Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Úspěšným přistáním se skončila pátá cesta Číňanů do kosmu
Vít Straka Vytisknout článek

Úspěšným přistáním se skončila pátá cesta Číňanů do kosmu

Shenzhou 10 krátce po přistání Autor: guardian.co.uk
Shenzhou 10 krátce po přistání
Autor: guardian.co.uk
V noci na středu našeho času dosedl do pastvin severní Číny návratový modul lodi Shenzhou 10 se třemi astronauty a uzavřel 15denní misi k čínské orbitální „staničce“ Tiangong 1. Let strávila posádka především technologickými pokusy a vzdělávacími aktivitami pro čínské školáky dole na Zemi. Celkově šlo o další úspěšný krok k vlastní kosmické stanici Číny.

Rok se s rokem sešel a Čína opět podnikla pilotovanou kosmickou misi (na vysvětlenou: předchozí posádku asijská velmoc na oběžnou dráhu vyslala loni v červnu). Božskou loď (překlad názvu „Shenzhou“) s číslem 10 obsadila tříčlenná posádka v následujícím složení: velitel Nie Haisheng (vlastně jediný zkušený člen posádky, zúčastnil se čínské mise Shenzhou 6 v roce 2005), operátor Zhang Xiaoguang a vědecká asistentka Wang Yaping(-ová), druhá čínská astronautka. Na orbit odstartovali 11. června na špici rakety Dlouhý Pochod 2/FG z rampy kosmického centra Jiuquan v poušti Gobi.

Shenzhou 10 během příletu ke stanici Tiangong 1 Autor: Spaceflightnow.com
Shenzhou 10 během příletu ke stanici Tiangong 1
Autor: Spaceflightnow.com
Dva dny jim vzala orbitální cesta k hlavnímu cíli mise: čínské orbitální stanici (americké servery hovoří spíše o orbitálním modulu) Tiangong 1 (Nebeský palác), vypuštěné v září 2011 a navštívené již dvěma misemi předtím. Na stanici posádka pobývala mezi 13. a 23. červnem, dva její členové byli ubytovaní přímo v Tiangong a třetí přespával na palubě jejich připojené lodi. Věnovali se především vědeckým experimentům, testování zařízení na podporu životních podmínek na palubě stanice a zkoušení dalších technologií pro dlouhodobé pobyty „tajkonautů“ na oběžné dráze v budoucnu.

O zajímavé zpestření mise se 20. června postarala vědecká asistentka posádky Yapingová – uskutečnila to, na co se jistě ještě minutu po startu raketoplánu Challenger v roce 1986 těšila učitelka Christa McAuliffeová – přednášku pro školáky v přímém přenosu z oběžné dráhy. Do programu se nadšeně zapojilo přes 80 000 škol s miliony studentů a dětí školou povinných z celé Číny a svým svěřencům v živém přenosu ukazovalo astronautku, demonstrující fyziku stavu beztíže na po stanici poletujícím oblečení, balonku, vodě a dokonce i na kolegovi z posádky. Některé děti dostaly dokonce šanci astronautce položit skrze mikrofon dotaz.

Asi úplně nejdůležitější cíl mise přišel na pořad dne 23. června, kdy se loď od stanice odpojila a odletěla do vzdálenosti 140 metrů. Za hodinu a půl dostala její posádka povolení z řídícího střediska zahájit opětovný přílet a spojení se stanicí – tentokrát ale v režimu manuálního řízení lodi. Tento test posloužil ke zdokonalování způsobů setkávání a spojování plavidel na oběžné dráze, což se bude maximálně hodit při stavbě a provozu dvousettunové orbitální stanice, kterou Čína hodlá na oběžné dráze postavit kolem roku 2020.

Přednáška pro studenty z oběžné dráhy Autor: Space.com
Přednáška pro studenty z oběžné dráhy
Autor: Space.com
Asi tři hodiny po opětovném spojení s Tiangongem do něj astronauté znova vstoupili. Po úspěšném vykonání tohoto úkolu jim v rámci videohovoru osobně pogratuloval čínský prezident.

Poté již pomalu přišel čas na cestu domů. Před definitivním uzavřením poklopů mezi stanicí a lodí (25. června ve 23:07 SELČ) posádka poděkovala směrem k Zemi všem lidem, kteří jejich misi pomohli uskutečnit.

Po odletu lodi od Tiangong následoval brzdící zážeh, který loď vykonala bezchybně, a rozdělení modulů, jako u Sojuzu.

Shenzhou je vlastně Sojuzu podobná v mnohém. Skládá se ze tří modulů: orbitálního s hmotností 1500 kg, délkou 2,8 m a průměrem 2,25 m. Servisní modul (3000 kg, délka 3,05 m a průměr 2,8 m) obsahuje dva solární panely o rozměrech sedm na dva metry generující celkově 1,5 kW energie. Je také vybaven pohonným systémem lodi – čtyři hlavní motory a 24 menších manévrovacích plus palivové nádrže s celkově tunou paliva (monomethylhydrazin a oxid dusičitý).

Po separaci modulů pro vstup do atmosféry zůstala posádka v návratovém o délce 2,5 m, průměru 2,52 m a hmotnosti 3240 kg, vybaveném tepelným štítem. Při tomto návratu dotyčný modul splnil svoji úlohu bezchybně.

Návratový modul Shenzhou 10 po přistání Autor: Space.com
Návratový modul Shenzhou 10 po přistání
Autor: Space.com
Loď vstoupila do atmosféry po předem naplánované trajektorii a po prvotní ohnivé fázi návratu dle plánu rozevřela veliký padák. Návratový manévr byl zakončen úspěšným přistáním v provincii Vnitřní Mongolsko na severu Číny, v „okrese“ Siziwang Banner, 26. června v 02:07 SELČ. Následovalo vyproštění posádky záchrannými oddíly. Po usazení do křesel poblíž návratového modulu vypadala posádka zdravě a šťastně (bodejť by ne).

Pěkné video z přistání mise je ke shlédnutí v tomto článku, záznam přednášky z vesmíru na youtube.com.

Krátce po přistání prohlásili představitelé čínské armády misi za plně úspěšnou.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.

Štítky: Tiangong-1, Shenzhou, Čínský kosmický program


17. vesmírný týden 2017

17. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 24. 4. do 30. 4. 2017. Měsíc bude kolem novu. Večer zůstává nad západem Mars a pomalu se zlepšuje i večerní viditelnost Jupiteru. Ráno je vidět Saturn a nízko na východě už také jasná Venuše. Stále můžeme doporučit několik komet, i když jedna se opravdu rozpadla. Z nabídky 100 pozorování přidáváme dvojhvězdu Alcor-Mizar a především zákryty Hyád a podvečerní zákryt hvězdy Aldebaran z Býka.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Mliecna draha nad Salasom Zbojska

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2017 obdržel snímek „Mliečná dráha nad Salašom Zbojská“, jehož autorem je Ondrej Králik. Na jednom z nejtmavších míst Slovenska se zastavil astronom. Astronom a také fotograf. Svůj stativ s fotoaparátem však nepostavil nikam daleko od světel

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/ 2015 V2 Johnson

10x3min; iso1600; Canon 400D; komora J.Drbohlav

Další informace »