Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Zběsilý Progress dorazil ke stanici ISS jen pár hodin po startu
Vít Straka Vytisknout článek

Zběsilý Progress dorazil ke stanici ISS jen pár hodin po startu

Finále zběsilé jízdy: pohled kamerou Progressu na ISS. Autor: TV NASA
Finále zběsilé jízdy: pohled kamerou Progressu na ISS.
Autor: TV NASA
Jak dlouho trvá cesta na kosmickou stanici? Jak známo, nosná raketa s lodí nemůže být zamířena přímo na stanici, ale plavidlo vynese na určitou výchozí dráhu, nižší než dráha stanice, ze které se kosmická loď určitým počtem manévrů ke stanici dopracuje. Standardní doba, dělící start a spojení se stanicí, se u většiny plavidel pohybuje okolo dvou dní. Rusové ale přišli se zlepšovákem, který v noci na dnešek s úspěchem vyzkoušeli - zásobovací loď Progress se s ISS spojila asi za šest hodin po vypuštění. Tento pozoruhodný úspěch má v budoucnu zásadním způsobem zjednodušit pilotované výpravy na orbitální stanici.

Ruskou loď Sojuz s kosmonauty anebo kosmický náklaďák Progress dle současných letových plánů po vynesení raketou na výchozí oběžnou dráhu čeká asi 50 hodin letu a manévrování, než se na 34. obletu Země plavidlo setká a spojí s Mezinárodní vesmírnou stanicí. Představitelé ruské federální kosmické agentury Roskosmos však nedávno přišli s plánem, jak tento dvoudenní let ke stanici mnohonásobně zkrátit a s orbitálním komplexem se setkat již při čtvrtém oběhu planety, tedy asi pouhých 6 hodin po startu.

Nový letový profil se dočká vděčného využití především u pilotovaných lodí Sojuz, v současné době dopravujících dlouhodobé posádky na stanici ISS. Jako méně významnou nyní můžeme brát nespokojenost kosmonautů s trávením dvou dnů ve velmi stísněných prostorách lodi (ve dvou modulech o vnějších rozměrech cca 2x2 a 2x2,5 metru), urychlený přílet ke stanici bude mít pro misi tyto zásadní výhody: výrazně se zredukuje množství jídla a dalších potřeb pro trojici lidí na dva dny a tím pádem se může do lodi přibalit více užitečného nákladu pro provoz kosmické stanice, rychlost se bude hodit při potřebě dostat na ISS lidi nebo důležité věci v případě nějaké nouze ale jsou zde dva velké přínosy pro bezpečnost posádek: možnost setrvání na oběžné dráze po odletu od stanice, kdyby se návrat na Zemi nemohl uskutečnit kvůli nějaké poruše, se zvýší ze dvou dnů na čtyři a možnost něco vymyslet nebo zkusit v případě neúspěchu při spojení se stanicí se taktéž prodlouží z jednoho dne na dva.

Přílet Progressu s Kursem-NA 29. 7. z okna stanice. Autor: NASA
Přílet Progressu s Kursem-NA 29. 7. z okna stanice.
Autor: NASA
Stará loď Progress M-15M, která 29. července na druhý pokus úspěšně odzkoušela nový navigační systém, stanici definitivně opustila 30. července ve 23:19 SELČ a uvolnila stykovací uzel nové lodi Progress, na kterou padl pionýrský úkol vyzkoušet zrychlený letový profil.

Jen tak mimochodem, komponenty nového systému Kurs-NA, jež byly ze starého Progressu odinstalovány před jeho definitivním odletem z ISS (viz starší článek), jsou momentálně uskladněny v ruském segmentu stanice a na Zemi je pro Rusy dopraví na konci října americká komerční loď Dragon při své první operační misi.

Ještě upozorněme, že zrychlený profil letu ke stanici nemá nic společného s novým typem systému Kurs, jde o dva různé experimenty.

