Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Záznam online přenosu startu raketoplánu Endeavour STS-134
Vít Straka Vytisknout článek

Záznam online přenosu startu raketoplánu Endeavour STS-134

launch.jpg Autor: NASA

Autor: NASA
Sledovali jste s námi poslední start raketoplánu Endeavour, na jehož palubě se do vesmíru vydal také český Krteček. Start se uskutečnil ve 14:56 SELČ, náš přenos začal ve 14:00.

Zde si můžete přehrát video ze startu, které uvolnila NASA.
Stažení videa je možné tady.

15:16 TV NASA reprízuje start z různých úhlů pohledu, které jsme neměli možnost vidět v přímém přenosu startu.
Ke stanici ISS by se měl raketoplán připojit tradičně za asi dva dny, konkrétně ve středu 18. května krátce po poledni našeho času.
Tímto končíme náš přenos a děkujeme za pozornost, zůstaňte v nejbližších dnech s námi pro další informace o průběhu mise.

15:13 TV NASA již sleduje řídící středisko v Houstonu. Máme potvrzeno vypnutí hydraulických jednotek APU, které již nejsou potřeba. Za chvíli čeká Endeavour zážeh OMS-2, který mu pomůže přejít z vysoce eliptické na přibližně kruhovou dráhu.

15:09 Komentátor řídícího střediska v Houstonu Kyle Herring potvrzuje, že vše jde dobře, žádné anomálie.

Pohled na odlétající raketoplán z kamery na nádrži ET. Autor: TV NASA
Pohled na odlétající raketoplán z kamery na nádrži ET.
Autor: TV NASA
15:06 Nádrž odhozena, sestava se nachází na suborbitální dráze, po obletu poloviny planety by opět vstoupila do atmosféry. Přesně to čeká externí nádrž, která v atmosféře zanikne, Endeavour vyletí setrvačností do nejvyššího bodu dráhy a tam opět zažehne motory, aby se dostal na plnohodnotnou oběžnou dráhu. Tento manévr se uskuteční asi za půl hodiny.
Dva astronauty nyní čeká odpoutání z křesel a fotografování nádrže, zda někde nechybí velké kusy izolace.

15:04 Hlavní motory byly právě vypnuty, raketoplán je ve výšce 105 km a letí rychlostí asi 8,4 km/s. Za okamžik odhodí vnější oranžovou nádrž.

15:02 Výška 108 km, rychlost 4,2 km/s.

15:00 Výška 98 km, rychlost 2,7 km/s. Raketoplán se zanedlouho otočí o 180 stupňů na "břicho" kvůli lepší komunikaci přes síť satelitů TDRS.

Odhození motorů SRB. Autor: NASA TV
Odhození motorů SRB.
Autor: NASA TV
14:58 Výška 45 km, rychlost 1,4 km/s. Právě byly odhozeny pomocné motory SRB. Ty se na padácích snesou do oceánu, odkud budou vyzvednuty.
Raketoplán bude po zbytek startu poháněn třemi hlavními motory SSME o tahu 2 MN, čerpajícími palivo z externí nádrže. Na pár minut se nyní také zažehnou dva motory OMS, aby podpořily své silnější "kolegy".

14:56 Zážeh hlavních motorů, pět, čtyři, tři, dva, jedna a start! Endeavour se naposled vydává do vesmíru s českým Krtečkem na palubě.

14:56 Půlminuta do startu, raketoplán přepnut na vlastní zdroje a řídící systémy.

14:53 Od vrcholku externí nádrže se odklápí a odsouvá odvětrávací "čepička". Ta měla za úkol odvádět pryč odpařující se kyslík, který se nachází v horním segmentu ET.

14:51 Hydraulické jednotky APU spuštěny pilotem Gregem Johnsonem, raketoplán má celkem tři jednotky APU.

