Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Vyšetření mozků astronautů mohou pomoci nemocným lidem
Vít Straka Vytisknout článek

Vyšetření mozků astronautů mohou pomoci nemocným lidem

Rozlišení nervových sítí v mozku na snímku z magnetické rezonance (pořízeno u účastníků parabolických letů)
Autor: ESA

Ztráta orientace, ztráta denního režimu, ztráta pevné země pod nohama. S těmito změnami se musí vyrovnat lidský mozek po startu do vesmíru a vytvořit si nové nervové spoje pro nové fungování. Jak to přesně probíhá? A co nám výsledky řeknou o podobných jevech u pacientů na neurologických odděleních?

Vesmírný let je pro lidský mozek velmi nepřirozený, stresující a matoucí podnik, protože je všechno najednou nějak jinak. Vnitřní ucho v beztíži tvrdí, že vlastník mozku padá, ale oči ukazují, že se vlastně nic kolem nehýbe. Nulová gravitace také způsobuje přemístění většího množství tělních tekutin do hlavy, což je tady na Zemi pro mozek signál toho, že se člověk nachází v poloze vzhůru nohama, v útrobách vesmírné stanice ale jakékoliv vyjádření směru ztrácí svůj smysl (hovoříme o místech, kde přijdete k večeři a kolem jídelního stolu je už plno … ale nevadí, vždycky si přece můžeme vzít jídlo na strop a konverzovat s ostatními pod sebou).

Posádka raketoplánu Endeavour pózuje na stanici ISS pro působivé společné foto (copak je tohle pro lidský organismus normální?). Březen 2008 Autor: NASA
Posádka raketoplánu Endeavour pózuje na stanici ISS pro působivé společné foto (copak je tohle pro lidský organismus normální?). Březen 2008
Autor: NASA
S příchodem večera se stmívá a člověk pociťuje přirozenou únavu, protože se blíží spánkový cyklus. Astronauti na ISS ovšem každý den takových soumraků zažívají 16, když vlétnou do zemského stínu. Jak vidno, pro lidské vědomí je zahájení vesmírné mise přechodem do úplně nové dimenze. Již v dobách počátků kosmonautiky v SSSR a USA se bralo jako naprosto normální, že po startu na oběžnou dráhu chvíli trvá, než si astronautův vestibulární systém zvykne na beztížný stav a jeho nositel se třeba i párkrát vyzvrací, postupem času se to už ani nehlásilo na Zemi. Po několika málo dnech si však mozek a tělo zvyknou a astronaut se pohybuje interiérem kosmického plavidla jako by tu byl doma.

Je to zajímavý důkaz flexibility našeho mozku, která člověku umožňuje přežít a vyvíjet se, mozek ale umí i těžit z předchozích zkušeností, u zkušených kosmonautů trvá adaptace na beztížný stav výrazně kratší dobu, než u nováčků, byť od jejich poslední mise už uběhla léta.

Je zcela evidentní, že dlouhodobý pobyt ve vesmíru způsobuje změny v lidském mozku, jenže jaké? Pokud chceme v budoucnu vysílat lidské posádky třeba k Marsu nebo i někam dál, musíme teď bezpodmínečně přijít na to, co to s těmi lidmi udělá.

S vůbec první studií, zkoumající změny v lidském mozku vlivem delšího pobytu ve vesmíru, přišli před nedávnem němečtí a belgičtí vědci. Jejich výzkum zahrnuje 16 astronautů, kandidátů 4 – 6 měsíčních expedic na stanici ISS, kteří před startem a po přistání absolvují snímkovací vyšetření mozku pomocí magnetické rezonance (bylo by krásné snímkovat postupné změny v nervových zapojeních i během letu, stanice ISS bohužel na toto není vybavena, jelikož magnetická rezonance je veliký, těžký a složitý přístroj, ISS disponuje maximálně ultrazvukem).

Sběr dat pro výsledek studie má skončit až za tři roky, nicméně první výsledky publikovali vědci už letos v květnu. Jde o analýzy neurologických změn u astronautů důležité pro budoucí meziplanetární expedice ale i pro pacienty s běžnými nemocemi tady dole na Zemi.

(První výsledky v kompletním znění možno stáhnout na tomto odkazu).

Schéma vestibulárního systému ve vnitřním uchu Autor: Publi.cz
Schéma vestibulárního systému ve vnitřním uchu
Autor: Publi.cz
Například i klasické nevolnosti, závratě, poruchy rovnováhy bývají často způsobeny tím, že mozek si špatně vykládá informace, dodávané vestibulárními kanálky ve vnitřním uchu, stejně, jako když je zmaten po dosažení oběžné dráhy a vstupu do beztížného stavu.  

„Bylo by krásné, kdybychom u nemocných lidí měli k dispozici skeny mozku z doby, kdy byli ještě zdraví a pak pro porovnání snímky, pořízené po stanovení diagnózy, to je ovšem ideální případ, který nikdy nenastane,“ prohlásil vedoucí studie ‘Brain-DTI‘ profesor Floris Wyuts.

Podstatný závěr celé záležitosti dodává profesor jedním dechem: „Skeny mozků astronautů, pořízené magnetickou rezonancí, nám mohou ukázat, kde přesně hledat a léčit problémy u pacientů s neurologickými chorobami tady na Zemi.“

Nastává tady další případ, kdy medicínské pokusy u kosmonautů přinášejí celkově lepší poznání našeho organismu a přispívají lékařskému výzkumu.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] ESA 8. 10. 2015
[2] Poslední muž na Měsíci (kniha astronauta E. Cernana)



O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.

Štítky: Přínosy kosmické technologie, Pilotované lety, ISS, Kosmická medicína


8. vesmírný týden 2017

8. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 20. 2. do 26. 2. 2017. Měsíc je mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Planeta Venuše a nedaleký slabší Mars zůstávají na večerní jihozápadní obloze. V druhé polovině noci a ráno můžeme pozorovat Jupiter, za svítání také Saturn. Z komet je stále nejlepší večerní 2P/Encke, kometa 45P je příliš difúzní a tedy vizuálně ne tak pěkná. Z nabídky 100 pozorování máme tento týden výzvu zkusit dvě planetky, jeden zákryt hvězdy planetkou a konjunkci Marsu s Uranem. Na jižní polokouli navíc proběhne prstencové zatmění Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Od protisvitu k falešnému úsvitu

Je počátek února 2017. Soutěž „Česká astrofotografie měsíce“ vstoupila do svého 13. roku a my tu máme další nepřehlédnutelnou fotografii nebeských mysterií. Jejím autorem je východočeský astrofotograf Petr Horálek. I když, v případě Petra Horálka není žádná lokalizace přesná. Jeho putování

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Brucke von Andau

Canon 6D+Samyang 24mm, f1.4@f2.8, ISO 6400, 15sec

Další informace »