Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Veněra-D bude zkoumat Venuši

Veněra-D bude zkoumat Venuši

Představa kosmické sondy Veněra-D
Představa kosmické sondy Veněra-D
Přestože start ruské sondy Fobos-Grunt k planetě Mars skončil neúspěchem, zvažuje se možnost opakování mise v roce 2018. Nicméně pokračuje vývoj kosmické sondy Veněra-D, která by měla při studiu Venuše navázat na předcházející výzkumy, uskutečněné sovětskými sondami typu Veněra v 70. a 80. letech minulého století.

Projekt je zařazen do oficiálního programu Federální kosmické agentury Ruska na období 2006 až 2015. Měl by zajistit vyšší kvalitativní úroveň výzkumů jak z oběžné dráhy, tak pomocí přistávacího modulu. Výzkum bude zaměřen na strukturu, energetickou rovnováhu a dynamiku spodní vrstvy atmosféry, na chemické složení atmosféry, na výzkum inertních plynů a jejich izotopů, na stavbu a chemické složení oblaků, na detailní studium vlastností prostředí pohlcujícího ultrafialové záření, na určení mineralogického složení a geologii povrchu planety, na registraci seismické a vulkanické činnosti či přítomnosti blesků a na problematiku výskytu vody na Venuši.

Projekt Veněra-D se bude skládat ze tří samostatných celků: hlavní sonda bude zkoumat Venuši z oběžné dráhy, na odlišnou dráhu bude naveden subsatelit a na povrchu planety přistane stacionární výzkumná sonda.

Přistávací modul připravované ruské sondy Veněra-D
Přistávací modul připravované ruské sondy Veněra-D
Přistávací modul sondy Veněra-D bude mít za úkol po více než 30 letech navázat na výzkumy Venuše prováděné sovětskými sondami (jako poslední přistály na povrchu planety v roce 1985 moduly sond Vega 1 a 2). Přistávací modul ponese unikátní experimenty za účelem určení chemického a mineralogického složení povrchu v místě přistání, bude studovat atmosféru, stavbu, složení a mikrofyziku oblaků, vertikální profil složení ovzduší a bude měřit rychlost větru. Budou realizována přímá měření obsahu inertních plynů a jejich izotopů. Další přístroje se zaměří na výzkum složení povrchu včetně zjištění radioaktivních izotopů.

Měření budou prováděna během sestupu po dobu asi jedné hodiny, po přistání na povrchu planety by měly v nepříznivých podmínkách přístroje fungovat více než 2 hodiny.

Orbitální část sondy bude vybavena přístroji, jako je například zobrazovací UV spektrometr, spektrometr pracující v infračerveném pásmu, širokoúhlá kamera pro oblast od UV až po blízké IR záření apod. Všechny přístroje budou využity ke studium vlastností atmosféry, ionosféry a magnetosféry Venuše, a také ke studiu meziplanetárního prostoru.

Hlavní sonda Veněra-D a subsatelit na oběžné dráze kolem Venuše
Hlavní sonda Veněra-D a subsatelit na oběžné dráze kolem Venuše
Po příletu k planetě bude hlavní sonda navedena na eliptickou polární oběžnou dráhu s dobou oběhu 24 hodiny. Předpokládaná životnost: 3 roky.

Součástí výzkumné mise bude rovněž menší družice Venuše (subsatelit), která bude ve spolupráci s hlavní sondou provádět výzkum atmosféry a magnetosféry.

V různých fázích projektu se zvažovalo rovněž navedení balónů do atmosféry Venuše, případně vypuštění až 4 mikrosond o průměru 0,2 m, které by byly shozeny z balónů jedna po druhé a dopadly by na povrch planety. Vybavení by mohlo být rozsáhlejší - vše závisí na typu použité nosné rakety.

Plánovaný start sondy nejdříve v roce 2017.

Zdroj: cosmos.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P/Pons-Brooks

Pořízeno fotoaparátem Canon EOS 7D přes NT Sky-Watcher 200/1000 na montáži GHEQ-5. Čas expozice 35s.

Další informace »