Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Zprávy ze základny Vastitas Borealis IV
Petr Kubala Vytisknout článek

Zprávy ze základny Vastitas Borealis IV

Na dně výkopu jsou patrné místa po škrabání
Na dně výkopu jsou patrné místa po škrabání
V době, kdy vydáváme tento článek, uplynulo od přistání sondy Phoenix na Marsu už 65 dní a 20 hodin. Zatím se ale nepodařilo splnit hlavní cíl mise - jednoznačně potvrdit přítomnost ledu pod povrchem Marsu. Aktualizováno 1. srpna!

Aktualizace (1. srpna 2008):

Část panoramatu
Část panoramatu
We have water! (Máme vodu!), prohlásil na tiskové konferenci 31. července večer SELČ William Boynton z University of Arizona. Testy vzorků v přístroji TEGA potvrdily přítomnost vody a soli v marťanské půdě. Vzorky pocházejí z hloubky asi 5 centimetrů. Jak k odběru došlo se můžete dočíst v článku níže, který byl napsán před oznámením výsledků analýzy. NASA též oznámila prodloužení mise sondy Phoenix do 30. září. zdroj (EN). Zveřejněn byl taky panoramatický snímek okolí místa přistání.




Hlavní náplní sondy Phoenix v průběhu července byly přípravy na odebrání prvních vzorků půdy, které by měly obsahovat led. Vzorky půdy již sice byly analyzovány dříve v některém z přístrojů, ale vždy šlo pouze o materiál z povrchové vrstvy, ve kterém se přítomnost ledu nepředpokládala. Už v červnu objevila kamera sondy na dně vyhloubeného výkopu materiál, který pomalu mizel. Vědci se právem domnívají, že se jedná o sublimující led. Opravdový důkaz ale může přinést pouze analýza v přístroji TEGA. Do něj se musí ovšem vzorky nejdříve dopravit.

Celá procedura odběru bílého materiálu se ale ukázala mnohem komplikovanější, než se předpokládalo. Bílý materiál je potřeba pomocí speciální škrabky na robotickém rameni připravit, poté jej nabrat a dříve než led vysublimuje ho dopravit do analyzačního přístroje. Při prvním odběru vzorků se navíc vyskytly problémy se dvířky přístroje TEGA. To vše připravilo vědcům nelehký úkol. Pro misi sondy Phoenix klíčová analýza vzorků domnělého ledu se tak proměnila do komplikované operace, kterou je nutné předem dobře připravit.

Během solu 42 (7. července) proběhlo testování odběru vzorků pomocí škrabání. Vědce zajímalo především to, jak nejlépe odebrat co největší množství vzorků. Zmrzlá půda je totiž velmi tvrdá, takže se nejedná o nic jednoduchého.

O den později byly zabořeny do povrchu rudé planety snímací hroty o délce 1,5 centimetru sondy TCP (Thermal and Electrical Conductivity Probe), která je umístěna na robotickém rameni a má zkoumat vlastnosti půdy. Při vytahování sondy narazilo robotické rameno do kamenu, již dříve pojmenovaného jako "Alice". Bezpečnostní program sondy Phoenix okamžitě ukončil všechny operace a čekal na další příkazy ze Země. Po podrobnějším zhodnocení situace se ukázalo, že kolize s balvanem nezpůsobila žádné problémy a činnost sondy může na povrchu Marsu bezpečně pokračovat.

Na snímku jsou dobře patrné čtyři hroty sondy TCP
Na snímku jsou dobře patrné čtyři hroty sondy TCP
Na snímku jsou dobře patrné čtyři hroty sondy TCP.


V dalších dnech provedla sonda testovací odběr vzorků ledu. Od "naškrábání" speciální rotační škrabkou až po nabrání vzorků a jejich následné snímkování kamerou. Lidé okolo sondy se navíc rozhodli zvětšit dosavadní výkop o několik centimetrů, aby bylo dostatek prostoru k ostrému odběru.

Začal též průzkum půdy mocí mikroskopu AFM (Atomic Force Microscope), který je schopen rozeznat detaily o velikosti až setiny milimetru.

Výkop je tak nyní hluboký asi 5 centimetrů, široký 23 a dlouhý 60 centimetrů! Ke konci července proběhly finální přípravy na ostrý odběr vzorků půdy s ledem. Úspěšně byla připravená i komora číslo 0 přístroje TEGA.

Noční slunce na Marsu
Noční slunce na Marsu
Mozaika zachycuje půlnoční slunce na Marsu. Série snímků byla pořízena během asi 4 hodin dne 20. července.


Ostrý odběr vzorků a jejich následná doprava do přístroje TEGA proběhla během uplynulého víkendu. Došlo ale ke komplikacím, materiál se totiž přilepil na dno naběračky a jen malá část se vysypala do otevřených dvířek přístroje. Druhý pokus v neděli 27. července byl mírně úspěšnější, sonda nechala naběračku nad dvířky přístroje delší dobu a s naběračkou se mírně zatřáslo.

V přístroji TEGA budou vzorky postupně zahřívány a uvolněné výpary zkoumány hmotnostním spektrometrem. Více informací se možná dozvíme už ve čtvrtek 31. července, kdy se na NASA TV koná od 20:00 našeho času tisková konference týmu okolo sondy Phoenix. O nových informacích vás budeme informovat formou novinky.

Meteorologie

Meteorologická měření probíhají stále bez ohledu na ostatní program sondy. Zajímavý experiment proběhl 20. července. Snímací hroty sondy TCP se opět zabořily do povrchu, tentokrát už prováděly po dobu asi jednoho dne měření vlastností půdy. Ve stejnou dobu též pracovala meteorologická stanice a na atmosféru Marsu se zaměřila z oběžné dráhy i sonda MRO (Mars Reconnaissance Orbiter). Cílem jednodenní pozorovací kampaně bylo komplexní studium atmosféry planety, především pak odpařování ledu z půdy a následná přeměna vodní páry do ledových krystalků v atmosféře.

Zdroj: NASA


Zprávy ze základny Vastitas Borealis:

Doporučené odkazy:




O autorovi



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Za súmraku

Vrch Ostrá 1247mnm. Počas astronomického súmraku ešte posledné slnečné svetlo osvetľovalo horizont. Na fotke je vidieť Mesiac, Mars, Venušu a Mliečnu cestu.

Další informace »