Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Zrcadlo pro JWST vstupuje do výrobní fáze

Zrcadlo pro JWST vstupuje do výrobní fáze

jwst.jpg
Realizace projektu nového vesmírného teleskopu NASA - James Webb Space Telescope (JWST) - se posunula o významný krok kupředu. Společnost Northrop Grumman Corporation, která je hlavním dodavatelem NASA - Goddard Space Flight Center pro misi JWST a je smluvně odpovědná za návrh, vývoj i výrobu hlavní optické části dalekohledu, totiž otevřela nové výrobní zařízení v Cullmanu, kde se optická část dalekohledu bude vyrábět.

Nové výrobní zařízení vlastní firma Axsys Technologies Inc., člen skupiny Northrop Grumman. Právě ta začne už koncem tohoto měsíce optiku JWST vyrábět. Výroba bude trvat až do roku 2007. Primární zrcadlo nového teleskopu JWST bude vytvořeno z celkem 18 šestiúhelníkových částí, dávajících společně 2,5 krát větší plochu než má dnešní zrcadlo Hubblova teleskopu. Navíc bude mít jen třetinu jeho hmotnosti.

Výroba primárního zrcadla dalekohledu je několika stupňový proces. Ten zahájí a řídí firma Ball Aerospace. Jiná firma, Brush Wellman, vylisuje z berylia velké, 250 kg těžké segmenty, které Axsys Technologies obrobí a Tinsley Laboratories dále opracuje a vyleští. Ball Aerospace nakonec zrcadlo spojí s ostatní optikou a vmontuje jej do struktury dalekohledu. To celé bude trvat asi čtyři a půl roku.

V Axsys Technologies, obrobí každou z 18 částí zrcadla tak, že odleptají nepotřebnou zadní část polotovaru a upraví přední část pro následné leštění. Z původních 250 kg polotovaru se při tom odstraní až 92% jeho hmoty. Před závěrečným leštěním tedy bude každý segment zrcadla vážit jen 21 kilogramů. Už na začátku tohoto roku, v Axsys Technologies začali obrábění prototypu zrcadla, aby si celou technologii ověřili.

Primární zrcadlo dalekohledu bude mít průměr 6,5 metru (plocha 25 m2) a stane se tak největším zrcadlem vyneseným do kosmu. Berylium, jeden z nejlehčích kovů, bylo pro výrobu zrcadla vybráno zejména pro jeho schopnost odolávat velmi nízkým pracovním teplotám až okolo ­240°C.

Dalekohled se zrcadlem o takovém průměru, ani sluneční clona o velikosti tenisového kurtu se do žádné rakety nevejdou. Budou proto vyrobeny jako skládací a plně se rozvinou teprve v kosmu. Celá technologie tak musí být navržena a vyrobena s ohledem na maximální přesnost, odolnost a spolehlivost. Dalekohled totiž bude umístěn v takové vzdálenosti od Země, že jakákoliv servisní mise nepřichází v úvahu.

James Webb Space Telescope bude pracovat v infračerveném oboru (0.6 - 28 mikronů), kde bude v ohromných vzdálenostech pátrat po odpovědích na základní otázky o vzniku a vývoji galaxií, velikosti a tvaru vesmíru a záhadném životním cyklu hmoty. Aby byl dalekohled co nejméně ovlivňován, bude umístěn v Lagrangeově bodě L2, 1,5 milionu kilometrů daleko od Země. Start mise je plánován na srpen roku 2011.Podle: Northrop Grumman News Release
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



29. vesmírný týden 2018

29. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 16. 7. do 22. 7. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer nám obloha nabízí postupně Venuši, Jupiter, Saturn a Mars. Ráno je vidět také Neptun a Uran. K vidění je také dvojice trochu jasnějších komet. Rušno bylo u ISS, kde se vystřídal Cygnus s Progressem. Čína je rekordmanem v počtu letošních startů. Z Floridy má startovat Falcon 9. Před 45 lety odstartovala k Marsu sovětská sonda Mars 4.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC4725

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2018 obdržel snímek „NGC 4725“, jehož autorem je Dušan Šulc   NGC 4725. Popravdě, co takový název komu z nezasvěcených řekne … Asi mnoho ne. Ovšem astronomové, zejména ti noční, si po vyslovení tohoto názvu začnou libovat. A možná

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Noc v Horách

Tahle fotka vznikala dost zajímavě. Nemohl jsem najít žádnou kompozici, a nebylo moc času kvůli měsící co vycházel relativně brzo. Nakonec mě napadlo tohle panorama. Začal jsem oblohou, (6 snímků na Star Adventurer montáži asi 3 metry pod vrcholem který blokoval poryvy větru). Po nafocení oblohy jsem vylezl na nejvyšší bod, sundal montáž, nasadil kulovou hlavu a začal hledat správně popředí. Našel jsem toto - viz. fotka - a začal snímat. Bohužel jsem úplně zapomněl na měsíc, a ten vylezl nad skalní útvary kus ode mě krásně akorát na předposlední fotku popředí (7 fotek) Nezbývalo nic jiného než začít znova s měsíčním světlem. Když se na to dívám s časovým odstupem, ani mi to měsíční světlo tak nevadí - alespoň se zvýraznila skála uprostřed fotky, na které se marně se svou čelovkou a bundou černou jak noc snažím vyniknout. Při focení popředí byla již mléčná dráha posunutá asi o vzdálenost osvětlené části prostředního kamene, nicméně oblohu jsem se spodkem srovnal podle siluet hor na panorama s montáží. Výšlap to byl docela těžký, i pár divokých prasat s krávami jsem potkal, takže jsem opravdu rád že něco vyšlo. Původně jsem myslel že tu i přespím, nicméně byla taková zima, že jsem se po hodině snahy usnout rozhodl vstát a jít zpátky dolů. (ne, neměl jsem spacák :) ).

Další informace »