Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Úspěšným přistáním se skončila pátá cesta Číňanů do kosmu
Vít Straka Vytisknout článek

Úspěšným přistáním se skončila pátá cesta Číňanů do kosmu

Shenzhou 10 krátce po přistání Autor: guardian.co.uk
Shenzhou 10 krátce po přistání
Autor: guardian.co.uk
V noci na středu našeho času dosedl do pastvin severní Číny návratový modul lodi Shenzhou 10 se třemi astronauty a uzavřel 15denní misi k čínské orbitální „staničce“ Tiangong 1. Let strávila posádka především technologickými pokusy a vzdělávacími aktivitami pro čínské školáky dole na Zemi. Celkově šlo o další úspěšný krok k vlastní kosmické stanici Číny.

Rok se s rokem sešel a Čína opět podnikla pilotovanou kosmickou misi (na vysvětlenou: předchozí posádku asijská velmoc na oběžnou dráhu vyslala loni v červnu). Božskou loď (překlad názvu „Shenzhou“) s číslem 10 obsadila tříčlenná posádka v následujícím složení: velitel Nie Haisheng (vlastně jediný zkušený člen posádky, zúčastnil se čínské mise Shenzhou 6 v roce 2005), operátor Zhang Xiaoguang a vědecká asistentka Wang Yaping(-ová), druhá čínská astronautka. Na orbit odstartovali 11. června na špici rakety Dlouhý Pochod 2/FG z rampy kosmického centra Jiuquan v poušti Gobi.

Shenzhou 10 během příletu ke stanici Tiangong 1 Autor: Spaceflightnow.com
Shenzhou 10 během příletu ke stanici Tiangong 1
Autor: Spaceflightnow.com
Dva dny jim vzala orbitální cesta k hlavnímu cíli mise: čínské orbitální stanici (americké servery hovoří spíše o orbitálním modulu) Tiangong 1 (Nebeský palác), vypuštěné v září 2011 a navštívené již dvěma misemi předtím. Na stanici posádka pobývala mezi 13. a 23. červnem, dva její členové byli ubytovaní přímo v Tiangong a třetí přespával na palubě jejich připojené lodi. Věnovali se především vědeckým experimentům, testování zařízení na podporu životních podmínek na palubě stanice a zkoušení dalších technologií pro dlouhodobé pobyty „tajkonautů“ na oběžné dráze v budoucnu.

O zajímavé zpestření mise se 20. června postarala vědecká asistentka posádky Yapingová – uskutečnila to, na co se jistě ještě minutu po startu raketoplánu Challenger v roce 1986 těšila učitelka Christa McAuliffeová – přednášku pro školáky v přímém přenosu z oběžné dráhy. Do programu se nadšeně zapojilo přes 80 000 škol s miliony studentů a dětí školou povinných z celé Číny a svým svěřencům v živém přenosu ukazovalo astronautku, demonstrující fyziku stavu beztíže na po stanici poletujícím oblečení, balonku, vodě a dokonce i na kolegovi z posádky. Některé děti dostaly dokonce šanci astronautce položit skrze mikrofon dotaz.

Asi úplně nejdůležitější cíl mise přišel na pořad dne 23. června, kdy se loď od stanice odpojila a odletěla do vzdálenosti 140 metrů. Za hodinu a půl dostala její posádka povolení z řídícího střediska zahájit opětovný přílet a spojení se stanicí – tentokrát ale v režimu manuálního řízení lodi. Tento test posloužil ke zdokonalování způsobů setkávání a spojování plavidel na oběžné dráze, což se bude maximálně hodit při stavbě a provozu dvousettunové orbitální stanice, kterou Čína hodlá na oběžné dráze postavit kolem roku 2020.

Přednáška pro studenty z oběžné dráhy Autor: Space.com
Přednáška pro studenty z oběžné dráhy
Autor: Space.com
Asi tři hodiny po opětovném spojení s Tiangongem do něj astronauté znova vstoupili. Po úspěšném vykonání tohoto úkolu jim v rámci videohovoru osobně pogratuloval čínský prezident.

Poté již pomalu přišel čas na cestu domů. Před definitivním uzavřením poklopů mezi stanicí a lodí (25. června ve 23:07 SELČ) posádka poděkovala směrem k Zemi všem lidem, kteří jejich misi pomohli uskutečnit.

Po odletu lodi od Tiangong následoval brzdící zážeh, který loď vykonala bezchybně, a rozdělení modulů, jako u Sojuzu.

Shenzhou je vlastně Sojuzu podobná v mnohém. Skládá se ze tří modulů: orbitálního s hmotností 1500 kg, délkou 2,8 m a průměrem 2,25 m. Servisní modul (3000 kg, délka 3,05 m a průměr 2,8 m) obsahuje dva solární panely o rozměrech sedm na dva metry generující celkově 1,5 kW energie. Je také vybaven pohonným systémem lodi – čtyři hlavní motory a 24 menších manévrovacích plus palivové nádrže s celkově tunou paliva (monomethylhydrazin a oxid dusičitý).

Po separaci modulů pro vstup do atmosféry zůstala posádka v návratovém o délce 2,5 m, průměru 2,52 m a hmotnosti 3240 kg, vybaveném tepelným štítem. Při tomto návratu dotyčný modul splnil svoji úlohu bezchybně.

Návratový modul Shenzhou 10 po přistání Autor: Space.com
Návratový modul Shenzhou 10 po přistání
Autor: Space.com
Loď vstoupila do atmosféry po předem naplánované trajektorii a po prvotní ohnivé fázi návratu dle plánu rozevřela veliký padák. Návratový manévr byl zakončen úspěšným přistáním v provincii Vnitřní Mongolsko na severu Číny, v „okrese“ Siziwang Banner, 26. června v 02:07 SELČ. Následovalo vyproštění posádky záchrannými oddíly. Po usazení do křesel poblíž návratového modulu vypadala posádka zdravě a šťastně (bodejť by ne).

Pěkné video z přistání mise je ke shlédnutí v tomto článku, záznam přednášky z vesmíru na youtube.com.

Krátce po přistání prohlásili představitelé čínské armády misi za plně úspěšnou.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.

Štítky: Tiangong-1, Shenzhou, Čínský kosmický program


49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Za súmraku

Vrch Ostrá 1247mnm. Počas astronomického súmraku ešte posledné slnečné svetlo osvetľovalo horizont. Na fotke je vidieť Mesiac, Mars, Venušu a Mliečnu cestu.

Další informace »