Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Vojenská agentura se zabývá řešením problému kosmického smetí
Vít Straka Vytisknout článek

Vojenská agentura se zabývá řešením problému kosmického smetí

leodebris.jpg
Tento týden se ve Washingtonu konala konference o možnostech řešení narůstajícího problému kosmického smetí na oběžné dráze okolo Země. Pořadateli byly NASA a Pentagon, který také uvažuje o svém zapojení do vyvíjení technik, které by v budoucnu mohly s vyčištěním oběžné dráhy pomoci.

Setkání se zúčastnilo okolo 300 lidí z NASA, Pentagonu, Evropské kosmické agentury, dále tu byli k vidění představitelé Ruska a Japonska. Skupina diskutovala o nejrůznějších možnostech "uklízení" na oběžné dráze, včetně použití laserů, slunečních plachetnic, svazování fragmentů kosmického smetí anebo jeho přesun na méně používanou oběžnou dráhu. Tato problematika ale rozhodně není jednoduchá, snahy o odstraňování kosmického odpadu z vesmíru se objevily už v 70. letech ale pokaždé padly kvůli technickým nebo ekonomickým překážkám. Několik návrhů na vyčištění oběžné dráhy se jeví jako technicky proveditelné ale mohou opět narazit na potíže s financováním. A toto si chce vzít za úkol Pentagon. Jeho studie nám má ukázat technicky a ekonomicky schůdné cesty k vyřešení problému kosmického odpadu. To je podle odborníků pouze jediné: nějakým způsobem jej dostat pryč z oběžné dráhy.

Situace je vážně alarmující. V současné době se na nízké oběžné dráze nachází asi 15 000 objektů větších než 10 cm, jedná se o zbytky nebo celky vysloužilých satelitů a vyhořelé stupně nosných raket. A to nepočítáme stovky tisíc fragmentů menších než dlaň, z nichž některé jsou tak malé, že nemohou být sledovány radary. Situace se výrazně zhoršila dvakrát za poslední tři roky. V lednu 2007 Čína v rámci testu zbraně proti satelitům zničila vlastní meteorologickou družici, čímž na oběžné dráze vytvořila oblak, čítající 3000 kusů smetí. Letos v únoru zase došlo na nízké oběžné dráze ke kolizi nefunkčního ruského satelitu a americké komunikační družice, přičemž vzniklo 2000 nových trosek.

Podle odborníků bude toto číslo růst. Při aktuálním stavu kosmického smetí na oběžné dráze se podobné kolize dají očekávat každých zhruba pět let, během tohoto století by k tomu docházelo čím dál častěji. Světové kosmické agentury přijaly pravidla, které mají situaci zlepšit. Týkají se snížení pravděpodobnosti orbitálních kolizí a stanovují zákony pro zacházení s vysloužilými satelity. Tady také může nastat problém. Satelit, nyní létající na oběžné dráze jako nefunkční, je majetkem státu, jež jej vypustil, takže při jeho likvidaci by mohla být nutná mezinárodní dohoda.

407723main_s129e009317_hires.jpg
Kosmické smetí je jedním z nejpalčivějších problémů současné kosmonautiky. Zbytky starých družic ohrožují ty aktivní a do nebezpečí kolize se často dostává i Mezinárodní kosmická stanice, neustále obydlena posádkou. K žádné kolizi zatím naštěstí nedošlo. Kvůli kosmickému smetí byla dokonce málem zrušena poslední mise k Hubbleovu teleskopu, jež se uskutečnila letos v květnu. Odborníci se shodují, že čím rychleji se něco podnikne, tím lépe. Jinak se situace bude jen zhoršovat.

Zdroj:
www.spaceflightnow.com




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



4. vesmírný týden 2018

4. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 22. 1. do 28. 1. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je nízko Neptun a poblíž jihu Uran. Nad ránem je vidět Jupiter a Mars. Z objektů noční oblohy doporučíme zimní kulovou hvězdokupu a asterismus ze souhvězdí Žirafy. Zažili jsme starty menších raket z Číny a Japonska a také úspěšný start rakety Atlas V. Čeká nás start evropské rakety Ariane 5 a čínské CZ-2C. Před 50 lety letěla raketa Saturn IB s nepilotovanou lodí Apollo 5. Po nehodě Apolla 1 šlo o první a hned plně úspěšný test nové lodi. Před 100 lety se narodil významný pozorovatel planetek a objevitel komet Antonín Mrkos.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Měsíčná Vršatec

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2017 obdržel snímek „Měsíční Vršatec“, jehož autorem je Václav Hýža Oblast Bílých Karpat, nalézající se nad obcí Vršatské Podhradie nedaleko Ilavy, byla osídlena již v pravěku lidmi lužické a púchovské kultury, tedy docela jistě nejméně 500 let

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Scintilace hvězdy Sírius

Další informace »