Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Záznam online přenosu startu raketoplánu Discovery STS-133
Vít Straka Vytisknout článek

Záznam online přenosu startu raketoplánu Discovery STS-133

pad.jpg Autor: NASA

Autor: NASA
Přidali jste se k nám při sledování startu raketoplánu Discovery k Mezinárodní vesmírné stanici, vůbec posledního startu kosmického letounu jménem Discovery 24. února 2011. Start z Kennedyho kosmického střediska na Floridě se uskutečnil ve 22:53 SEČ, náš přenos zde začal ve 22:00.

23:14I přes problémy, se kterými přišla na poslední chvíli armáda, za sebou máme hladký start do vesmíru. Náš přenos tímto končí, děkujeme za vaši pozornost.

23:08 Discovery se nachází na suborbitální dráze, jejíž nejnižší bod leží v zemské atmosféře. Raketoplán nyní bez zážehů, pouze setrvačností, vyletí do nejvyššího bodu své dráhy a tam zapálí motory OMS. Tímto manévrem přejde na plnohodnotnou oběžnou dráhu, která jej za dva dny po několika dalších manévrech přivede ke kosmické stanici ISS.
Oranžová nádrž vypustí zbytky paliva a zůstane na suborbitální dráze. Po obletu poloviny světa shoří v atmosféře.

23:06 Dva astronauti, Michael Barratt a Alvin Drew v této chvíli pořizují snímky odhozené nádrže. Vše jde perfektně.

23:03 Hlavní motory SSME raketoplánu jsou vypnuty, externí nádrž, ze které čerpaly, odhozena.

23:00 Výška 108 km, rychlost asi 4216 m/s. Záběry, jež vidíme na TV NASA, jsou z kamery na externí nádrži. Kamera hlídá případné odpadávání izolace z nádrže a možné poškození tepelného štítu letounu. jako v případě raketoplánu Columbia roku 2003.

22:56 Výška 45 km, rychlost 1360 m/s. Discovery právě odhodil dva boční pomocné motory SRB, dále pokračuje poháněn třemi vlastními hlavními motory SSME, které čerpají tekutý vodík a kyslík z oranžové externí nádrže. Na chvíli nyní raketoplán také zažehne dva motory OMS, primárně určené k manévrování na oběžné dráze.

overall.jpg Autor: spaceflightnow.com

Autor: spaceflightnow.com
22:54 Zážeh hlavních motorů, 5, 4, 3, 2, 1 a START! Discovery se naposledy vydává do vesmíru.

22:51 Poslední komponentou startovací věže, která raketoplán "pustí" dříve než v okamžik startu, je horní odvětrávací "čepička" z vrcholku externí nádrže, která odvádí bezpečně pryč odpařující se kyslík, sloužící jako okysličovadlo pro hlavní motory raketoplánu. Nyní již stabilitu startovací sestavy zajišťují jen pyrotechnické šrouby na povrchu plochy, na které raketoplán vertikálně stojí. Ty budou odpáleny přesně v okamžiku startu.

22:49 Vojáci dali "go", po tomto dramatu letíme!

22:46 Raketoplán může teoreticky startovat až do konce startovacího okna, tzn. do 22:55. Oficiální odpočet opět stojí na pěti minutách, čekáme na vojáky.

22:43 Po přání štěstí od techniků přichází na řadu odsunutí ramene startovací rampy, které ještě před pár hodinami posloužilo posádce ke vstupu do kokpitu letounu. V případě nouze (např. požár na rampě) je možné tuto únikovou cestu vrátit k raketoplánu během asi deseti vteřin.

22:42 Oficiální odpočet opět běží, řízení posledních předstartovních operací přebírá počítačový systém zvaný Ground Launch Sequencer, umístěný v sále řídícího střediska startu na mysu Canaveral.
Vojáci však stále řeší svůj problém, na výsledek čekáme.

22:38 Právě je na TV NASA slyšet hlasování go/no-go, týká se samozřejmě závěrečného povolení ke startu. Svůj souhlas musí projevit lidé z celkem čtyř orgánů: z řídícího střediska v Houstonu, které přebírá řízení mise jakmile raketoplán opustí startovací rampu, dále technici z řídícího střediska startu přímo na mysu Canaveral na Floridě, tým manažerů mise a samozřejmě i velitel raketoplánu.
Ještě uvidíme, jak se letová kontrola vypořádá s problémem, který mají vojáci, pomáhající se sledováním vypuštěných plavidel.

22:30 Vojáci, kteří pomáhají NASA se sledováním a monitorováním plavidel, vypouštěných z mysu Canaveral, právě ohlásili, že mají závadu na hlavním počítači. Nyní máme kvůli tomu "no-go".

