Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Apollo 11: Nejdetailnější záběr

Apollo 11: Nejdetailnější záběr

Místo přistání Apolla 11 detailně. LROC / NASA
Místo přistání Apolla 11 detailně. LROC / NASA
Sonda Lunar Reconnaissance Orbiter má možnost manévrovat, a proto se jí podařilo z výšky pouhých 24 km nad měsíčním povrchem pořídit dosud nejlepší záběr místa přistání prvních lidí, mise Apollo 11.

Na snímku pořízeném kamerou LROC (Lunar Reconnaissance Orbiter Camera) můžeme pozorovat neuvěřitelné detaily. Jsou to například stopy zanechané v prachu Armstrongem a Aldrinem z jejich krátkých vycházek. Jižně od přistávacího modulu vidíme experimenty Lunar Ranging RetroReflector (LRRR) s nedaleko odloženým krytem a Passive Seismic Experiment Package (PSEP). Nahoru a doleva od modulu jsou stopy vedoucí k místům, kde stojí videokamera a měla by tam být někde i vlajka (ta ale při startu nejspíš spadla vlivem proudění prachu kolem - dohlédá ji tam někdo?). Stopy vedoucí doprava k "Malému západnímu kráteru" jsou od neplánované Armstrongovy vycházky k tomuto kráteru, z níž pochází i pěkné panorama kráteru a přistávacího modulu v pozadí. Shoda všech detailů, jako jsou malé krátery v okolí a kameny, je naprosto neuvěřitelná. Ačkoli na Měsíci, kde není atmosféra, by nás to nemělo překvapit.

Místo přistání Apolla 11 v širším kontextu. LROC / NASA
Místo přistání Apolla 11 v širším kontextu. LROC / NASA
Zajímavé záběry najdeme i na jiných místech. Například Apollo 12 přistálo nedaleko kráteru, na jehož vnitřní stěně stojí sonda Surveyor 3. Ta je dobře rozlišitelná, včetně stop astronautů. Narozdíl od Apolla 11 měli již astronauti dvanáctky více volnosti a vyrazili i dále od místa přistání. Podobně delší vycházky byly k vidění také u Apolla 14.

Mise Apollo 15, Apollo 16 a Apollo 17 již měly k dispozici lunární vozítko a tak najdeme jejich stopy na velkém území a kromě toho je tam k vidění i vozítko samotné.

Výše uvedené záběry nelze chápat jen jako důkaz přítomnosti lidí na Měsíci. Takový úžasný výkon ani důkazy nepotřebuje, a když tak tyto snímky jsou jen střípkem do mozaiky, jakým je například přítomnost stovek kilogramů hornin z Měsíce u nás na Zemi nebo to, že Sověti vůbec neprotestovali, že tam nikdo neletěl a nepřistál. Je hloupé, že si dnes ještě někteří lidé myslí, že tam Apollo nepřistálo, ale i to je přece úkolem astronomického serveru. Ukázat, kam až dokáže lidská hloupost zajít, když podobné věci občas někde slýcháme.

Zdroj: web LROC.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 



9. vesmírný týden 2017

9. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 27. 2. do 5. 3. 2017. Měsíc je po novu. Jasná Venuše a slabší Mars zůstávají na večerní jihozápadní obloze. Převážně v druhé polovině noci můžeme nejlépe pozorovat Jupiter, ráno také Saturn. Jasnější komety pomalu mizí z oblohy. Večer po západu Slunce můžeme naposledy spatřit 2P/Encke, kometa 45P je příliš difúzní a velmi obtížně viditelná. Vyžaduje tmavou oblohu. Kometa 41P je však dobrou náhradnicí. Z nabídky 100 pozorování připomínáme kometu Encke a zákryt hvězdy planetkou Helina.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Od protisvitu k falešnému úsvitu

Je počátek února 2017. Soutěž „Česká astrofotografie měsíce“ vstoupila do svého 13. roku a my tu máme další nepřehlédnutelnou fotografii nebeských mysterií. Jejím autorem je východočeský astrofotograf Petr Horálek. I když, v případě Petra Horálka není žádná lokalizace přesná. Jeho putování

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuša - tesne po súmraku

Další informace »