Zběsilý Progress

I když setkání s cílem na oběžné dráze ještě v den startu není v kosmonautice nic zase až tak nového, praktikovali to Sověti při letech lodí Sojuz na orbitální stanice Saljut, praktikovali to Američané během programu Gemini, v rámci kterého zkoušeli na oběžné dráze podstatné manévry a techniky pro let k Měsíci. V případě ISS to údajně Rusko chtělo vyzkoušet již delší dobu, nebylo však jisté, zda raketa Sojuz, užívaná k vynášení lodí Sojuz i Progress, je schopná navedení plavidla na tak precizní dráhu, jakou zrychlený profil vyžaduje, nejnovější expertízy však ukázaly, že to starý dobrý nosič Sojuz dokáže. A tak se měl pionýrem stát Progress M-16M, 48. loď svého druhu mířící k ISS s téměř třemi tunami zásob a výbavy.

Start Progressu M-16M z Bajkonuru 1. 8. Autor: Energia
Start Progressu M-16M z Bajkonuru 1. 8.
Autor: Energia
Poměrně nedlouho před startem této lodi Rusové definitivně rozhodli, že tento Progress nový letový plán opravdu vyzkouší. Podstatnou věcí je to, že nový profil nevyžaduje technické úpravy lodi nebo rakety, vše vězí v mistrné matematice a precizním manévrování.

Start Progressu M-16M se uskutečnil dle plánu ve středu 1. srpna ve 21:35:13 SELČ z "Gagarinovy" rampy na Bajkonuru, proběhl hladce a bez problémů, devět minut po něm již Progress na výchozí oběžné dráze vyklápěl solární panely a antény a kontroloval své systémy.

Start, který proběhl tradičně přesně ve chvíli, kdy zemská rotace umístila kosmodrom do roviny dráhy kosmické stanice, byl tentokráte trochu jedinečný z hlediska nebeské mechaniky. U běžných startů k dvoudennímu rendezvous je úhel, ve kterém loď startuje ze Země, vzhledem ke stanici až 300 stupňů a stanice při startu lodi bývá obvykle až tři čtvrtiny oběhu Země před ní, tentokrát však úhel činil jen asi 30 stupňů se stanicí pouhých 3800 km před lodí v čase vzletu (přímo nad kosmodromem stanice proletěla asi tři minuty před startem Progressu). Mnohem užší startovní koridor však má specifické požadavky na výšku dráhy stanice (18. července zvýšena na více než 400 kilometrů motory evropské lodě ATV-3), startovací okno se otevírá každé tři dny namísto obvyklých dvou.

Během cesty ke stanici loď provádí čtyři větší zážehy motorů, zvané DVB (Delta-Velocity Burn), při klasickém dvoudenním příletovém profilu dva jen v řádu hodin po startu, třetí den po startu a poslední v třetí den mise, několik hodin před setkáním se stanicí. Tyto manévry korigují dráhu lodi a posunují ji stále blíž cíli. V případě experimentu dnešní noci s Progressem M-16M však byly všechny tyto manévry vtěsnány do prvních dvou hodin a asi čtyřiceti minut letu, přílet ke stanici následoval šest hodin po startu.

Řídící středisko v Koroljovu sleduje Progress ve vesmíru krátce po startu. Autor: TV NASA
Řídící středisko v Koroljovu sleduje Progress ve vesmíru krátce po startu.
Autor: TV NASA
Rusové byli připraveni zrychlený přílet zrušit a prodloužit na obvyklé dva dny, pokud by cokoliv nešlo dle superprecizního plánu. Toto však vůbec nebylo potřeba, jelikož Progress si po celou dobu vedl skutečně dokonale a ve čtvrtek 2. srpna v 03:18 SELČ, dokonce o šest minut dříve proti plánu, se na závěr hladkého běhu věcí automaticky připojil ke stanici, pouhých pět hodin a 43 minut po opuštění Bajkonuru.

Éterem zazněl potlesk z ruského řídícího střediska v Koroljovu u Moskvy a následně slova velitele ISS Gennadyho Padalky: "Tohle je sen každého kosmonauta, odstartovat a za pár hodin být na stanici. Vážně, teď jsme se tady o tom bavili."

Kdy bude již v praxi osvědčené zrychlené rendezvous uvedeno do praxe Rusové neřekli. Pravděpodobně však ještě budou požadovat jeden takovýto test, který zřejmě padne na příští Progress, chystaný k podzimnímu startu.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.

Štítky: Sojuz, Progress, ISS


49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Za súmraku

Vrch Ostrá 1247mnm. Počas astronomického súmraku ešte posledné slnečné svetlo osvetľovalo horizont. Na fotke je vidieť Mesiac, Mars, Venušu a Mliečnu cestu.

Další informace »