Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Zprávy z mise raketoplánu Atlantis STS-132
Vít Straka Vytisknout článek

Zprávy z mise raketoplánu Atlantis STS-132

titul.jpg
Zde najdete každý den čerstvé informace o průběhu mise raketoplánu Atlantis k Mezinárodní kosmické stanici. Chybět nebudou ani fotografie a videa. Zpravodajství zde poběží až do 26. května, kdy se má Atlantis vrátit na Zemi.

Čtěte také: článek o misi, záznam startu

Letový den 11 (24. května)

Den po odletu od stanice byl věnován hlavně poslední inspekci tepelného štítu a posádka si po ní užila trochu zaslouženého volna.

Inspekce pomocí nástavce na robotickou paži
Inspekce pomocí nástavce na robotickou paži
Poslední inspekce tepelného štítu bývá prováděna pravidelně po odletu raketoplánu od kosmické stanice v takové vzdálenosti, ze které by se raketoplán ke stanici mohl vrátit v případě, že by inspekce odhalila závažné poškození tepelné ochrany, které mohlo vzniknout během pobytu letounu u stanice vinou srážky s mikrometeoritem nebo kusem kosmického smetí. K inspekci byl použit nástavec OBSS na robotickou paži raketoplánu stejně jako den po startu. Tehdy byla ovšem výkonnost nástavce snížena problémem s kabeláží (viz letový den 2), který byl vyřešen při kosmickém výstupu během pobytu posádky na stanici ISS. Při této inspekci fungoval nástavec bezvadně.

Zkontrolovány byly náběžné hrany křídel a "nos" letounu, jde totiž o oblasti, zažívající největší tepelné zatížení (asi 1700°C) během vstupu do atmosféry. Inspekce byla dokončena s velkým časovým náskokem (asi 2,5 hodiny) oproti plánu. Astronauti také uklidili skafandry, které používali při kosmických výstupech na stanici a užili si trochu volného času.

Letový den 10 (23. května)

Posádka raketoplánu se desátý den letu rozloučila se svými kolegy z personálu kosmické stanice, přesunula se do svého letounu a zamířila zpátky domů.

Závěrečné rozloučení posádek
Závěrečné rozloučení posádek
Poslední hodiny, které posádka raketoplánu Atlantis trávila na stanici ISS, byly ve znamení příprav na odlet a poté samotného odletu. Po sbalení posledních věcí k odletu a přípravě systémů raketoplánu se obě posádky shromáždily v modulu Kibo pro tradiční společnou tiskovou konferenci. 12 astronautů při ní odpovídalo na otázky novinářů z USA a Japonska. Po tiskové konferenci posádky společně poobědvaly a poté přišel čas rozloučení. K tomu se astronauti přesunuli do modulu Harmony, ke kterému byl připojen raketoplán a slovo si vzal velitel stanice Oleg Kotov: "Přišel čas, kdy musíme říct sbohem našim přátelům, našim kolegům, excelentní posádce raketoplánu Atlantis, která odvedla excelentní práci - provedla tři kosmické výstupy, instalovala nový ruský modul, pobavila se, užila si život na stanici a práci ve vesmíru."

ISS z paluby raketoplánu během obletu
ISS z paluby raketoplánu během obletu
Posádka raketoplánu se poté odebrala do jeho útrob a za asi půl hodiny byly uzavřeny poklopy mezi stanicí a letounem. K odpojení raketoplánu od ISS došlo za necelé tři hodiny, v 17:22 SELČ. Řízení raketoplánu převzal pilot Tony Antonelli, vzdálil se asi 120 metrů od komplexu a provedl tradiční inspekční oblet stanice, během kterého posádka raketoplánu dokumentovala stav ISS. Po dokončení obletu, zhruba 75 minut po odpojení od stanice, zapálil Antonelli motory raketoplánu, čímž se Atlantis od stanice během dalšího půl-obletu výrazně vzdálil. Za dalších 30 minut došlo ke druhému separačnímu manévru, díky němuž Atlantis opustil okolí stanice ISS.

