Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Zajímavosti z čínského kosmického programu

Zajímavosti z čínského kosmického programu

Posádka kosmické lodi Shenzhou-11
Autor: Xinhua

Dvojice čínských kosmonautů Jing Haipeng a Chen Dong, kteří 17. 10. 2016 odstartovali na palubě kosmické lodi Shenzhou-11, se po dvou dnech připojili ke kosmické stanici Tiangong-2. Stanice, na jejíž palubě bude posádka pracovat po dobu 30 dnů, byla vypuštěna 15. 9. 2016 z kosmodromu Jiuquan Satellite Launch Center pomocí nosné rakety CZ-2F a navedena na oběžnou dráhu v průměrné výšce 393 kilometrů nad zemským povrchem.

Jako první vstoupil na palubu stanice veterán Jing Haipeng, pro kterého je to již třetí kosmický start. Následoval jej Chen Dong, který je ve vesmíru nováčkem. Kosmonauti budou mít během 33denního pobytu v kosmu k dispozici více než 100 druhů potravin a nápojů a jejich jídelní lístek se bude obměňovat každých pět dní. Jídelníček byl navržen v souladu s požadavky na výživu v různých fázích kosmického letu. Ve srovnání s předchozími misemi je jídlo pestřejší a obsahuje širší škálu čínských specialit.

Během třicetidenního pobytu na palubě stanice se bude čínská posádka věnovat lékařským experimentům a kosmickým technologiím, a také prověřovat systémy a postupy v rámci příprav na vypuštění základního modulu větší modulové stanice, jehož start se očekává v roce 2018.

Posádka lodi Shenzhou-11 na palubě kosmické stanice Autor: Xinhua
Posádka lodi Shenzhou-11 na palubě kosmické stanice
Autor: Xinhua
Kosmická stanice Tiangong-2 by měla být funkční minimálně po dobu dvou let. Předpokládá se rovněž start další lodi Shenzhou-12 s posádkou, termín zatím nebyl publikován. Tiangong-2 poslouží mimo jiné k prověrce nové čínské zásobovací lodi Tianzhou, která by měla odstartovat v dubnu 2017 a spojit se se současnou kosmickou stanicí. Ta bude v době zkoušek zásobovací lodi bez posádky. Zásobovací lodi Tianzhou budou v budoucnu dopravovat zásoby na velkou čínskou kosmickou stanici. Jejich konstrukce vychází ze současných pilotovaných stanic Tiangong.

Čínská orbitální laboratoř zahájila krátce po navedení na oběžnou dráhu experimenty, které mohou probíhat bez přítomnosti kosmonautů a jsou zaměřené na astronomii, monitorování kosmického prostředí a dálkový průzkum Země. Spuštěno tak bylo 28 experimentů z instalovaných padesáti. Další experimenty bude realizovat posádka stanice. Na čínské stanici Tiangong-2 jsou mj. instalovány superpřesné atomové hodiny, které využívají pokročilé technologie. Jejich přesnost je taková, že odchylka jedné sekundy se projeví za 30 až 300 miliónů let.

Tiangong-2 a kosmická loď Shenzhou-11 Autor: Xinhua
Tiangong-2 a kosmická loď Shenzhou-11
Autor: Xinhua
Tiangong-2 je z vnějšku prakticky stejný jako první stanice tohoto typu Tiangong-1, ale určitě změny nastaly uvnitř. Stanice byla optimalizována pro delší a pohodlnější pobyt posádky a lze na její palubě uskutečnit mnohem více vědeckých experimentů.

Stanice Tiangong-2 slouží převážně pro vyzkoušení technologií potřebných pro stavbu třetí čínské vesmírné stanice. Ta by se měla skládat ze základního modulu, k němuž se připojí dva velké vědecké moduly o hmotnosti kolem 20 tun, s panely slunečních baterií. Svými rozměry by se mohla vyrovnat bývalé ruské stanici Mir. Na stanici by pak měly pravidelně létat trojčlenné posádky a zásobovací lodi Tianzhou. Posádku stanice by mohlo tvořit až šest kosmonautů. Její výstavba by měla být ukončena v roce 2022, předpokládaná životnost je minimálně 10 let. K obsluze nové kosmické stanice Čína vyvíjí i novou pilotovanou kosmickou loď. Její návratový modul v 60% velikosti byl vypuštěn při prvním startu čínské rakety CZ-7 v červnu 2016 a úspěšně přistál na Zemi.

