Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Záznam online přenosu přistání raketoplánu Endeavour STS-130
Vít Straka Vytisknout článek

Záznam online přenosu přistání raketoplánu Endeavour STS-130

titul.jpg
Raketoplán Endeavour ukončil svoji misi STS-130 přistáním v Kennedyho kosmickém středisku 22. února ve 4:20 SEČ. Přenos zde začal ve 3:10.

Čtěte také: Info o misi, Zpravodajství z mise

4:35

chan2large.jpg
Raketoplán stojí na přistávací dráze a dorazili k němu technici a lékaři. Pozornějším divákům možná neuniklo, že z vrchní části stroje šlehají plamínky. Nejde ale o nic nebezpečného ani neobvyklého, toto se děje při každém přistání, jde o činnost odvětrávacího systému stroje. Náš přenos tímto končí, děkujeme za pozornost.

4:30 "Je dobré být doma. Bylo to pořádné dobrodružství." prohlásil po přistání velitel Zamka. Endeavour při misi STS-130 celkem 217krát obletěl Zemi a urazil více než 9 milionů km.

4:22 Raketoplán před malou chvílí bezpečně přistál na Floridě. "Houstone, Endeavour. Právě jsme zastavili." ohlásil přistání velitel George Zamka. Spojař Rick Sturckow z řídícího střediska uvítal posádku doma a pogratuloval k vynikající misi.

4:19 Na záběrech TV NASA je už nyní patrný raketoplán, blížící se k přistávací dráze 15.

4:12 Raketoplán se blíží k přistávací dráze Kennedyho kosmického střediska a přechází na navigaci pomocí GPS. Velitel George Zamka zanedlouho převezme ruční řízení aby zarovnal letoun s přistávací dráhou.

4:02 Síť satelitů TDRS na oběžné dráze, která zajišťuje sledování a spojení s raketoplánem po celou dobu jeho mise umožňuje i komunikaci v době, kdy je letoun při návratu obalen žhavou plazmou. K výpadkům spojení sice dochází ale nejsou tak markantní jako je tomu např. u lodí Sojuz.

3:59

prvni.jpg
Během průletu atmosférou raketoplán provede několik ostrých zatáček do stran, čímž jeho trajektorie dostane vzhled písmena S a letoun přichází o kinetickou energii. První zatáčka byla provedena ve 3:53 doleva. Na obrázku je vidět příletová dráha raketoplánu na Floridu.

3:54 Z raketoplánu se nyní stává klasický kluzák. Jak prolétá atmosférou a dostává se do čím dál hustšího prostředí, jeho trysky jsou deaktivovány a úlohu řízení přebírají elevony a směrové kormidlo, řízené hydraulickými jednotkami. Rychlost letoun snižuje třením jeho tepelného štítu z uhlíkových destiček o zemskou atmosféru.

3:50 Endeavour právě vstoupil do zemské atmosféry ve výšce asi 122 km nad Tichým oceánem. Letí rychlostí 25krát větší než zvuk.

3:39 V seznamu procedur příprav k přistání pro posádku raketoplánu najdeme i zvýšený příjem tekutin a pojídání solných tablet. Je to proto, že při pobytu ve stavu beztíže se tělo části tekutin zbaví a protože sůl pomáhá udržet tekutiny v těle, tato procedura umožní astronautům lépe se readaptovat na zemskou gravitaci. Posádka raketoplánu nyní sedí upoutána v křeslech a na sobě má oranžové skafandry, jako při startu. Za chvíli si již astronauté budou vychutnávat pohled na žhavou plazmu za okny.

3:31 Posádka raketoplánu jej nyní manévruje do správné pozice pro vstup do atmosféry, který nastane za necelých 20 minut. Endeavour nyní také provádí vypuštění zbylého paliva z předního bloku manévrovacích motorů a jeho posádka spouští hydraulické řídící jednotky.

3:28

kolona.jpg
Na obrázku můžeme vidět pohled na kolonu vozidel, která míří k přistávací dráze Kennedyho kosmického střediska, aby jejich posádky pomohly po přistání zajistit raketoplán a postaraly se o jeho posádku.

3:17 Motory vypnuty, manévr proběhl bez problémů. Zážeh trval celkem 2 minuty a 34 vteřin. Endeavour je na cestě domů. Do atmosféry vstoupí asi ve 3:49.

3:14 Motory hoří, letoun zažehnul dva motory OMS na zadní části stroje proti směru letu, což by mělo Endeavour zpomalit o asi 322 km/h.

3:10 Vítejte u dnešního přenosu přistání raketoplánu Endeavour. Počasí na Floridě se kupodivu umoudřilo a raketoplán dostal povolení přistát tam při první příležitosti ve 4:20 SEČ. Za několik málo minut Endeavour zažehne motory proti směru letu a sníží tím rychlost, což mu umožní vstoupit do atmosféry.

Doporučené odkazy:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



51. vesmírný týden 2017

51. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 18. 12. do 24. 12. 2017. Měsíc bude v novu. Večer je vidět Neptun a Uran. Nad ránem je vidět Mars a Jupiter. Saturn s Venuší jsou u Slunce. Část posádky ISS přistála na Zemi, ke stanici se vydala nákladní loď Dragon, ale už v neděli také Sojuz MS-07 s dalšími třemi kosmonauty. Blue Origin vyzkoušela novou kabinu New Sheparda. Ariane 5 vynesla další čtyři navigační družice Galileo. 23. prosince očekáváme hned tři starty raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mračna v Perseovi, IC348, NGC1333

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2017 obdržel snímek „Temná mračna v Perseovi“,  jehož autorem je Evžen Brunner Podzimní čas, zejména v našich končinách, nebývá velkým příznivcem astrofotografů. Ti bojují nejen s tradičními mraky, mlhami a deštěm, ale i s rosením

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Pravé parhelium

Pravé parhelium

Další informace »