Záznam obletu ISS raketoplánem si můžete přehrát zde, záznam ceremoniálu rozloučení obou posádek je zde.

Letový den 9 (22. května)

Předposlední den, který posádka raketoplánu Atlantis trávila na palubě ISS, byl zaměřený především na přípravy k opuštění stanice.

Návrat ICC do raketoplánu
Návrat ICC do raketoplánu
Posádka zahájila den v 7:20 SELČ a pustila se do posledních prací. Piers Sellers a Garrett Reisman obsadili ovládací stanoviště staniční robotické paže v nové kopuli, pomocí paže uchopili nosič ICC-VLD, kterým bylo na stanici při této misi dopraveno množství náhradních dílů včetně nových baterií pro segment P6, a umístili jej zpět do nákladového prostoru raketoplánu pro návrat na Zemi. Zbytek dopoledne posádka vyplnila přípravami na odlet od stanice a přenášením posledních položek výbavy a zásob, přivezených raketoplánem na stanici (na obytné palubě raketoplánu bylo ke stanici vypuštěno množství nákladu, jehož přenášením astronauti strávili celkem asi 30 hodin). Posádka raketoplánu také odpovídala na dotazy studentů amerických škol.

Druhou polovinu dne vyplnilo pár hodin další práce a asi tři hodiny volného času posádky.

Letový den 8 (21. května)

Osmý den mise STS-132 byl pro posádku raketoplánu Atlantis ve znamení třetí a poslední kosmické vycházky, při které dokončili jeden z hlavních úkolů svého letu.

Reisman při posledním výstupu
Reisman při posledním výstupu
Kosmický výstup zahájili Michael Good a Garrett Reisman ve 12:27 SELČ, kdy v přechodové komoře přepnuli své skafandry na vlastní baterie. Jejich první cesta vedla k segmentům P4 a P5 staničního "hřbetu," mezi kterými nainstalovali záložní kabel pro vedení čpavku, používaného ke chlazení systémů stanice. Tento úkol byl do rozvrhu výstupu přidán díky faktu, že Bowen a Good během výstupu číslo dvě dokázali vyměnit čtyři baterie místo tří (viz letový den 6).

Reisman a Good každopádně jejich práci následně dokončili a vyměnili zbývající dvě staré baterie v nejstarším segmentu solárních panelů za nové, přivezené raketoplánem. Staré baterie zaujaly prázdné místo po nových bateriích v nosné paletě ICC-VLD, která bude navrácena do raketoplánu pro cestu zpět na Zemi. Ve chvíli, kdy byli astronauti hotovi s výměnou baterií, uplynuly od začátku výstupu asi tři hodiny.
Baterie slouží k uskladnění energie, produkované solárními panely, a její distribuci během orbitální "noci," kterých ISS zažije za 24 hodin asi šestnáct.

Dvojice se poté odebrala do nákladového prostoru raketoplánu a vyjmula z něj platformu PDGF, kterou následně odnesla do přechodové komory. Tato platforma, která má asi metr v průměru, umožní staniční robotické paži operovat na "území" ruského segmentu stanice, bude nainstalována na modul Zarya během výstupu členů posádky stanice v červenci.

Návrat do přechodové komory
Návrat do přechodové komory
Posledním úkolem Reismana a Gooda byl v podstatě úklid výbavy, zanechané na exteriéru stanice při minulých kosmických výstupech nejen při této misi. Výstup skončil v 19:13 SELČ po 6 hodinách a 46 minutách.

Kosmický výstup samozřejmě proběhl za asistence astronautů uvnitř stanice. Pilot raketoplánu Dominic Antonelli působil při všech třech výstupech jako koordinátor, který dával kolegům, pracujícím venku, rady a staral se o jejich komunikaci s řídícím střediskem. Piers Sellers a Tracy Caldwell-Dysonová řídili robotický manipulátor a Steve Bowen, který se zúčastnil obou dvou předchozích výstupů, se staral o foto- a video-dokumentaci výstupu.