První čínská stanice Tiangong-1 (společně s dvojkou jakási obdoba prvních sovětských stanic typu Saljut s jedním spojovacím uzlem) startovala 29. 9. 2011. Byla k ní vypuštěna jedna bezpilotní loď, dále se na její palubě vystřídaly dvě tříčlenné krátkodobé posádky. Stanice již ukončila svoji činnost a v roce 2017 sestoupí do hustých vrstev zemské atmosféry, kde zanikne.

Čínské plány zahrnují i výzkum vesmíru bezpilotními prostředky. Měsíční sonda Chang'e 5 bude vypuštěna ve druhé polovině roku 2017. Hlavním úkolem sondy bude odběr vzorků měsíčního regolitu a jejich doprava na Zemi. V srpnu 2015 byly úspěšně dokončeny testy přistávacího modulu sondy. Prověrkou prošel pohonný systém landeru, startovací motor a tepelný regulační systém. Cílem bude získat několik kilogramů lunární horniny, která má pocházet z různých míst, a to až z hloubky 2 metry. Sonda se bude skládat ze tří částí, jež společně dosáhnou oběžné dráhy Měsíce. Na jeho povrch pak sestoupí přistávací a vzletový stupeň. Ten odstartuje po odběru vzorků zpět na orbitu, kde se setká s hlavní sondou. Poté se získaný materiál přeloží do návratového pouzdra a zamíří k Zemi.

Let záložního exempláře vědeckého vozidla Jutu (mise Chang´e 3) se uskuteční v rámci letu Chang´e 4. Čína ovšem nechce pouze zopakovat již realizovanou expedici, proto intenzivně pracuje na tom, aby mohla automat poslat na odvrácenou stranu Měsíce – tedy tam, kde dosud žádná lidmi vyrobená sonda nepřistála. V polovině roku 2018 bude umístěna na oběžnou dráhu kolem Lagrangeova bodu L2 soustavy Země-Měsíc sonda, která bude zabezpečovat spojení se sondou na odvrácené straně Měsíce. Později odstartuje sonda určená k přistání na odvrácené straně v oblasti obřího kráteru South Pole-Aitken. Přístrojové vybavení přistávacího modulu bude výsledkem mezinárodní spolupráce. Do budoucna uvažuje Čína i o odběru vzorků horniny na odvrácené straně Měsíce.

Na rok 2020 Čína plánuje vypuštění kosmické sondy k planetě Mars. Ta bude navedena na oběžnou dráhu kolem rudé planety. Součástí sondy bude i přistávací modul, který na povrch planety dopraví pojízdnou vědeckou laboratoř. Vozítko o hmotnosti zhruba 200 kilogramů se bude pohybovat na šesti kolech, bude vybaveno čtyřmi panely slunečních baterií a jeho životnost je plánována na 92 dnů (3 měsíce na Marsu). Na své palubě bude mít 13 souprav vědeckého vybavení včetně malé citlivé kamery a radaru k průzkumu podpovrchových vrstev horniny a vnitřní struktury Marsu, a také ke studiu atmosféry a pátrání po přítomnosti vody a ledu. O deset let později by mohla Čína uskutečnit odběr vzorků horniny z povrchu rudé planety a jejich dopravu na Zemi.

Čína má také v plánu postavit svou kosmickou observatoř podobnou Hubbleovu vesmírnému teleskopu (avšak s větším zorným polem), která by mohla být podle potřeby připojována k nové pilotované stanici. Uvažuje se rovněž o velkém kosmickém slunečním dalekohledu.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] novosti-kosmonavtiki.ru
[3] astro.cz
[4] xinhuanet

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Shenzhou-11, Tiangong-2


13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P na soumračném nebi

Když počasí nespolupracuje.

Další informace »