Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Apollo 11: Nejdetailnější záběr

Apollo 11: Nejdetailnější záběr

Místo přistání Apolla 11 detailně. LROC / NASA
Místo přistání Apolla 11 detailně. LROC / NASA
Sonda Lunar Reconnaissance Orbiter má možnost manévrovat, a proto se jí podařilo z výšky pouhých 24 km nad měsíčním povrchem pořídit dosud nejlepší záběr místa přistání prvních lidí, mise Apollo 11.

Na snímku pořízeném kamerou LROC (Lunar Reconnaissance Orbiter Camera) můžeme pozorovat neuvěřitelné detaily. Jsou to například stopy zanechané v prachu Armstrongem a Aldrinem z jejich krátkých vycházek. Jižně od přistávacího modulu vidíme experimenty Lunar Ranging RetroReflector (LRRR) s nedaleko odloženým krytem a Passive Seismic Experiment Package (PSEP). Nahoru a doleva od modulu jsou stopy vedoucí k místům, kde stojí videokamera a měla by tam být někde i vlajka (ta ale při startu nejspíš spadla vlivem proudění prachu kolem - dohlédá ji tam někdo?). Stopy vedoucí doprava k "Malému západnímu kráteru" jsou od neplánované Armstrongovy vycházky k tomuto kráteru, z níž pochází i pěkné panorama kráteru a přistávacího modulu v pozadí. Shoda všech detailů, jako jsou malé krátery v okolí a kameny, je naprosto neuvěřitelná. Ačkoli na Měsíci, kde není atmosféra, by nás to nemělo překvapit.

Místo přistání Apolla 11 v širším kontextu. LROC / NASA
Místo přistání Apolla 11 v širším kontextu. LROC / NASA
Zajímavé záběry najdeme i na jiných místech. Například Apollo 12 přistálo nedaleko kráteru, na jehož vnitřní stěně stojí sonda Surveyor 3. Ta je dobře rozlišitelná, včetně stop astronautů. Narozdíl od Apolla 11 měli již astronauti dvanáctky více volnosti a vyrazili i dále od místa přistání. Podobně delší vycházky byly k vidění také u Apolla 14.

Mise Apollo 15, Apollo 16 a Apollo 17 již měly k dispozici lunární vozítko a tak najdeme jejich stopy na velkém území a kromě toho je tam k vidění i vozítko samotné.

Výše uvedené záběry nelze chápat jen jako důkaz přítomnosti lidí na Měsíci. Takový úžasný výkon ani důkazy nepotřebuje, a když tak tyto snímky jsou jen střípkem do mozaiky, jakým je například přítomnost stovek kilogramů hornin z Měsíce u nás na Zemi nebo to, že Sověti vůbec neprotestovali, že tam nikdo neletěl a nepřistál. Je hloupé, že si dnes ještě někteří lidé myslí, že tam Apollo nepřistálo, ale i to je přece úkolem astronomického serveru. Ukázat, kam až dokáže lidská hloupost zajít, když podobné věci občas někde slýcháme.

Zdroj: web LROC.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.



16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

!

Další informace »