATV-3 má ISS opustit 25. září.

Přistávací modul Sojuzu. TV NASA
Přistávací modul Sojuzu. TV NASA
Uzavření poklopů mezi lodí a stanicí přišlo ve 22:12 SELČ, s malinkým zpožděním oproti plánu, cca tři hodiny před plánovaným odletem od stanice. Ale že to byly nabité tři hodiny: prověrky, zda poklopy dobře zapadly a následné vypuštění vzduchu z malého tunelu mezi lodí a stanicí, přepnutí Sojuzu na vlastní elektrické zdroje, navlékání do skafandrů Sokol, vyžadovaných při přistání bezpečnostními předpisy, připoutání se do křesel návratového modulu (zejména tyto dvě činnosti vyžadují ve stísněných podmínkách už tak malého Sojuzu značné úsilí), otevření zámků stykovacího uzlu na modulu Pojsk, otočení celé obrovské stanice o 90 stupňů, aby se Sojuz nevzdaloval směrem nahoru, kam Pojsk míří při normální orientaci komplexu.

V návratovém modulu Sojuzu jsou přirozeně tři křesla, prostřední obsadil Padalka coby velitel lodi, po jeho levici "usedl" (spíše veplul) Revin jako kopilot neboli palubní inženýr a po pravé ruce měl Padalka Acabu jako letového inženýra, asistujícího z opačné strany.

Pohled na stykovací uzel stanice během odletu. TV NASA
Pohled na stykovací uzel stanice během odletu. TV NASA
Po potvrzení "vše OK a připraveno", které zaznělo z paluby Sojuzu a stanice, z řídících středisek v Moskvě a Houstonu, vyslal Padalka z křesla velitele příkaz k otevření zbylých zámků a spon stykovacího uzlu na straně Sojuzu. O tři minuty později, v pondělí 17. září v 01:09 SELČ, přesně podle plánu, se uvolnilo několik pružin ve stykovacím portu a poslalo Sojuz pryč rychlostí asi decimetr za vteřinu, k fyzické separaci došlo ve výšce 405,5 km nad městem Nairobi (Keňa, Afrika). Díky osvětlení exteriéru stanice mohla posádka odlétající lodi komentovat svůj výhled na orbitální komplex.

Fyzickou separací Sojuzu TMA-04M od stanice ISS na její palubě oficiálně začalo působení 33. dlouhodobé posádky, které velí druhá žena v historii ISS: Američanka Sunita Williamsová. Se svými dvěma kolegy (Jurij Malenčenko z Ruska a Akihiko Hošide z Japonska) zde ale zůstane sama více než měsíc, start další lodi Sojuz s tříčlennou posilou byl odložen na 23. října kvůli technickým potížím s lodí.

3 minuty po fyzické separaci Sojuzu, která učinila Williamsovou velitelkou stanice, provedl velitel vzdalující se lodi Padalka 15vteřinový separační zážeh, jež zvýšil rychlost odletu od stanice o 0,5 m/s.

Díky zážehu loď dosáhla vzdálenosti asi 12 kilometrů od stanice, ve které v 03:56 SELČ provedla zásadní manévr: zážeh hlavního motoru proti směru letu na 4 minuty a 16 vteřin, dosáhla zpomalení o 115,2 m/s a začala klesat do zemské atmosféry. Z města Arkalyk v Kazachstánu po potvrzení brzdícího manévru odstartovalo 6 záchranných vrtulníků, dalších 6 ze vzdálenějšího města Kustanai již bylo na cestě.

Po úspěšné separaci modulů Sojuzu v 04:25 ve výšce 140 km pomocí pyrotechnických šroubů následoval za 3 minuty vstup do atmosféry ve výšce něco málo přes 120 km. Posádka si "užívala" přetížení 4-5 G a plameny za oknem. Na co asi kosmonauti mysleli? Co převládalo? Obavy z přistávacího manévru nebo radost z návratu domů? Anebo profesionální sledování situace? Velitel Sojuzu Padalka tři dny před přistáním prozradil, že se těší na babí léto, houbaření ale dokonce i dopravní zácpy v okolí Moskvy.