Sestřih nejzajímavějšího z letového dne 8 si můžete přehrát zde, přiložené video je sestaveno ze záběrů, pořízených kamerami na pomocných motorech SRB během startu Atlantisu:

Letový den 7 (20. května)

Sedmý den mise STS-132 měl volnější pracovní tempo než předcházející dny a astronauti se konečně dočkali trochy volného času.

Atlantis kotvící u ISS
Atlantis kotvící u ISS
Hlavní událostí tohoto dne bylo otevření poklopů do nového modulu stanice Rassvet (viz letový den 5). Velitel stanice Oleg Kotov a letový inženýr dlouhodobé posádky Alexander Skvortsov provedli zkoušky hermetičnosti poklopu a otevřeli jej ve 12:52 SELČ. Dovnitř vpluli v ochranných maskách, což je standartní procedura při vstupu do nového modulu (kdyby byl vzduch v něm znečistěný nějakými drobnými částicemi). Kotov nejdříve informoval řídící středisko, že interiér modulu vypadá čistě ale o chvíli později kosmonauti narazili na plovoucí kovové piliny, za spolupráce řídícího střediska pracovali na jejich odstranění. Poté v modulu nainstalovali vzduchový filtr a opustili jej, s vybalováním nákladu, přivezeného uvnitř modulu (asi 1,5 tuny) začne posádka stanice až po odletu Atlantisu. Další zhruba stejné množství nákladu je uchyceno vně modulu, najdeme tady např. radiátor a přechodovou komoru pro ruský modul MLM (plánovaný start v roce 2012 pomocí rakety Proton) nebo komponenty pro budoucí evropskou robotickou paži.

Příprava na kosmický výstup příštího dne
Příprava na kosmický výstup příštího dne
Členové posádky raketoplánu pracovali především na přenášení výbavy, zásob a vědeckých experimentů z raketoplánu do stanice a naopak a připravovali se na poslední kosmický výstup, který absolvují Garrett Reisman a Michael Good v letový den 8. Bylo třeba připravit skafandry, vybavení a přechodovou komoru a naposledy si ještě projít plán výstupu. Na konci dne se Reisman s Goodem odebrali spát do přechodové komory Quest, kde stráví noc ve sníženém tlaku vzduchu. Jde o rutinní proceduru před každým výstupem, díky níž se z krve astronautů vyloučí dusík a při výstupu do prostoru v nízkotlakém skafandru se jim v krvi nebudou tvořit bublinky.

Ve druhé polovině dne měli astronauti asi 4 hodiny volna, během kterých došlo i na rozhovory s reportéry (záznam rozhovorů v původním znění je zde).

Letový den 6 (19. května)

Šestý den letu posádka raketoplánu Atlantis uskutečnila druhý kosmický výstup, při němž astronauti začali s plněním jednoho z hlavních cílů mise - výměnou baterií segmentu solárních panelů.

Už dříve byl začátek výstupu posunut o 30 minut dopředu kvůli přidání jednoho úkolu: opravy inspekčního nástavce OBSS (viz letový den 2). I tak ale Steve Bowen a Michael Good opustili přechodovou komoru Quest s více než 25minutovým náskokem oproti novému plánu ve 12:38 SELČ.

Bowen a Good během výstupu
Bowen a Good během výstupu
Zatímco Good připravoval výměnu baterií, Bowen se přemístil k raketoplánu, kde svázáním dvou kabelů odstranil závadu na OBSS, který je opět plně funkční. Je to dobrá zpráva z toho důvodu, že bezpečnostní předpisy vyžadují použití OBSS k inspekci tepelného štítu raketoplánu ještě jednou - den po odletu od stanice. Obdobná inspekce se provádí den po startu, při této misi byla ovšem zkomplikována závadou na OBSS a řídící středisko zvažovalo možnost, že posádka doplní vzniklý nedostatek snímků tepelného štítu raketoplánu během pobytu na stanici. V současné chvíli jsou zde dvě možnosti: buď bude snímkování provedeno v letový den 9 nebo nebude provedeno vůbec a nedostatek snímků se doplní při poslední inspekci po odletu od stanice (ta se provádí v takové vzdálenosti, ze které se může raketoplán ke stanici vrátit v případě objevení vážného poškození).