14:49 Od kokpitu raketoplánu se právě odsouvá horní rameno startovací rampy, na jehož konci je tzv. bílý pokoj, což je místnost, kde astronauté prováděli poslední úpravy na svých skafandrech, než vstoupili na palubu letounu. Kdyby došlo ještě před startem k nouzové situaci, např. k požáru na startovací rampě, tato úniková cesta by se vrátila na své místo během deseti až patnácti vteřin.

14:44 Žádné "no-go" jsme naštěstí neslyšeli a start byl nyní oficiálně a definitivně povolen. Letový ředitel na mysu Canaveral Mike Leinbach právě přeje veliteli raketoplánu Marku Kellymu šťastnou cestu.
Oficiální odpočet bude za moment znova spuštěn a řízení posledních předstartovních operací převezme počítač Ground Launch Sequencer v řídícím středisku startu.

14:42 Na TV NASA slyšíme známé hlasování "go/no-go". Jediné "no-go" by znamenalo, že se dnes nepoletí.

14:39 Za moment se již uskuteční hlasování "go/no-go" o osudu dnešního startu, hlasování bude slyšet také na TV NASA. Startu nic nestojí v cestě.

14:29 Požadavky na dobré počasí jsou při startu raketoplánu docela přísné, kdyby totiž musel letoun krátce po startu nouzově přistát, směřoval by na runway poblíž startovací rampy, raketoplán navíc přistává asi 7krát strměji než běžné letadlo a nemá tak dobré manévrovací schopnosti, takže potřebuje velmi dobré počasí. Astronaut Frederick Sturckow létá okolo kosmodromu v letadle, které simuluje vlastnosti raketoplánu, a zkoumá počasí.

14:24 Členem posádky raketoplánu je také americký astronaut Andrew Feustel, jehož tchýně pochází z České republiky. Feustel proto do svého osobního zavazadla přibalil populární českou pohádkovou postavu, Krtečka. Nějaký čas po návratu z vesmíru by měl Feustel navštívit ČR a Krtečka přivézt s sebou. Stejně tak pravděpodobně celá posádka po návratu navštíví Itálii, protože členem posádky je italský astronaut Roberto Vittori, kterého pro misi "dodala" Evropská kosmická agentura.

14:19 Počasí na kosmodromu se evidentně zlepšuje, obloha se vyjasňuje, vítr není příliš silný.

14:14 Technické potíže žádné, počasí stále dává zelenou.

14:07 Oficiální odpočet ke startu je nyní pozastaven v čase T-9 minut. Tato poslední přestávka trvá asi 30 minut a poskytuje zodpovědným činitelům šanci zhodnotit situaci a rozhodnout o startu nebo jeho odvolání. Souhlas se startem musí projevit řídící středisko na mysu Canaveral, řídící středisko v Houstonu, které přebírá řízení mise ihned po startu, tým manažerů mise a velitel raketoplánu.

Posádka vyráží ke startovací rampě. Autor: NASA
Posádka vyráží ke startovací rampě.
Autor: NASA
14:02 I přes drobné potíže probíhají přípravy ke startu relativně hladce. Například včera, při odsouvání rotační servisní struktury od letounu, vítr odloupnul kryty z několika trysek na "čumáku" raketoplánu. Dnes, když personál rampy zavíral poklop kokpitu po nastoupení posádky, bylo zjištěno malé poškození několika izolačních dlaždic okolo poklopu. Technici poškození spravili užitím speciální hmoty.
Co se týče počasí, oblast kosmodromu pokryla nízká oblačnost, která by mohla start znemožnit. Nicméně stále máme zelenou.

14:00 Vítáme všechny čtenáře u našeho online přenosu ze startu raketoplánu Endeavour k jeho poslední misi. Na jeho palubě se ke stanici ISS vydá šest astronautů, spektrometr AMS, náhradní díly a Krteček.
Posádka je v současné chvíli již usazena v kokpitu letounu, na sobě astronauté mají oranžové skafandry a přilby, které by je ochránily v případě nouzového opuštění raketoplánu. Do kokpitu byla posádka usazena před asi dvěma hodinami.

Doporučené odkazy:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc z Malína

Měsíc ve stáří 9,4 dne

Další informace »