22:28 Informace o poškozené dlaždici u vstupního poklopu pro posádku: podle NASA došlo k odpadnutí kousku dlaždice, technici na rampě však s sebou nosí tubu s hmotou na opravu dlaždiček. Tu aplikovali. Je třeba půl hodiny, aby hmota zatvrdla, takže není důvod k obavám. Technici již rampu opustili.

22:24 Všechno je "go", nejsou hlášeny žádné výrazné technické problémy, počasí je stále dobré i přes 10procentní šanci přechodu nízké oblačnosti s deštěm.

22:16 Již nemálo pokusů o vypuštění raketoplánu pohřbilo typické floridské, velmi dynamické a rychle se měnící počasí. Při letu ke kosmické stanici nebo vlastně jakémukoliv cíli na oběžné dráze není možné zkrátka počkat např. dvě hodiny, až se počasí umoudří. Start k cíli na oběžné dráze je možný pouze jednou denně, když zemská rotace dostane kosmodrom do roviny oběžné dráhy cíle raketoplánu, kdyby letoun vzlétl mimo toto startovací okno, spálil by třeba všechno palivo ale k cíli by se nedostal. Startovací okno ke stanici ISS trvá jen deset minut a pokud start v té chvíli není možný např. kvůli počasí, je třeba počkat do dalšího dne, necelých 24 hodin.
V současné chvíli je počasí dobré a na záběrech TV NASA je vidět nad raketoplánem jasná modrá obloha.

22:10 Oficiální odpočet ke startu je v současné chvíli pozastaven v čase devět minut do vzletu. To je normální a plánované, jde o poslední přestávku v odpočítávání, která trvá asi 45 minut. Tato přestávka umožňuje zodpovědným týmům naposled řádně zhodnotit situaci a provést hlasování o tom, zda definitivně povolit dnešní start.

22:07 Na kosmodromu na mysu Canaveral probíhají poslední přípravy víceméně bez problémů. Počasí je velmi pěkné, technici na rampě ještě dokončují opravu ochranné dlaždice u poklopu do kokpitu, vypadá to, že poškození dlaždice nakonec nebude překážkou.

22:00 Právě začíná náš online přenos startu raketoplánu Discovery, který se dnes vydává na svou poslední misi, celkově třetí od konce v celém programu Space Shuttle.

Zdroje a doporučené odkazy:

Video převzato z kanálu NASA na youtube.com




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



29. vesmírný týden 2018

29. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 16. 7. do 22. 7. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer nám obloha nabízí postupně Venuši, Jupiter, Saturn a Mars. Ráno je vidět také Neptun a Uran. K vidění je také dvojice trochu jasnějších komet. Rušno bylo u ISS, kde se vystřídal Cygnus s Progressem. Čína je rekordmanem v počtu letošních startů. Z Floridy má startovat Falcon 9. Před 45 lety odstartovala k Marsu sovětská sonda Mars 4.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC4725

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2018 obdržel snímek „NGC 4725“, jehož autorem je Dušan Šulc   NGC 4725. Popravdě, co takový název komu z nezasvěcených řekne … Asi mnoho ne. Ovšem astronomové, zejména ti noční, si po vyslovení tohoto názvu začnou libovat. A možná

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Noc v Horách

Tahle fotka vznikala dost zajímavě. Nemohl jsem najít žádnou kompozici, a nebylo moc času kvůli měsící co vycházel relativně brzo. Nakonec mě napadlo tohle panorama. Začal jsem oblohou, (6 snímků na Star Adventurer montáži asi 3 metry pod vrcholem který blokoval poryvy větru). Po nafocení oblohy jsem vylezl na nejvyšší bod, sundal montáž, nasadil kulovou hlavu a začal hledat správně popředí. Našel jsem toto - viz. fotka - a začal snímat. Bohužel jsem úplně zapomněl na měsíc, a ten vylezl nad skalní útvary kus ode mě krásně akorát na předposlední fotku popředí (7 fotek) Nezbývalo nic jiného než začít znova s měsíčním světlem. Když se na to dívám s časovým odstupem, ani mi to měsíční světlo tak nevadí - alespoň se zvýraznila skála uprostřed fotky, na které se marně se svou čelovkou a bundou černou jak noc snažím vyniknout. Při focení popředí byla již mléčná dráha posunutá asi o vzdálenost osvětlené části prostředního kamene, nicméně oblohu jsem se spodkem srovnal podle siluet hor na panorama s montáží. Výšlap to byl docela těžký, i pár divokých prasat s krávami jsem potkal, takže jsem opravdu rád že něco vyšlo. Původně jsem myslel že tu i přespím, nicméně byla taková zima, že jsem se po hodině snahy usnout rozhodl vstát a jít zpátky dolů. (ne, neměl jsem spacák :) ).

Další informace »