Good při výstupu
Good při výstupu
Po opravě OBSS, která nezabrala ani 30 minut, se Bowen vydal za Goodem na segment P6 a začali s výměnou baterií. Ze segmentu vyjmuli celkem 4 staré baterie a místo nich nainstalovali 3 nové z nosné palety, přivezené raketoplánem, kterou držela u jejich pracovního místa robotická paže. Je potřeba vyměnit celkem 6 baterií, práce bude dokončena v letový den 8 při závěrečném výstupu.

Po dokončení práce s bateriemi se astronauti přesunuli k nové anténě Ku-Band, nainstalované jejich kolegy při prvním výstupu před dvěma dny. Tehdy se Reismanovi a Bowenovi nepodařilo pevně přišroubovat anténu k jejímu stožáru. Bowen a Good to nyní napravili a odstranili z antény zámky, bránící jí v otáčení. Anténa je připravena pracovat, kdyby to bylo potřeba. Po uklizení pracovního místa se Bowen a Good vrátili do přechodové komory, jejímž natlakováním v 19:47 SELČ oficiálně ukončili výstup, trvající 7 hodin a 9 minut.

Nezkrácený záznam kosmického výstupu si můžete stáhnout zde.

Letový den 5 (18. května)

Na rozdíl od předchozího dne astronauti nevykonali žádný kosmický výstup, rozhodně se ale nenudili. Čekala je instalace přivezeného modulu Rassvet.

Instalace modulu pomocí robotické paže
Instalace modulu pomocí robotické paže
Okolo 11:50 SELČ jej velitel Ham a pilot Antonelli vyjmuli z nákladového prostoru raketoplánu použitím robotického manipulátoru raketoplánu, poté jej předali staniční robotické paži. Garrett Reisman, který ji ovládal poté modul opatrně připojil na dolní port modulu Zarya. Hlavní zádrhel byl v tom, že Rassvet je opatřen stejným stykovacím zařízením, které používají lodě Sojuz nebo Progress a ty se ke stanici připojují mnohem větší rychlostí, než je schopna vyvinout robotická paže. Nedostatek rychlosti však Reisman kompenzoval precizním vyrovnáním obou stykovacích zařízení (okolo "sosáku" modulu Rassvet, který bylo nutné zasunout do "pouzdra" na modulu Zarya, byla na každé straně jen milimetrová mezera). Modul byl na své místo bezpečně přichycen ve 14:50 SELČ. Rassvet (neboli Úsvit) bude sloužit především jako laboratoř s osmi pracovními místy, jako úložna a také jako čtvrtý uzel ruského segmentu ISS pro připojování lodí Sojuz a Progress.

Přenášení modulu Rassvet
Přenášení modulu Rassvet
Staniční paže poté vyzvedla z nákladového prostoru raketoplánu nástavec OBSS a předala ho manipulátoru raketoplánu kvůli monitorování aktivit druhého kosmického výstupu v letový den 6. Problémy s nástavcem OBSS (viz letový den 2) budou při tomto výstupu taktéž řešeny. Výstup absolvují Bowen a Good, kteří se na něj během dne připravovali. Na konci pracovní doby se členové posádky raketoplánu i stanice účastnili hodinového briefingu k tomuto výstupu.

Astronauti z posádek ISS i Atlantisu si také našli trochu času na dotazy reportérů.

Následující video bylo natočeno na palubě raketoplánu i ISS a je vhodně nazváno "Z pohledu posádky" (v anglickém znění).

Letový den 4 (17. května)

eva1.jpg
Čtvrtý den mise raketoplánu Atlantis byl velkým dnem pro dva členy jeho posádky - Garrett Reisman a Steve Bowen absolvovali první kosmický výstup mise, při němž i přes menší potíže splnili plánované úkoly.

