Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  V Japonsku se v úterý nezdařila premiéra nové rakety
Vít Straka Vytisknout článek

V Japonsku se v úterý nezdařila premiéra nové rakety

Epsilon na startovací rampě v jižním Japonsku Autor: Spaceflightnow.com
Epsilon na startovací rampě v jižním Japonsku
Autor: Spaceflightnow.com
Ač to zní jakkoliv bizarně, palubní počítač nově vyvinutého japonského nosiče pro vědecké družice Epsilon, který se měl v úterý 27. srpna vydat z jižního Japonska na svoji první vesmírnou pouť a vnést novinky do raketového byznysu, vyhodnotil reálně neexistující situaci a na jejím základě přerušil startovní sekvenci v řádu vteřin před vzletem.

Japonská agentura pro letectví a vesmírný výzkum JAXA v posledních letech vynaložila ekonomické úsilí o cifře kolem 200 milionů dolarů (skoro 4 miliardy Kč) pro vývoj nové malé rakety jménem Epsilon, která se má stát fakticky nástupcem nosiče M-5 ve vynášení menších japonských vědeckých nákladů. Epsilon je s výškou 24 metrů a hmotností 91 tun, o standartní konfiguraci třístupňového nosiče na tuhé palivo a nosností od 450 do 1200 kg (dle typu cílové zemské orbity; 250 – 500 km výšky), samotnými tvůrci nazývána „nosičem nového věku, nabízejícím i nižší náklady i velkou sílu“.

Animace startu rakety Epsilon vysoko nad Zemí Autor: JAXA
Animace startu rakety Epsilon vysoko nad Zemí
Autor: JAXA
Epsilon má přispět i k rozvoji automatických systémů, které mají urychlit a zefektivnit závěrečnou montáž rakety a předstartovní testy. Epsilon bude možné složit ze všech potřebných dílů do týdne, což je jen zlomek času v případě výše zmíněného nosiče M-5.

Pro svoji premiérovou misi, která měla začít startem z kosmodromu Uchinoura v jižním Japonsku 27. srpna v 06:45 SELČ (13:45 místního času), dostala Epsilon unikátní náklad: družici SPRINT-A, která bude pomocí malého teleskopu na palubě provádět pozorování Venuše, Marsu a Jupiteru. U prvních dvou jmenovaných má jít o studium vlivu slunečního větru na jejich atmosféry, u Jupiteru bude předmětem zájmu interakce částic slunečního větru a jeho ohromně silného magnetického pole.

Ke startu však nedošlo – pouhých 19 sekund před vzletem, v závěrečné automatické fázi countdownu ke startu, byl spuštěn automatický poplach a počítač rakety start zrušil. A teď přijde to divné – dostal totiž od jednoho senzoru na palubě rakety informaci, že raketa právě překročila přednastavené limity své orientace v prostoru. Jenže do startu chyběla ještě skoro třetina minuty a nosič zatím naprosto žádný pohyb nevykonal – natož tak velký výkyv za limitem.

Technici na kosmodromu nyní analyzují přesnou příčinu problému, již nyní je jasné, že senzor vysílal do éteru špatná data, nezakládající se na realitě. Dle představitelů japonského kosmického programu vezme technikům minimálně tři dny odhalit přesnou příčinu potíže a přijít s řešením.

Premiérový let raketky Epsilon málem následoval příklad ruského Protonu ze začátku července.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



25. vesmírný týden 2017

25. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 19. 6. do 25. 6. 2017. Měsíc je na ranní obloze a bude v novu. Očekáváme denní zákryt Aldebaranu a Hyád. Večer je vidět Jupiter, Saturn je na obloze celou noc. Ráno je nízko na východě jasná Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Z jasnějších komet doporučujeme C/2015 V2 (Johnson). Vyhlížíme noční svítící oblaka. SpaceX plánuje hned dva starty Falconu 9. Očekáváme také jeden ruský a indický start. Rubrika 100 Pozorování ke 100 letům ČAS přináší upozornění na letní slunovrat, noční svítící oblaka a podrobnosti k zákrytu Aldebaranu Měsícem.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Příběh Orionu po 84 letech

Je mrazivá zimní noc roku 1933. Na zahradě rodinného domku na okraji Hradce Králové stojí za téměř úplné tmy u dalekohledu muž. Svou typickou „rádiovku“ vyměnil tentokrát za kulicha a dokončuje poslední otáčku kličkou. Pohon dalekohledu se zastaví, expozice končí. Muž točil kličkou bez ustání více

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2015 V2 Johnson

Canon 400D; komora J.Drbohlav; 5 x 150s

Další informace »