Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Všechno nejlepší, ISS!
Vít Straka Vytisknout článek

Všechno nejlepší, ISS!

ISS v červnu 2008
ISS v červnu 2008
Hodně z vás už určitě vidělo na obloze její přelet. Ti, kteří mají dostatečné vybavení k tomu, aby si ji při této příležitosti prohlédli podrobněji v teleskopu, mi určitě dají za pravdu, že je to opravdu zážitek. Když k ní přilétá raketoplán, jeho posádka si pohled na ni nemůže vynachválit. Nemluvím o ničem jiném, než o Mezinárodní kosmické stanici, která ve čtvrtek oslavila 10. narozeniny.

Její historie se začala psát 20. listopadu 1998, kdy z Bajkonuru odstartovala ruská raketa Proton s modulem Zarja. Modul je však považován spíše za americký, protože jeho výrobu v Moskvě a vypuštění financovala americká strana. V prosinci se Zarja na oběžné dráze setkala s raketoplánem Endeavour STS-88, který nesl druhý modul - Unity. Tím stavba započala. Na začátku listopadu 2000 k ISS dopravil Sojuz TM-31 první stálou posádku ve složení William Shepherd, Jurij Gidzenko a Sergej Krikaljov. Výstavba pokračovala dále, posádky se střídaly. Velké ochromení tohoto projektu způsobila až havárie Columbie v roce 2003. Následovala více než 2-letá odmlka v letech raketoplánů, ISS také strádala, Rusko ji nezvládalo zásobovat a její stálá posádka musela být zredukována ze 3 na 2 členy (potřebné minimum je 2,5 člověka). Lety raketoplánů ale byly obnoveny, stálé posádky zase začaly čítat 3 členy, stavba pokračovala.

Dnes stanice sestává z 18 modulů, váží přes 300 tun, její obytný prostor činí 358 krychlových metrů a Zemi obletěla už asi 51 000krát. Svoje 10. narozeniny oslavila ve čtvrtek, v době návštěvy raketoplánu Endeavour STS-126, jehož posádka v ten den provedla 2. kosmickou vycházku mise. Toto výročí si připomněli také sami astronauti (projev ,na začátku start Zarji). Spousta z nich už ostatně s obdivem vzpomínala na pohled na stanici z blížícího se raketoplánu.

Na závěr bych snad ještě připomněl, že poslední týden v listopadu nás čekají velmi pěkné večerní přelety (tabulka).

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



34. vesmírný týden 2017

34. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 21. 8. do 27. 8. 2017. Měsíc bude v novu, nastává americké úplné zatmění Slunce. Jupiter mizí večer na západě. Saturn je za soumraku nad jihozápadem. V druhé polovině noci uvidíme Neptun a Uran. Ráno se ukazuje Venuše. Aktivita Slunce je střední a je co pozorovat. Po čtveřici startů raket v minulém týdnu očekáváme další dva starty, kterým bude dominovat start Falconu 9 s družicí Formosat-5. Rusové při výstupu na ISS vyzkoušeli nový skafandr.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Střecha Slovenska

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2017 obdržel snímek „Střecha Slovenska“, jehož autorem je Václav Hýža. Pilíř noci, rozlité mléko bohyně Héry, bývalá cesta slunce, která je dnes v popelu. Také nebeská řeka Inků, most čínských milenců, ale i věčný svit duší, které opustily svět.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Pár vteřin před C2

Bailyho perly těsně před začátkem úplné fáze.

Další informace »