Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Venus Express už obíhá kolem Venuše

Venus Express už obíhá kolem Venuše

venus_express.jpg
Evropská sonda Venus Express vstoupila na oběžnou dráhu kolem Venuše. V úterý 11. dubna 2006 ráno zahájila plánovanou 16měsíční misi, při níž bude zkoumat skleníkový efekt planety, který jde až do "pekelných" extrémů.

Sonda Evropské kosmické agentury (ESA) po 50minutovém zážehu hlavních raketových motorů provedla brzdný manévr, který umožnil gravitační zachycení na oběžné dráze Venuše.

Radiový signál o úspěšném manévru ve vzdálenosti 120 milion km od Země přijaly pozemní antény v Austrálii a Španělsku. "Je to velký den pro ESA," řekl generální ředitel ESA Jean-Jacques Dordain. "Je to šťastný den pro všechny z nás."

Nejnapínavějších a také velmi nervózních bylo 10 minut, během nichž řídící centrum ESA nemělo spojení se sondou. "Během těchto několika minut jsme se úplně zpotili," řekl na tiskové konferenci Manfred Warhaut.

Od roku 1994 je Venus Express první sondou, která bude studovat Venuši. Naposledy to byla americká sonda Magellan (NASA), ta pořídila radarovou mapu téměř 98% povrchu této planety. Sonda Venus Express se zaměří na mohutnou Venušinu atmosféru.

"Je to fantastický okamžik," řekl Don McCoy, ředitel projektu Venus Express (ESA). "Konečně jsme u Venuše. Radiový signál nám sdělil, že jsme na oběžné dráze. Kdybychom ho nedostali nejpozději do 46 minut po zážehu motorů, planetu bychom v podstatě přeletěli."

Počátečních 9 dnů bude oběžná dráha sondy Venus Express velmi eliptická - od 400 km do 350 000 km nad povrchem Venuše. Sondě to poskytuje ten nejlepší pohled na celý planetární disk. V následujících dnech bude oběžná dráha upravena na operační výšku 250 až 66 000 km.

"Je opravdu fantastické vidět, že jsme přesně na požadované pozici," Hakan Svedhem, vědecký pracovník projektu. "Nyní začíná naše práce."

Venuše je přibližně stejně stará i veliká jako Země, ale je o 30% blíže ke Slunci. Od 60.let více než desítka amerických i ruských sond přinášela svědectví o Venuši. Evropská sonda Venus Express byla k Venuši vyslána 9. listopadu 2005 z kosmodromu Bajkonur.

"Máme mnoho nejasností o podmínkách na Venuše," řekl Svedhem. Ještě dodává, že planeta měla pravděpodobně v nejranějším období hodně společného se Zemí. Stále se neví, proč se atmosféra na Venuši vyvinula právě tímto směrem. Proč je tvořena mohutnou vrstvou především oxidu uhličitého, který zadržuje sluneční teplo a naměřené teploty jsou kolem 477°C. Je to extrémní příklad stejného skleníkového efektu, který existuje na Zemi. Vědci jsou přesvědčení, že poznatky z Venuše by se mohly uplatnit na naší planetě.

Venus Express používá hardwar, který byl z počátku určen pro sondy Mars Express a Rosetta (v roce 2014 by se měla přiblížit ke kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko). Základní část mise Venus Express byla naplánována na téměř 500 pozemských dnů (asi 2 venušské dny). Podle vedoucích pracovníků má Venus Express dostatek paliva, aby mohla svůj pobyt u Venuše zdvojnásobit.

Měření času na Venuši je zcela odlišné od Země. Kolem Slunce oběhne jednou za 225 pozemských dnů, zatímco kolem vlastní osy se otočí jednou ze 243 dnů (1 venušský den). Den je tedy na Venuši delší než rok a navíc Venuše rotuje v opačném směru než naše Země (retrográdně).

Odhalit tajemství Venušiny atmosféry, mohutných turbulencí, koloběhu oxidu uhličitého, kyseliny sírové, možná i vody, by mělo 7 přístrojů na palubě sondy - 3 spektrometry, magnetometr, kamera s vysokým rozlišením, rádiový experiment a přístroj pro sledování plazmatu. Měření např. teploty atmosféry, chemického složení, magnetického pole a jeho interakce se slunečním větrem bude probíhat nejen ve viditelném světle, ale i v oblasti infračervené a ultrafialové.

Zdroj: ww.space.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



30. vesmírný týden 2017

30. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 24. 7. do 30. 7. 2017. Měsíc po novu dorůstá k první čtvrti. Jupiter je večer už jen nízko a Saturn je za soumraku nad jihem. Nad ránem je Neptun nad jihem, Uran na jihovýchodě a nízko na severovýchodě jasná Venuše. Aktivita Slunce je opět nízká, skvrna zapadla. Přelety ISS budou tento týden vidět už i večer. V rubrice 100 pozorování najdeme upozornění na maximum meteorického roje Delta Akvaridy. K ISS by měla odstartovat kosmická loď Sojuz MS-05.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Trojice galaxií v Draku

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2017 obdržel snímek „Trojice galaxií v Draku“, jehož autorem je Jan K. Žehrovický. Souhvězdí Draka nenalezne na obloze každý. A to je to přitom souhvězdí velmi velké, nebo spíše dlouhé, obtočené okolo Velké a Malé Medvědice. Dokonce je viditelné po

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

ISS

ISS nízko nad jižním obzorem

Další informace »