Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Veněra-D bude zkoumat Venuši

Veněra-D bude zkoumat Venuši

Představa kosmické sondy Veněra-D
Představa kosmické sondy Veněra-D
Přestože start ruské sondy Fobos-Grunt k planetě Mars skončil neúspěchem, zvažuje se možnost opakování mise v roce 2018. Nicméně pokračuje vývoj kosmické sondy Veněra-D, která by měla při studiu Venuše navázat na předcházející výzkumy, uskutečněné sovětskými sondami typu Veněra v 70. a 80. letech minulého století.

Projekt je zařazen do oficiálního programu Federální kosmické agentury Ruska na období 2006 až 2015. Měl by zajistit vyšší kvalitativní úroveň výzkumů jak z oběžné dráhy, tak pomocí přistávacího modulu. Výzkum bude zaměřen na strukturu, energetickou rovnováhu a dynamiku spodní vrstvy atmosféry, na chemické složení atmosféry, na výzkum inertních plynů a jejich izotopů, na stavbu a chemické složení oblaků, na detailní studium vlastností prostředí pohlcujícího ultrafialové záření, na určení mineralogického složení a geologii povrchu planety, na registraci seismické a vulkanické činnosti či přítomnosti blesků a na problematiku výskytu vody na Venuši.

Projekt Veněra-D se bude skládat ze tří samostatných celků: hlavní sonda bude zkoumat Venuši z oběžné dráhy, na odlišnou dráhu bude naveden subsatelit a na povrchu planety přistane stacionární výzkumná sonda.

Přistávací modul připravované ruské sondy Veněra-D
Přistávací modul připravované ruské sondy Veněra-D
Přistávací modul sondy Veněra-D bude mít za úkol po více než 30 letech navázat na výzkumy Venuše prováděné sovětskými sondami (jako poslední přistály na povrchu planety v roce 1985 moduly sond Vega 1 a 2). Přistávací modul ponese unikátní experimenty za účelem určení chemického a mineralogického složení povrchu v místě přistání, bude studovat atmosféru, stavbu, složení a mikrofyziku oblaků, vertikální profil složení ovzduší a bude měřit rychlost větru. Budou realizována přímá měření obsahu inertních plynů a jejich izotopů. Další přístroje se zaměří na výzkum složení povrchu včetně zjištění radioaktivních izotopů.

Měření budou prováděna během sestupu po dobu asi jedné hodiny, po přistání na povrchu planety by měly v nepříznivých podmínkách přístroje fungovat více než 2 hodiny.

Orbitální část sondy bude vybavena přístroji, jako je například zobrazovací UV spektrometr, spektrometr pracující v infračerveném pásmu, širokoúhlá kamera pro oblast od UV až po blízké IR záření apod. Všechny přístroje budou využity ke studium vlastností atmosféry, ionosféry a magnetosféry Venuše, a také ke studiu meziplanetárního prostoru.

Hlavní sonda Veněra-D a subsatelit na oběžné dráze kolem Venuše
Hlavní sonda Veněra-D a subsatelit na oběžné dráze kolem Venuše
Po příletu k planetě bude hlavní sonda navedena na eliptickou polární oběžnou dráhu s dobou oběhu 24 hodiny. Předpokládaná životnost: 3 roky.

Součástí výzkumné mise bude rovněž menší družice Venuše (subsatelit), která bude ve spolupráci s hlavní sondou provádět výzkum atmosféry a magnetosféry.

V různých fázích projektu se zvažovalo rovněž navedení balónů do atmosféry Venuše, případně vypuštění až 4 mikrosond o průměru 0,2 m, které by byly shozeny z balónů jedna po druhé a dopadly by na povrch planety. Vybavení by mohlo být rozsáhlejší - vše závisí na typu použité nosné rakety.

Plánovaný start sondy nejdříve v roce 2017.

Zdroj: cosmos.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



29. vesmírný týden 2017

29. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 17. 7. do 23. 7. 2017. Měsíc je mezi poslední čtvrtí a novem. Jupiter je večer už jen nízko a Saturn je za soumraku už nad jihem. Nad ránem je Neptun nad jihem, Uran na jihovýchodě a nízko na severovýchodě jasná Venuše, kterou tento týden navštíví Měsíc. Aktivita Slunce byla zvýšená díky oblasti s většími skvrnami. Noční svítící oblaka se vůbec nevyskytují. Přelety ISS pokračují ráno. V rubrice 100 pozorování najdeme upozornění na dvojhvězdu Albireo. Do kosmu se dostal s družicí Kanopus také mediálně známý 3U cubesat Majak.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Trojice galaxií v Draku

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2017 obdržel snímek „Trojice galaxií v Draku“, jehož autorem je Jan K. Žehrovický. Souhvězdí Draka nenalezne na obloze každý. A to je to přitom souhvězdí velmi velké, nebo spíše dlouhé, obtočené okolo Velké a Malé Medvědice. Dokonce je viditelné po

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mayak satellite (2017-042-F)

Not seen by naked eye; from the photo, the estimated brightness was 5-7 mag. It is not visible on any of the photos taken just after this one - most of the time it is probably even fainter.

Další informace »