Celkově druhý výstup v kariéře pro Reismana a čtvrtý pro Bowena astronauti zahájili ve 13:54 SELČ, když v přechodové komoře přepnuli své skafandry na vlastní napájení. Jejich první cesta vedla k paletě ICC s přivezenými komponentami, kterou den předtím astronauté vyložili z nákladového prostoru raketoplánu pomocí robotické paže. Spacewalkeři společně z palety vyložili stožár nové vysokorychlostní antény Ku-Band, která bude sloužit jako záloha jediného exempláře na palubě ISS. Reisman se připoutal k robotické paži stanice, ovládané zevnitř stanice Sellersem a Dysonovou, jež jej i se stožárem dopravila na místo instalace nové antény. Zde Reisman s Bowenem stožár připevnil a poté pokračoval v jízdě na robotické paži zpět k paletě, aby zde vyzvedl samotnou anténu. Když ji z palety vyndával, robotická paže, na které stál, znehybněla. Šlo o výpadek hlavního řídícího počítače ISS, který ochromil několik systémů. Počítač však brzy předal své povinnosti záložní jednotce a práce mohla pokračovat. Paže dopravila Reismana s anténou na segment Z1 poblíž centrálního modulu Unity, kde čekal Bowen s předtím připevněným stožárem.

Reisman s pomocí robotické paže přenáší stožár antény
Reisman s pomocí robotické paže přenáší stožár antény
Astronautům se ale nepodařilo anténu ke stožáru pevně připojit a mezi těmito dvěma komponentami zůstala asi milimetrová mezera. Pro jistotu tedy anténu k povrchu stanice ještě přivázali popruhem, jak mezera ovlivní výkon antény, není známo. Poté se Reisman a Bowen přesunuli a nainstalovali na robotický manipulátor DEXTRE novou platformu pro uložení náhradních dílů a na závěr připravili svým kolegům baterie, se kterými budou pracovat při zbývajících dvou kosmických výstupech. Vycházku ukončili ve 21:19 SELČ po 7 hodinách a 25 minutách (původní plán 6 hodin 30 minut).

Řídící středisko v tento den také sdělilo posádce, že v letový den 5 bude možná nutné pořídit ještě nějaké snímky tepelného štítu raketoplánu kvůli problémům při předchozí inspekci (viz letový den 2).

Letový den 3 (16. května)

Třetí den letu znamená tradičně pro posádku raketoplánu setkání se stanicí ISS a nejinak tomu bylo i při misi STS-132.

Snímek Atlantisu z ISS
Snímek Atlantisu z ISS
Den začal pro astronauty hudbou z řídícího střediska v 9:20 SELČ. Korekční zážehy během prvních dní mise se zasloužily o to, že se Atlantis ocitnul asi 15 km za stanicí. Ve 13:40 zde provedl poslední velký manévr TIB (Terminal Initation Burn), díky kterému překonal poslední kilometry ke stanici během jednoho obletu Země, na jehož konci se ocitl 300 metrů pod stanicí. Zde převzal ruční řízení velitel Ken Ham a přiblížil se ke stanici zezdola na asi 180 metrů. Tady provedl otočku o 360°, během které na chvíli vystavil tepelnou ochranu raketoplánu posádce stanice. Její členové pořídili na 400 snímků ochranného pláště, které byly odeslány na Zemi kvůli pečlivému zhodnocení stavu tepelného štítu raketoplánu. Ke svým kolegům Kotovovi a Creamerovi, fotografujícím raketoplán, se přidala Tracy Dysonová, která se zaměřila na jeho levé křídlo, jež astronauti nestihli zkontrolovat den po startu (viz letový den 2).

Po této otočce přeletěl Ham s raketoplánem asi 90 metrů před stanici ve směru jejího pohybu. Z tohoto bodu se ke stanici pomalu přibližoval a po závěrečné zastávce a vyrovnání v asi 9 metrech od stykovacího uzlu Atlantis ke stanici bez problémů připojil v 16:28 našeho času. Sám Ham se na přílet ke stanici velmi těšil, už z toho důvodu, že uvidí, jak se ISS rozrostla od jeho minulé návštěvy v roce 2008. V rozhovoru pro NASA o příletu ke stanici prohlásil: "V určitém bodě, když už jste blízko, se podíváte ven z okna a vidíte tu zrůdnost, která tam lítá okolo planety. Řeknete si 'Ježkovy voči, co to tady lidé postavili?' Je to úžasné a těším se na to."

