Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Venus Express už obíhá kolem Venuše

Venus Express už obíhá kolem Venuše

venus_express.jpg
Evropská sonda Venus Express vstoupila na oběžnou dráhu kolem Venuše. V úterý 11. dubna 2006 ráno zahájila plánovanou 16měsíční misi, při níž bude zkoumat skleníkový efekt planety, který jde až do "pekelných" extrémů.

Sonda Evropské kosmické agentury (ESA) po 50minutovém zážehu hlavních raketových motorů provedla brzdný manévr, který umožnil gravitační zachycení na oběžné dráze Venuše.

Radiový signál o úspěšném manévru ve vzdálenosti 120 milion km od Země přijaly pozemní antény v Austrálii a Španělsku. "Je to velký den pro ESA," řekl generální ředitel ESA Jean-Jacques Dordain. "Je to šťastný den pro všechny z nás."

Nejnapínavějších a také velmi nervózních bylo 10 minut, během nichž řídící centrum ESA nemělo spojení se sondou. "Během těchto několika minut jsme se úplně zpotili," řekl na tiskové konferenci Manfred Warhaut.

Od roku 1994 je Venus Express první sondou, která bude studovat Venuši. Naposledy to byla americká sonda Magellan (NASA), ta pořídila radarovou mapu téměř 98% povrchu této planety. Sonda Venus Express se zaměří na mohutnou Venušinu atmosféru.

"Je to fantastický okamžik," řekl Don McCoy, ředitel projektu Venus Express (ESA). "Konečně jsme u Venuše. Radiový signál nám sdělil, že jsme na oběžné dráze. Kdybychom ho nedostali nejpozději do 46 minut po zážehu motorů, planetu bychom v podstatě přeletěli."

Počátečních 9 dnů bude oběžná dráha sondy Venus Express velmi eliptická - od 400 km do 350 000 km nad povrchem Venuše. Sondě to poskytuje ten nejlepší pohled na celý planetární disk. V následujících dnech bude oběžná dráha upravena na operační výšku 250 až 66 000 km.

"Je opravdu fantastické vidět, že jsme přesně na požadované pozici," Hakan Svedhem, vědecký pracovník projektu. "Nyní začíná naše práce."

Venuše je přibližně stejně stará i veliká jako Země, ale je o 30% blíže ke Slunci. Od 60.let více než desítka amerických i ruských sond přinášela svědectví o Venuši. Evropská sonda Venus Express byla k Venuši vyslána 9. listopadu 2005 z kosmodromu Bajkonur.

"Máme mnoho nejasností o podmínkách na Venuše," řekl Svedhem. Ještě dodává, že planeta měla pravděpodobně v nejranějším období hodně společného se Zemí. Stále se neví, proč se atmosféra na Venuši vyvinula právě tímto směrem. Proč je tvořena mohutnou vrstvou především oxidu uhličitého, který zadržuje sluneční teplo a naměřené teploty jsou kolem 477°C. Je to extrémní příklad stejného skleníkového efektu, který existuje na Zemi. Vědci jsou přesvědčení, že poznatky z Venuše by se mohly uplatnit na naší planetě.

Venus Express používá hardwar, který byl z počátku určen pro sondy Mars Express a Rosetta (v roce 2014 by se měla přiblížit ke kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko). Základní část mise Venus Express byla naplánována na téměř 500 pozemských dnů (asi 2 venušské dny). Podle vedoucích pracovníků má Venus Express dostatek paliva, aby mohla svůj pobyt u Venuše zdvojnásobit.

Měření času na Venuši je zcela odlišné od Země. Kolem Slunce oběhne jednou za 225 pozemských dnů, zatímco kolem vlastní osy se otočí jednou ze 243 dnů (1 venušský den). Den je tedy na Venuši delší než rok a navíc Venuše rotuje v opačném směru než naše Země (retrográdně).

Odhalit tajemství Venušiny atmosféry, mohutných turbulencí, koloběhu oxidu uhličitého, kyseliny sírové, možná i vody, by mělo 7 přístrojů na palubě sondy - 3 spektrometry, magnetometr, kamera s vysokým rozlišením, rádiový experiment a přístroj pro sledování plazmatu. Měření např. teploty atmosféry, chemického složení, magnetického pole a jeho interakce se slunečním větrem bude probíhat nejen ve viditelném světle, ale i v oblasti infračervené a ultrafialové.

Zdroj: ww.space.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



4. vesmírný týden 2017

4. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 23. 1. do 29. 1. 2017. Měsíc bude kolem novu, uvidíme jej jako extrémní večerní srpek už v sobotu 28. 1.? Večer nás upoutá až dlouho do tmy zářící planeta Venuše a kousek vedle ní i slabší Mars na jihozápadě. V druhé polovině noci a hlavně ráno je pěkně viditelný Jupiter. Ráno už se dá pozorovat i Saturn. Aktivita Slunce se krátkodobě zvýšila. Na večerní obloze pomalu zjasňuje Enckeho kometa. Planetka Vesta byla v opozici. Z poněkud chudšího přehledu událostí z kosmonautiky připomínáme start Atlasu V a zajímavý problém selhávajících atomových hodin na družicích Galileo. Fantastický snímek měsíčku Daphnis publikoval tým sondy Cassini u Saturnu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2237 - Rosetta (úzkopásmově)

Prosincové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. Stejně tak vlastně i celý rok 2016. A soutěž vstupuje do dalšího roku 2017, stejně jako organizace, která ji zaštiťuje a která letos slaví úžasných 100 let - Česká astronomická společnost. A ač je to k nevíře, již více než

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc s Jupiterem

Měsíc a Jupiter v mlze

Další informace »