Prakticky celý sestup od separace modulů až do navázání spojení se záchrannými oddíly v místě přistání probíhal bez radiového spojení s kosmonauty, což je ale v případě lodí Sojuz docela obvyklé, Sojuz totiž na rozdíl od raketoplánu nevyužívá jako radiovou přenosku satelity na orbitě ale stanici ISS, která byla v čase sestupu Sojuzu dost vysoko a v nevhodné orientaci svých antén S-pásma vzhledem k anténám Sojuzu. Nějaké "závany" telemetrie se do řídícího střediska přesto dostaly, i když éter jen šuměl.

Posádka ISS v čele s druhou velitelkou něžného pohlaví údajně strávila dobu sestupu svých kolegů v Sojuzu pozorováním zemského povrchu a pátráním po žhavé stopě návratového modulu nebo dvou modulů zanikajících.

Místo přistání na mapě. Autor: TV NASA
Místo přistání na mapě.
Autor: TV NASA
V 04:38 zahájil počítač Sojuzu sekvenci otevírání padáků, řídící středisko bylo stále bez spojení a povědomí, co se nahoře děje. Zakrátko však záchranné oddíly ve stepi hlásily blížící se Sojuz na velkém hlavním padáku a na obrazovce řídícího střediska se objevily jeho záběry. Hodinu a 43 minut po místním východu slunce, v 08:53 místního času v Kazachstánu, v 04:53 SELČ, po zážehu brzdících raket, produkujícím mrak prachu, úspěšně dosedl návratový modul Sojuzu TMA-04M do kazašské stepi asi 85 kilometrů severně od města Arkalyk. Souřadnice místa přistání byly 51 stupňů a 0 minut severní šířky a 67 stupňů a 11 minut východní délky. Posádka byla v dobrém fyzickém a psychickém stavu.


Sestřih přistání a událostí mu předcházejících. Zdroj: NASA.


Pro posádku skončil 125denní vesmírný let, 123denní pobyt na ISS. Gennady Padalka, který tímto přistáním uzavřel čtvrtý kosmický let, má nyní na kontě uvěřitelnosti se vymykajících 711 dní na oběžné dráze celkově, posunul se na čtvrté místo v tabulce rekordmanů v celkové délce kosmických letů (první místo drží Sergej Krikaljov s 803 dny, poté Alexandr Kaleri a Sergej Avdějev).

Počasí při přistání bylo téměř ideální, teplota kolem 18 °C, skoro jasno ale docela silný vítr, který div nevyvrátil vlajky, umístěné kolem návratového modulu. Pokud fouká při přistání lodi Sojuz silný vítr, umí se opřít do velkého padáku a modul s nebohými kosmonauty tahat stepí. Posádka má v modulu tlačítko na odstřelení padáku, nicméně po měsících ve stavu beztíže to není jen tak.

Po zevrubné lékařské prohlídce se trio vydalo vrtulníkem na cestu do města Kustanai asi 400 kilometrů daleko, kde podstoupilo uvítací ceremonii ve velmi osobitém stylu místního folkloru, srovnatelného například s lidovými kroji na moravském Slovácku.

Zdroje: (EN)




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.

Štítky: ISS, Sojuz


39. vesmírný týden 2016

39. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 26. 9. do 2. 10. 2016. Měsíc bude v novu. Venuše, Mars a Saturn najdeme večer stále jen nízko nad obzorem. Neptun a Uran můžeme pozorovat celou noc. Na ranní obloze můžeme před svítáním pozorovat kužel zvířetníkového světla do něhož před východem Slunce stoupá planeta Merkur a bude zde také srpek Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Pradědovy Perseidy 2016

Píše se rok 258, 10. srpen. Na rošt nad horké uhlí je položen správce chrámové pokladny před několika dny popraveného papeže Sixta II a je opékán zaživa. Po chvíli volá: „Z jedné strany jsem již opečený, pokud mě chcete mít dobře udělaného, je čas mě otočit na druhou stranu.“ Toto utrpení podstoupil

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše

Další informace »