Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Záznam online přenosu přistání raketoplánu Atlantis STS-132
Vít Straka Vytisknout článek

Záznam online přenosu přistání raketoplánu Atlantis STS-132

Atlantis přistává
Atlantis přistává
Raketoplán Atlantis zakončil svou poslední misi přistáním v Kennedyho kosmickém středisku dne 26. května ve 14:48 našeho času. Brzdící manévr kosmický letoun provedl ve 13:41, přenos zde běžel od 13:30.

14:58 Atlantis právě ukončil svou poslední misi. Před námi jsou poslední dvě mise raketoplánů, plánované na září (Discovery STS-133) a listopad (Endeavour STS-134). Stále ještě nebylo vyloučeno přidání jedné mise, která by se uskutečnila počátkem roku 2011 a absolvoval by ji právě Atlantis, který nyní neukončuje aktivní službu ale bude v pohotovosti jako záchranný letoun v případě problémů při dvou zbývajících misích. To je od nás prozatím vše, děkujeme za pozornost.

14:55

Atlantis přistává
Atlantis přistává
K raketoplánu míří technici, kteří jej zabezpečí a přesvědčí se, že z letounu neuniká žádná toxická látka. Posádka bude stroj zabezpečovat a vypínat některé systémy zevnitř. Stroj opustí asi za 45 minut.

14:50 Spojař Charlie Hobaugh sdělil veliteli Hamovi, že na přistání (které řídil) může být hrdý a uvítal posádku doma po úspěšné misi.

14:48 Raketoplán Atlantis právě bezpečně přistál v Kennedyho kosmickém středisku.

14:46 Řízení raketoplánu přebírají od počítače velitel a pilot. Až do tohoto bodu řídila let automatika.

14:41 Raketoplán byl spatřen z místa přistání, na NASA TV už můžeme sledovat jeho záběry.

14:40 Rychlost 2,5 km/s, výška 43 km, 8 minut do přistání.

14:38 Spojení obnoveno, velitel raketoplánu Ken Ham obdržel další instrukce k přistání.

14:35

11.jpg
Atlantis přelétá střední Ameriku, blíží se krátká ztráta spojení, při průletu atmosférou běžná. Rychlost stroje je asi 6000 m/s. Na obrázku můžete vidět trajektorii letounu při jeho příletu k Floridě.

14:30 Raketoplán je ještě stále obalen žhavou plazmou, vznikající jeho třením o atmosféru ve vysoké rychlosti. V době největšího namáhání dosahuje teplota na povrchu letounu až 1600 °C. Atlantis se nyní pohybuje rychlostí 6800 m/s a bod největšího tepelného namáhání se rychle blíží.

14:29 Počasí na Floridě je stále nádherné. Atlantis přistane na dráze 33, což znamená že se k Shuttle Landing Facility přiblíží z jihovýchodu.

14:27 Před chvílí provedl Atlantis první z 80stupňových zatáček, které dají jeho příletové trajektorii tvar písmene S. Při těchto manévrech raketoplán pozbyde velké množství kinetické energie.

14:24 Atlantis se pohybuje nad Tichým oceánem vstříc Floridě. Letí rychlostí Mach 24 ve výšce 77 kilometrů.

14:21

mcc.jpg
Řídící středisko v Houstonu napjatě sleduje sestup raketoplánu. Směnu v kontrolním centru vede letový ředitel Tony Ceccaci, křeslo spojaře obsadil astronaut Charles Hobaugh, veterán tří misí raketoplánů.

14:16 Atlantis právě vstoupil do zemské atmosféry ve výšce asi 120 km nad jižním Tichým oceánem. Míří k Floridě, kam by měl dorazit za půl hodiny.

14:07 Posádka se nyní připravuje na spuštění dvou ze tří hydraulických čerpadel, jedno z nich bylo spuštěno už před brzdícím manévrem. Jakmile se raketoplán dostane do dostatečně hustých vrstev atmosféry, dojde k deaktivaci trysek a Atlantis přistane jako bezmotorový kluzák, řízený pomocí elevonů a výškového kormidla. Tyto komponenty (+ vysunutí podvozku) jsou řízeny hydraulicky.

13:58 Posádka raketoplánu, který nyní po brzdícím manévru "padá" do zemské atmosféry, pracuje na přípravách letounu ke vstupu do atmosféry a přístávacímu manévru. Atlantis musí být pro vstup do zemské atmosféry ve správné pozici, také je potřeba uvést do provozu hydraulická čerpadla, která řídí elevony a výškové kormidlo a vypustit zbytky paliva z nádrží předního svazku manévrovacích motorků.

13:44 Brzdící manévr úspěšně dokončen, motory hořely přesně 3 minuty a 5 sekund a rychlost raketoplánu byla snížena o asi 105 m/s. To je dost na to, aby za zhruba půl hodiny vstoupil do atmosféry.

13:41 Atlantis právě zapálil proti směru letu dva motory OMS, tento zážeh sníží rychlost raketoplánu a umožní mu sestup zpět na Zemi.

13:36

ksc.jpg
Přiložený obrázek ukazuje aktuální stav počasí na Floridě, podmínky jsou velmi dobré i podle slov astronauta Lee Archambaulta, který létá okolo přistávací dráhy v letounu STA a sleduje počasí. Raketoplán, který včera prošel inspekcí řídících systémů, je v dobrém technickém stavu a připraven k přistávacímu manévru.

13:30 Vítáme vás u online přenosu dnešního návratu raketoplánu Atlantis z mise k Mezinárodní kosmické stanici. Vše jde dobře, i když předpověď počasí nebyla zrovna příznivá, vše se nakonec vyvinulo dobře a posádka raketoplánu dostala před chvílí povolení provést brzdící manévr.

Zdroje a doporučené odkazy:

Zdroj multimédií:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P/Pons-Brooks

Pořízeno fotoaparátem Canon EOS 7D přes NT Sky-Watcher 200/1000 na montáži GHEQ-5. Čas expozice 35s.

Další informace »