Velitel ISS Kotov uděluje instruktáž posádce raketoplánu
Velitel ISS Kotov uděluje instruktáž posádce raketoplánu
Poklopy byly otevřeny v 18:18 a posádky se po uvítání a bezpečnostní instruktáži od velitele ISS Kotova daly do další práce.

Astronauti se jednak věnovali přenášení věcí z raketoplánu do stanice a přípravám na první kosmický výstup a jednak pomocí staničního robotického manipulátoru vyjmuli z nákladového prostoru raketoplánu nosnou paletu s náhradními díly a umístili ji na mobilní základnu robotického manipulátoru. Díly budou z palety vykládány během prvního kosmického výstupu čtvrtý den mise.

Dnes přinášíme dvě videa: otočka raketoplánu pod stanicí (vlevo) a uvítání posádky raketoplánu v prostorách ISS

Letový den 2 (15. května)

Svůj první celý den ve vesmíru začala posádka raketoplánu Atlantis 15. května v 10:20 SELČ tradičně hudbou z řídícího střediska. Úkoly pro tento den byly jasné: provést tradiční inspekci tepelného štítu, zda nebyl při startu poškozen (jako v případě raketoplánu Columbia roku 2003) a připravit se na setkání se stanicí ISS následující den.

Inspekce pomocí nástavce na robotickou paži
Inspekce pomocí nástavce na robotickou paži
Kamera, připevněná k externí nádrži, při startu nezaznamenala žádné nebezpečné dopady fragmentů pěnové izolace na tepelný štít letounu. Několik kousků izolace sice od nádrže odpadlo, došlo k tomu ale v době, kdy byl Atlantis již venku z nižších hustých vrstev atmosféry, kde dopady izolace představují největší nebezpečí. Inspekce tepelného štítu se provádí pomocí nástavce OBSS na robotický manipulátor raketoplánu, OBSS má na svém konci kamery a senzory, kterými snímá povrch křídel a "nosu" letounu. Inspekce se ale neobešla bez potíží. Kvůli příliš napnutému kabelu nebylo možné použít výkonné senzory na vychylovacím nástavci na konci OBSS (kabel nedovoloval naklánění nástavce, což by ovlivnilo schopnost systému vidět všechny detaily). Řešením problému bylo ztraceno několik hodin. Nakonec byl zvolen plán B: použití méně výkonné digitální kamery, která je na konci OBSS, nikoli však na omezeném vychylovacím nástavci. Tuto kameru je ale možné použít jen při přeletech denní polokoule (kvůli osvětlení), takže posádka raketoplánu inspekci nestihla dokončit (na náběžnou hranu levého křídla se už nedostalo), o to více práce bude mít posádka ISS při snímaní štítu raketoplánu při jeho příletu. Bude k tomu potřeba o jednoho člověka více, který nasnímá náběžnou hranu levého křídla raketoplánu.

Piers Sellers na palubě raketoplánu
Piers Sellers na palubě raketoplánu
Dalším nemilým překvapením (tentokrát pro posádku stanice) byla zpráva, že následující den (asi hodinu po připojení raketoplánu) by se mohl ke stanici přiblížit kus neidentifikovaného kosmického smetí a tak bude možná nutný úhybný manévr (snížení dráhy o necelý kilometr), který by však neovlivnil přílet raketoplánu. Od manévru bylo nakonec upuštěno, kosmický fragment stanici bezpečně mine o asi 10 kilometrů.

Posádka raketoplánu se druhý den letu kromě inspekce tepelné ochrany věnovala také přípravám systémů na setkání se stanicí a skafandrů, které budou na stanici použity ke třem kosmickým výstupům.

Zdroje a doporučené odkazy:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Za súmraku

Vrch Ostrá 1247mnm. Počas astronomického súmraku ešte posledné slnečné svetlo osvetľovalo horizont. Na fotke je vidieť Mesiac, Mars, Venušu a Mliečnu cestu.

Další informace »