Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Výzkum Venuše: Veněra-D a co dál?

Výzkum Venuše: Veněra-D a co dál?

Přistávací modul připravované ruské sondy Veněra-D
Přistávací modul připravované ruské sondy Veněra-D
Před časem jsme vás na těchto stránkách informovali o ruském projektu Veněra-D, jehož cílem bude po roce 2017 podrobný výzkum Venuše. To však není jediný připravovaný projekt, který by měl přispět ke studiu stále ještě záhadné planety.

Z ruské strany by měl na misi Veněra-D navázat projekt sondy Veněra-Glob, s jejímž startem se orientačně počítá po roce 2020. Cílem sondy bude dlouhodobý a detailní výzkum atmosféry planety a výzkum povrchu Venuše současně na několika místech. To má zajistit sonda na oběžné dráze kolem planety a 4 až 6 průzkumných modulů, studujících atmosféru a povrch Venuše.

Jedním z přistávacích modulů může být dlouhodobě pracující laboratoř fungující podstatně delší dobu. U dosavadních sond vydržely přistávací moduly pracovat na povrchu planety něco přes 2 hodiny. Koncepce dlouhodobě pracující stanice se zvažovala již při návrhu projektu Veněra-D. Byla navržena celá řada originálních řešení konstrukce, avšak současná úroveň technologií neumožňovala jejich realizaci a zařazení do projektu sondy Veněra-D. Pokud to umožní rozvoj elektroniky, pracující za vysokých teplot, dlouhodobě fungující stanice bude do projektu Veněra-Glob zařazena.

Zvažuje se také vybavení sondy prostředky pro výzkum atmosféry v podobě složitějších konstrukcí, například vrtulníku či aerostatů s proměnnou výškou letu v místní atmosféře.

Hlavními cíli projektu v různých oblastech Venuše bude:

- výzkum stavby a chemického složení atmosféry, oblaků, tepelné rovnováhy, skleníkového efektu a dynamiky atmosféry

- studium povrchu, seismické, elektrické a vulkanické aktivity, vzájemného vztahu povrchu planety a její atmosféry

- monitorování spodní, střední a horní vrstvy atmosféry z oběžné dráhy, výzkum atmosféry, ionosféry a studium disipace molekul

Projekt bude připravován v rámci široké mezinárodní spolupráce.

V současné době krouží kolem Venuše jediná sonda, a to evropská sonda Venus Express (start 9. 11. 2005). Na své konto si připsala několik významných poznatků. Stále je v dobrém technickém stavu a pokračuje ve výzkum planety.

V roce 2010 se měla do výzkumu Venuše zapojit japonská sonda Akatsuki (start 21. 5. 2010). V prosinci téhož roku se však nezdařilo její navedení na oběžnou dráhu kolem cílové planety, další pokus o tento manévr uskuteční japonští technici v roce 2016.

Představa americké sondy VISE (Venus In-Situ Explorer) k výzkumu Venuše
Představa americké sondy VISE (Venus In-Situ Explorer) k výzkumu Venuše
Americký projekt sondy VISE (Venus In-Situ Explorer) byl v roce 2009 vybrán mezi mise ucházející se o realizaci v rámci programu New Frontiers (zatím realizovány sondy New Horizons a Juno, připravuje se OSIRIS-Rex). Soutěžit bude s dalšími 4 projekty, z nichž bude vybrán pouze jeden. Realizace vítězného projektu se uskuteční v období 2013 až 2022.

V případě, že bude projekt sondy VISE shledán natolik zajímavý, že bude vybrán k realizaci, bude jeho primárním zaměřením výzkum fyzikálních a chemických vlastností atmosféry, a dále stavby a složení povrchu. Výzkum však nebude prováděn z oběžné dráhy, ale pomocí speciálního balónu, který opakovaně sestoupí na povrch Venuše, zde rychle odebere vzorky a v přijatelnějších podmínkách větší výšky (za nižšího tlaku a teploty) je pak analyzuje. Měla by to být jakási předehra pro získání základních informací před vysláním další sondy NASA s názvem Venus Mobile Explorer v mnohem vzdálenějším časovém období.

Vzhledem k tomu, že spodní vrstvy atmosféry Venuše jsou velmi husté, mohly by se tyto výzkumné prostředky přemísťovat pomocí kovového vlnovce (balónu), stoupajícího vzhůru a následně se vznášejícího za letu nad povrchem planety ve výšce zhruba 10 km, podobně jako vzducholoď. Takto by zařízení mohlo překonat velké vzdálenosti a provádět dlouhodobý výzkum jak atmosféry, tak i povrchu planety.

Při kontrolovaném letu ve výšce jen několik metrů nad povrchem bude možné občas provádět odběr vzorků povrchového materiálu k následnému rozboru. Pohyb může být realizován například pomocí poháněné vrtule či za využití slabého větru nad povrchem Venuše.

Zdroj: stp.cosmos.ru a en.wikipedia.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P/Pons-Brooks

Pořízeno fotoaparátem Canon EOS 7D přes NT Sky-Watcher 200/1000 na montáži GHEQ-5. Čas expozice 35s.

Další informace »